Jubileum, které vzrušuje jen jednoho z pěti Čechů. Nebýt ekonomické krize, mohlo být vše jinak

Lidé v Čechách sice první lednový den roku 2019 slavili, na kulaté narozeniny eura si ale pravděpodobně vzpomněl málokdo. Přitom se jím v České republice mělo platit již desátým rokem. Dnes je pro jeho přijetí jen jeden z pěti Čechů, vlažná je i podpora politiků.

Euro oslavilo první den tohoto roku 20. narozeniny. Právě 1. ledna 1999 se s ním totiž začalo obchodovat ve virtuálním prostředí a o tři roky později se jím začalo platit i fyzicky. Od té doby se stalo oficiálním platidlem v 19 z 28 zemí Evropské unie. Česko mezi nimi není a je otázkou, zdali se do této společnosti vůbec někdy zařadí.

Najdou se však tací, kteří by se zavedením eura v České republice nijak neotáleli. U nynějšího prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Tomáše Prouzy dokonce platí, že to kdysi bylo náplní jeho práce. Mezi lety 2005 a 2006 totiž byl vůbec prvním národním koordinátorem pro zavedení eura, během vlády Bohuslava Sobotky zase zastával funkci státního tajemníka pro evropské záležitosti.

Prouza si kulaté výročí jednotné evropské měny náležitě připomněl na Twitteru. „Krásné dvacáté narozeniny oslavilo euro. A zatímco v Česku se strašení společnou měnou stalo národním sportem, průzkumy ukazují, že tam, kde jí lidé platí, ji podporuje 75 procent obyvatel. Zkušenosti potvrzují, že se není čeho bát,“ napsal tuto středu.

Krásné sté narozeniny bude letos slavit česká koruna. A zatímco v Česku stále existují eurohujerové zamlčující náklady a strukturální problémy eura, průzkumy ukazují, že je česká veřejnost racionální a euro odmítá více jak 70 % obyvatel. Zkušenosti ukazují, že nám koruna neškodí. https://t.co/kD9RTOw83u

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) 9. ledna 2019

Prezident průmyslového svazu je jedním z pěti Čechů, kterým by zavedení eura nevadilo. Průzkum CVVM z loňského dubna totiž ukázal, že přijetí eura podporuje pouze 20 % českých občanů, naopak celých 73 % lidí by zůstalo u koruny.

Jedním z nich je poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, který na Prouzův tweet reagoval. Fakt, že více jak 70 % obyvatel euro odmítá nezapomněl zdůraznit. „Krásné sté narozeniny bude letos slavit česká koruna. Zatímco v Česku stále existují eurohujerové zamlčující problémy eura, průzkumy ukazují, že je česká veřejnost racionální a euro odmítá více jak 70 % obyvatel.“

„Zkušenosti ukazují, že nám koruna neškodí,“ dodal Skopeček závěrem. Podle společného doporučení ministerstva financí a České národní banky z prosince 2018 navíc nadále přetrvávají některé překážky případného zavedení eura. Vláda se tak rozhodla zatím nestanovit cílové datum přijetí jednotné měny.

Prouza ve svém pomyslném boji zdaleka není sám. U příležitosti 20 let eura se pro jeho přijetí vyslovil i europoslanec a pravděpodobný lídr TOP 09 pro květnové volby do Evropského parlamentu Luděk Niedermayer, mimochodem dlouholetý člen Rady ČNB, v níž povýšil až na post viceguvernéra.

„K 20 letům eura si dovoluji proti převažující logice: "Euro přijmeme, až zbohatneme" postavit návrh jiný: "Zbohatněme rychleji tím, že euro přijmeme". Mezi eurem a námi stojí hlavně málo odvahy politiků korigovat mystifikace a lidem správnost tohoto kroku vysvětlovat. Změňme to,“ vzkázal Niedermayer dnes na Twitteru.

Niedermayer má pravdu minimálně v tom, že přijetí eura je v České republice otázkou velké politické odvahy, kterou v sobě zatím nikdo nenašel. V následujících letech ji pravděpodobně ani nikdo nenajde, vždyť autoři loňského průzkumu konstatovali, že nálady české společnosti se, co se tohoto tématu týče, prakticky nemění.

K 20 letům #euro si dovoluji proti převažující logice: "Euro přijmeme, až zbohatneme" postavit návrh jiný: "Zbohatněme rychleji tím, že euro přijmeme".Mezi eurem a námi stojí hlavně málo odvahy politiků korigovat mystifikace a lidem správnost tohoto kroku vysvětlovat. Zmeňme to. pic.twitter.com/0XS1htuiKL

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) 11. ledna 2019

Názor, že bychom euro měli přijmout, převládal mezi občany naposledy v roce 2006, tehdy o pouhé dva procentní body (45:43). Ještě o dva roky dříve přitom zavedení jednotné evropské měny podporovalo 58 % respondentů. Ve prospěch setrvání u české koruny se situace výrazně naklonila v důsledku ekonomické krize v roce 2011.

Tou dobou se přitom podle původního plánu mělo v České republice již eurem platit. Při vstupu do Evropské unie v květnu 2004 se totiž počítalo s tím, že bude přijato za šest let. Uběhlo však téměř patnáct roků a euro u nás stále vídáme jen v rukou zahraničních turistů. A v představách jednoho z pěti českých občanů.

Související

Euro, ilustrační fotografie. Komentář

Šest argumentů pro euro. Je reálné, že ho Česko přijme?

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval k přijetí eura a jeho slova nezůstala bez odezvy. Tohle téma se znovu (pokolikáté už?) stala centrem veřejné debaty v naší zemi. A ta debata jede jako vždy do nesmyslných zatáček, ostatně jako vždy, když se v té naší nejen strdím oplývající, ale hlavně odborníky na všechno překypující zemi něco řeší. Na jedné straně se straší jak o život, na straně druhé se maluje nebe bez mráčku. Klasika. 

Více souvisejících

Euro (měna) EUR Česká republika politici CZK Tomáš Prouza (ekonom) Luděk Niedermayer Jan Skopeček (ODS)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 1 hodinou

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 2 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 4 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy