Palacha inspirovaly k sebeupálení protesty buddhistů, soudí historik

Blažek, který připravuje publikaci o 20 případech politicky motivovaných kauz, v nichž lidé zvolili takhle razantní formu protestu, připomněl zprávu z Rudého práva z října 1967. List tehdy informoval o tom, že se 110 buddhistů připravuje k demonstrativnímu sebeupálení. Palach byl podle historika pověstný sběrem novinových zpráv a jeho archiv obsahoval i výstřižky s informacemi o tomto tématu.

Už v červnu 1963 se ve vietnamském Saigonu upálil mnich Thich Quang Duc protestující proti perzekuci buddhistů. Podle Blažka existují i další případy sebeupálení dávno před tímto rokem, týkaly se ale spíše náboženské askeze a umrtvování těla. Za fotografii Ducova činu získal americký novinář a fotograf Malcolm Browne Pullitzerovu cenu.

V sovětském bloku byl podle historika počet sebeupálení mnohem větší než 20. "U většiny z nich se ale objevuje nějaká okolnost, která zpochybňuje altruistický, případně výrazně politicky motivovaný důvod k sebeupálení," řekl. Na mysli měl například případy lidí, kteří za sebou měli jiné sebevražedné pokusy, nebo nenapsali žádné vzkazy. Často tak ale učinili krátce po velmi viditelném případu a bývají tak řazeni do následující vlny.

Blažek při bádání objevil první případ sebeupálení v sovětském bloku už ze 7. dubna 1966. Ukrajinec Nikolaj Didyk tak učinil před hlavním sídlem sovětské tajné služby v Moskvě. Před Palachem k podobnému činu přistoupili také Polák Ryszard Siwiec nebo Ukrajinec Vasyl Makuch. 

Jedním z brzkých Palachových následovníků byl sedmnáctiletý maďarský učeň Sándor Bauer, který se upálil 20. ledna 1969 v Budapešti. O něm hovořil na konferenci historik Csaba Gy. Kiss. Přestože podle něj v tehdejším tisku vůbec nebyl zmíněn záměr Bauerova činu, zpráva se po městě rozšířila zejména mezi mladou generací. Uvedl také, že Palachův případ byl v Maďarsku hodně známý.

Blažek k přístupu komunistického režimu uvedl: "Bezpečnostní aparáty se snažili o utajení. Často jsou doložené různé manipulace, ti lidé byli dehonestováni, vykreslováni jako psychopati, oběti psychických nemocí." K případu Ukrajince Oleksy Hirnyka z roku 1978 pak zmínil, že jeho rodina byla dokonce informována, že šlo o autonehodu. "Případy mohly být popsány až po konci sovětského bloku," dodal.

Jan Palach se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí upálil na protest proti vývoji v Československu po okupaci v roce 1968. Ve středu jej připomněla řada vzpomínkových akcí v Česku i zahraničí. Na náměstí například přečetli stanovisko účastníci takzvaného Palachova týdne v lednu 1989, projevy mělo také několik politiků.

Díky za všechno. #palach #janpalach @milionchvilek @narodnimuzeum pic.twitter.com/jePqUq3eIq

Až do 30. ledna bude v horní části Václavského náměstí také k vidění výstava Jan Palach 1969|2019. Na nádvoří Univerzity Karlovy byla ve středu odhalena pamětní dlaždice, v přízemí Karolina byla otevřena komorní výstava. Večer uspořádala iniciativa Milion chvilek shromáždění a průvod se světly.