Minimální mzda v EU: Češi na tom jsou špatně. Kolik berou lidé v sousedních zemích?

V České republice od nového roku vzrostla minimální mzda. Zvýšila se přesně o 1150 korun na 13.350 korun. V porovnání se zeměmi Evropské unie je ale tato částka stále velmi nízká.

Minimální mzda se od ledna zvýšila o 9,4 procenta. Podle oficiálních statistik za ni v Česku pracuje asi 150.000 lidí. A jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi osmadvacítky?

K 1. lednu 2019 mělo minimální mzdu 22 z 28 členských států Evropské unie (EU). Pouze Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko žádnou minimální mzdu stanovenou nemají.

Jak uvádí Eurostat, 22 členských států EU, které mají na národní úrovni minimální mzdu, lze rozdělit do tří hlavních skupin na základě úrovně v eurech.

Měsíční minimální mzda se obvykle ve východních státech pohybuje pod hranicí 600 eur (asi 15400 korun) a zatímco na severozápadě je to více než 1 400 eur (asi 36000 korun).

V lednu 2019 mělo v rámci EU nejnižší celkovou minimální mzdu Bulharsko (286 eur, tedy asi 7350 korun). V devíti členských státech, které se také nacházejí ve východní části EU, se minimální mzda pohybuje mezi 400 a přibližně 600 eury měsíčně - Lotyšsko (430 eur, 11 tisíc korun), Rumunsko (446 eur, 11500 korun), Maďarsko (464 eur, 11900 korun), Chorvatsko (506 eur, 13000 korun), Česko (519 eur), Slovensko (520 eur), Polsko (523 eur 13440 korun), Estonsko (540 eur, 13875 korun) a Litva (555 eur, 14260 korun).

Jižní státy jsou na tom lépe

O něco vyšší je pak minimální mzda v dalších pěti členských státech, které se nacházejí na jihu EU. Zde se podle statistického úřadu EU pohybuje v rozmezí od 650 eur (16700 korun) do 1000 eur (25700 korun) měsíčně. Nejhůře si přitom stojí Řecko (684 eur, 17600 korun), následuje Portugalsko (700 eur, 18000 eur), Malta (762 eur, 19600 korun) a Slovinsko (887 eur, 22800 korun). Nejlépe je na tom pak Španělsko (1 050 eur, asi 27000 korun).

Premiantem je Lucembursko

Ve zbývajících sedmi členských státech, které se nacházejí na západě a severu EU, minimální mzdy přesahují 1 450 eur (37200 korun) měsíčně: ve Spojeném království je to 1 453 eur (37300 korun), ve Francii 1 521 eur (39000 korun), v Německu 1 557 eur (40000 korun), v Belgii je to 1 594 eur (41000 korun), v Nizozemsku 1 616 eur (41500 korun ), v Irsku 1 656 eur (42500 korun). První příčku s velkým odstupem zaujímá Lucembursko, kde je minimální mzda 2 071 eur, tedy asi 53200 korun.

Pro srovnání - federální minimální mzda ve Spojených státech v lednu 2019 činila 1 098 EUR, tedy asi 28250 korun měsíčně.

Velké rozdíly? Je třeba počítat s kupní silou

Eurostat upozorňuje na to, že čísla napřít těmito 22 dotčenými členskými státy ukazují, že nejvyšší minimální mzda v EU více než sedmkrát vyšší než ta nejnižší. „Nicméně rozdíly v minimální mzdě v členských státech EU jsou podstatně nižší, jakmile vyloučíme rozdíly v cenové hladině. Minimální mzdy v členských státech s nižšími cenovými úrovněmi jsou vyjádřené v normě kupní síly (PPS) relativně vyšší a v členských státech s vyššími cenami jsou naopak minimální mzdy relativně nižší. Po odstranění cenových rozdílů je minimální mzda v Bulharsku 557 PPS za měsíc a v Lucembursku 1 646 PPS, což znamená, že nejvyšší minimální mzda je téměř trojnásobně vyšší než nejnižší,“ dodávají statistici.

Související

důchody

Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda

S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.
Marian Jurečka

Minimální mzda vzroste na téměř 21 tisíc, oznámil Jurečka. Do pěti let má stoupnout až na 29 tisíc

V příštím roce se minimální mzda zvýší o 1900 Kč, z aktuálních 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Původní odhad ministerstva z počátku srpna předpokládal nárůst na 20.600 Kč, což byl návrh zaslaný do meziresortního připomínkového řízení.

Více souvisejících

Minimální mzda EU (Evropská unie) EUR

Aktuálně se děje

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

včera

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

včera

včera

včera

včera

včera

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

včera

6. ledna 2025 21:57

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy