Společnost po vraždě Kuciaka vnímá novináře jinak, soudí Holcová

"V momentě před vraždou, myslím si, že nejenom já, ale i spousta dalších novinářů váhala, jak si vlastně stojíme v rámci společnosti. Často jsme byli terčem útoků politiků, ať už českého prezidenta (Miloše Zemana) nebo (tehdejšího) slovenského předsedy vlády (Roberta Fica). Nevěděli jsme, jestli ty texty, co píšeme, nejsou příliš složité, že to nikdo nečte, nikoho to nezajímá. Vždycky budou populárnější koťátka než kauza, nad kterou my strávíme rok," řekla Holcová.

Lidé zejména na Slovensku se po vraždě za novináře postavili naprosto nečekaným, bezprecedentním způsobem, míní. "Myslím si, že to nejenom změnilo to, jak novináři vnímají společnost, ale i jak společnost vnímá novináře. Že si mnohem víc teď uvědomuje, co je role novináře. Že to není uštvat politika, ale přinášet informace, na základě kterých se lidé mohou svobodně rozhodnout, jestli politika budou volit, nebudou volit, jestli mu budou věřit, nebudou věřit," poznamenala.

Vražda Kuciaka a Kušnírové, která podle dřívějšího sdělení slovenské policie souvisela nejspíš s investigativní prací novináře, vyvolala na Slovensku politickou krizi. V polovině března podal demisi nejdéle sloužící premiér Fico, kterého v čele nového kabinetu vystřídal místopředseda jeho strany Směr-sociální demokracie Peter Pellegrini. V novém kabinetu zůstala většina ministrů Ficovy vlády, ale nikoliv například bývalý ministr vnitra Roberta Kaliňák, jehož přiměly k odchodu protesty veřejnosti a tlak jedné ze stran tříčlenné vládní koalice. Rezignaci pod tlakem demonstrací a také slovenského prezidenta Andreje Kisky oznámil i šéf policie Tibor Gašpar.

Podle Holcové je ve slovenské společnosti Kuciakova vražda stále tématem. "Myslím si, že ve čtvrtek na Slovensku opět budou obrovské protesty na náměstích," řekla. Podle ní by bylo nesmírně smutné, kdyby se například po měsíci už nic nedělo. "Tohle opravdu trvá rok a pořád to ty lidi zajímá, pořád se ptají, pořád mají zájem o to, co dělají ostatní novináři, sledují, jak se ten případ vyvíjí," uvedla novinářka.

Z hlediska tlaku politiků na žurnalisty nevidí větší rozdíl oproti minulosti. "Myslím si, že politici, kteří kritizovali práci novinářů, ji kritizují i nadále," uvedla. U politiků, kteří rozumějí práci novinářů, se podle ní nic nezměnilo. "Chápou, že novináři jsou potřeba, a chápali to i předtím," doplnila.

Situace se podle Holcové může na Slovensku odrazit v březnových prezidentských volbách. "Nejsilnější kandidát je opět za vládní stranu Směr, ale dvojka a trojka jsou demokratičtí kandidáti. Myslím si, že to nebylo úplně představitelné ještě před rokem, že by někdo z opozičního tábora vůči Směru mohl získat takovou podporu," poznamenala.

Největší popularitě se těší místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého podporuje Směr-sociální demokracie. Na druhém místě v sondážích skončil vědec Robert Mistrík, těsně před místopředsedkyní neparlamentní strany Progresivní Slovensko Zuzanou Čaputovou.