Jan Zajíc se pro nás obětoval, školy se o něm bojí učit, tvrdí jeho bratr

Lidé zapomínají, že svoboda je něčím vykoupena, řekl dnes zpravodaji ČTK Jaroslav Zajíc, starší bratr Jana, který se před 50 lety upálil v Praze. Student Jan Zajíc, jenž se upálil krátce po Janu Palachovi, chtěl svým tragickým činem v roce 1969 vyburcovat národ, který po vpádu sovětských vojsk do Československa upadal do letargie.

Většina osobností, které se dnes účastnily v Zajícově rodném Vítkově na Opavsku vzpomínkových akcí, se domnívá, že odkazu tohoto studenta národ stále hodně dluží. Starší generace podle nich nepředává dostatečně dětem informace o historii, kterou často zažila. Ve školách se o jeho odkazu téměř neučí.

"Lidé strašně zapomínají. Zapomínají, že svoboda a volnost je něčím vykoupena. Závazky a povinnostmi," řekl ČTK Jaroslav Zajíc. S činem svého bratra či jeho předchůdce Jana Palacha se nikdy neztotožnil. Pro něj i jeho sestru je to stále neuzavřená hluboká rána. Přesto, že přišli o člověka jim nejbližšího, vidí v jeho tragickém činu význam pro celou společnost. "Nesmíme podléhat zlu. A ta okupace v roce 1968 byla čisté zlo," zdůraznil Jaroslav Zajíc.

Svého bratra a Jana Palacha přirovnal ke členům výsadkové skupiny z operace Anthropoid, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha "Vidím tam paralelu. Gabčík s Kubišem šli také na smrt. Minimálně museli tušit, že akci nemusí přežít. Obětovali se," dodal.

Senátor a starosta Bolatic na Opavsku Herbert Pavera uvedl, že hlavně mladší generace úplně odkaz nevnímá. "Na Zajícův odkaz a čin se často zapomíná. Měli bychom vše mladým lidem více připomínat. Co pro nás udělal. Jak se obětoval," řekl. Chyba je podle něj hlavně ve školách. "O novodobých dějinách se dnes bojí učit," míní Pavera.

Jeho slova potvrzuje i kronikář a spisovatel Branislava Dorka, který v roce 2012 vydal knihu Jan Zajíc. "Osvěta není dostatečná. Nejde ale ani tak o osobní příběhy obou upálených studentů. Jde hlavně o tu dobu, o okolnosti a souvislosti. O co všechno lidé přišli. Jak se celý národ dokázal rychle přizpůsobit. Palach a Zajíc to vše personifikují," řekl. Dodal, že mladí lidí i ve Vítkově mají problém odpovědět na otázku, kdo byl Jan Zajíc.

"Dělala se tady anketa mezi studenty. Jeden odpověděl, že jde o zakladatele města," uvedla Dorka. Podobnou zkušenost má i Ivo Mludek z týdeníku Region Opavsko. Právě jeho redaktoři prováděli před časem mezi dětmi a mládeží další anketu. "Dopadlo to tak půl na půl. Někteří přesně věděli. Jiní neměli vůbec tušení," řekl.

Podle starosty Vítkova Pavla Smolky je to způsobeno hlavně tím, že mládež nemá zájem o historii. "I když tady ve Vítkově je Jan Zajíc určitě známější," řekl. Přispívá k tomu i Cena Jana Zajíce, kterou město oceňuje nadané a aktivní studenty. Letos ji získal osmnáctiletý student třetího ročníku vítkovského gymnázia Jan Kundrát. Dostal ji za svou dobrovolnickou činnost či aktivity v ochraně životního prostředí.

Dnešních akcí ve Vítkově se účastnil i fotograf Jindřich Štreit, který Vítkov a jeho obyvatele často fotil, výstava vznikla v roce 2010. "Dva roky jsem sem jezdil. Byl to jeden z mých dlouhodobých projektů. Vazby zůstaly. Znám osobně i rodinu Jana Zajíce," uvedl. Jeho čin považuje za čistě humanistický. "Měl vyburcovat národ. Svou oběť myslel vážně," řekl fotograf.

Zajíc se upálil jako osmnáctiletý. Studoval Střední průmyslovou školu železniční v Šumperku. Upálil se v průchodu poblíž tehdejších kin Letka a Čas na pražském Václavském náměstí. Celé pražské jaro silně prožíval. Stejně i sebeupálení Jana Palacha. Po něm se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu.

Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Jana Palacha následovat.

Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Jana Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Komentář

Toufar se Zajícem se postavili komunistické zvůli, vydechli na výročí bolševického puče. Jejich hrdinství přebijí vše zlé

Jejich hrdinství přebijí dnešní tragické datum 25. února 1948, kdy komunisté po puči převzali moc nad zemí a během totality bolševická vláda tento den oslavovala jako Vítězný únor či Vítězství pracujícího lidu. Přesto je zrůdné výročí, při němž národ přišel o svobodu a demokracii, spojené s osobnostmi, které našly odvahu vzepřít se rudé zvůli. Nesmíme dnes zapomenout na umučeného kněze Josefa Toufara a studenta Jana Zajíce, který se upálil proti letargii společnosti v nastupující normalizace stejně jako Jan Palach. Oba vydechli ve stejný den, i když mezi jejich odchodem je rozdíl devatenácti let. Toufar skonal v roce 1950, Zajíc zemřel roku 1969. Díky nim může být 25. únor připomínkou statečnosti těch, kteří dokázali vzdorovat režimu prohlášenému zákonem z roku 1993 za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Oba si rozhodně zaslouží větší pozornost než bolševický převrat. Dovedli se zlu postavit.
Ztohoven

U Stalina zaplály ohně: Skupina Ztohoven zapálila bronzové mísy na Letné

To místo je prokleté. Stávala tam kdysi, v letech 1955-1962, socha Josefa Vissarionoviče Stalina. Dnes ráno tam zaplály ohně – ve dvou postranních bronzových mísách. Za performancí, která poděsila několik Pražanů, stojí umělecká skupina Ztohoven, proslulá hned několika předchozími akcemi, naposledy vyvěšením červených trenýrek na Pražském hradě.

Více souvisejících

Jan Zajíc Školství

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?

Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy