V Česku žije zhruba 7100 lidí z Británie, každoročně jich přibývá

Úřady evidovaly v Česku na konci loňského roku 7093 lidí z Británie - 5467 mužů a 1626 žen. Trvale v ČR žilo 1844 Britů a 347 Britek. Téměř tři pětiny lidí z Británie si za své bydliště v Česku vybrali Prahu. Natrvalo se v ní usadilo asi 970 Britů a Britek.

Občanů Británie, kteří se rozhodli v ČR zůstat, každoročně přibývá. V roce 2007 mělo povolení k trvalému pobytu 1201 z nich, na konci loňska 2191 a v letos v lednu 2218. Trvalý pobyt se uděluje po pěti letech života v Česku. Členové rodin Britů, pokud jsou to také euroobčané, pak trvalý pobyt dostávali už po dvou letech. Povolení k přechodnému pobytu je možné získat, pokud je člověk v Česku déle než tři měsíce.

V posledních dvou letech se zvedl i zájem o české občanství. Zatímco v roce 2015 ho Česká republika udělila dvěma lidem z Británie a v roce 2016 šesti, předloni ho dostalo 26 a loni podle předběžných údajů 37 Britů a Britek. Žádost podalo v minulém roce 41 občanů Spojeného království.

"K nabytí státního občanství ČR dochází v případě jeho udělení až dnem složení státoobčanského slibu před ředitelem krajského úřadu," uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj od udělení do složení slibu může uplynout i několik týdnů.

Ženy a muži ze Spojeného království v Česku uzavírají i manželství. V roce 2017 do něj vstoupilo 193 Britů. Češku si vzalo 180 z nich. Předloni se v ČR vdalo 21 Britek. Čecha si za svého životního partnera vybralo 18 z nich.

Od roku 2004 do roku 2017 se v Česku oženilo 2944 britských ženichů a vdalo 125 britských nevěst. V roce 1995 byli Britové až na pomyslné osmé příčce žebříčku oblíbenosti u českých žen. Ty se tehdy raději vdávaly za Italy, Američany či Rakušany. O deset let později britští muži obsadili páté místo. Tehdy si je vzalo 155 Češek. V roce 2010 na radnici či k oltáři s britským občanem zamířilo 236 českých žen. Britové se stali třetím nejčastějším zahraničním ženichem - po Slovácích a Němcích.

Euroobčanům stačí k pobytu v Česku občanský průkaz či pas. Pokud chtějí zůstat déle než 30 dní, mají zajít na cizineckou policii a splnit ohlašovací povinnost. Při delším pobytu pak mohou požádat o přechodné či trvalé povolení. Záleží ale jen na nich, jestli to udělají.

Zatímco občané EU mají v Česku stejné postavení jako domácí, cizinci ze zemí mimo dosavadní osmadvacítku potřebují různá povolení. Nemohou se volně ucházet o práci. Veřejné zdravotní pojištění mohou mít jen za určitých podmínek, jinak se musí pojistit u komerčních pojišťoven. Ty pak hradí pouze vybranou péči. Také sociální pomoc a podporu dostanou lidé z takzvaných třetích zemí pouze za určitých okolností. I po případném brexitu s dohodou či bez ní se pro Brity a Britky v Česku do konce příštího roku nic nemění.

Cizinci ze zemí mimo unii často potřebují k pobytu v ČR víza, ta bývají na tři měsíce. Poté mohou požádat o povolení k dlouhodobému pobytu. V určitých případech ho mohou získat rovnou, a to kvůli studiu, vědeckému výzkumu či sloučení rodiny. Po příjezdu do ČR se lidé do tří dnů musí hlásit cizinecké policii. O povolení k trvalému pobytu mohou také žádat po pěti letech života v ČR, musí ale složit zkoušku z češtiny, mít dost peněz na živobytí a také bydlení.