Protektorát Čechy a Morava: Před 80 lety svěřil Hácha osud Čechů do rukou řvoucího Hitlera a bestiálního maniaka v Praze

Česká republika si dnes připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé Třetí říše. Začalo jedno z nejtemnějších období české historie - pronásledování Židů, zatýkání a popravy skutečných i domnělých odpůrců režimu, uzavření vysokých škol či nucené práce obyvatel protektorátu pro Říši.

Dramatické události března 1939 a československé oběti okupace si na dnešním pietním aktu na Hradčanském náměstí v Praze připomenou zástupci Československé obce legionářské a ministerstva obrany. V Senátu se koná odborná konference věnovaná roku 1939 a událostem vedoucím k zániku československého státu, na níž vystoupí čeští a slovenští historici.

V březnu 1939 zbylo po podpisu Mnichovské dohody v září 1938 a následném odstoupení pohraničních oblastí z prvorepublikového Československa už jen torzo. Ani existence takto okleštěného státu ale nebyla pro Hitlera přijatelná. Slovenské politiky proto postavil před volbu: buď vyhlásí nezávislost, nebo jejich zemi čeká maďarská okupace.

Jen několik hodin poté, co 14. března 1939 slovenský sněm odhlasoval vytvoření samostatného státu, zamířil československý prezident Emil Hácha do Berlína, aby o situaci osobně promluvil s Hitlerem. V budově říšského kancléřství čekalo na Háchu chladné přijetí. Vůdce nacistů mu sdělil, že okupace zbytku českého území je jeho "nezvratnou vůlí" a v případě odporu nechá bombardovat Prahu. Šestašedesátiletý Hácha nakonec psychickému nátlaku ustoupil a s kapitulací souhlasil.

I když bývá jako datum zahájení okupace zbytků Československa nacistickým Německem označován 15. březen 1939, ve skutečnosti první příslušníci wehrmachtu a jednotek SS překročili státní hranici již vpodvečer předchozího dne na Ostravsku. Tedy v době, kdy Hácha teprve cestoval do Berlína. V Místku přitom narazili na rozsahem nevelký, ale houževnatý odporu skupiny českých vojáků, ve zbytku republiky byl ale průběh okupace z německého hlediska bezproblémový.

Brzo ráno 15. března se německá armáda začala valit v několika proudech do českého vnitrozemí. Navzdory jarním plískanicím se motorizované jednotky v pražských ulicích objevily během dvou hodin a nedlouho po sedmé večer se už výhledem z oken Pražského hradu kochal sám Hitler.

Říšský kancléř se v Praze zdržel necelých 24 hodin, během nichž vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Tento útvar neměl žádnou státní povahu a byl integrální součástí Třetí říše. Představitelem protektorátní správy zůstal Hácha jako takzvaný státní prezident, skutečnou moc ve svých rukou držel Hitlerem jmenovaný říšský protektor.

Česká, respektive československá státnost byla obnovena až s koncem druhé světové války po osvobození země spojeneckými vojsky.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo Protektorát Čechy a Morava nacisté II. světová válka Reinhard Heydrich -

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 2 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 2 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 4 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Pokus o vraždu v plzeňské věznici. Případ řeší kriminálka

Kriminalisté se od pondělí zabývají pokusem o vraždu v plzeňské věznici. V případu budou probíhat procesní úkony se zainteresovanými osobami. Bližší podrobnosti zatím nejsou známé. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy