Protektorát Čechy a Morava: Před 80 lety svěřil Hácha osud Čechů do rukou řvoucího Hitlera a bestiálního maniaka v Praze

Česká republika si dnes připomíná 80. výročí okupace nacistickým Německem. Den poté byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé Třetí říše. Začalo jedno z nejtemnějších období české historie - pronásledování Židů, zatýkání a popravy skutečných i domnělých odpůrců režimu, uzavření vysokých škol či nucené práce obyvatel protektorátu pro Říši.

Dramatické události března 1939 a československé oběti okupace si na dnešním pietním aktu na Hradčanském náměstí v Praze připomenou zástupci Československé obce legionářské a ministerstva obrany. V Senátu se koná odborná konference věnovaná roku 1939 a událostem vedoucím k zániku československého státu, na níž vystoupí čeští a slovenští historici.

V březnu 1939 zbylo po podpisu Mnichovské dohody v září 1938 a následném odstoupení pohraničních oblastí z prvorepublikového Československa už jen torzo. Ani existence takto okleštěného státu ale nebyla pro Hitlera přijatelná. Slovenské politiky proto postavil před volbu: buď vyhlásí nezávislost, nebo jejich zemi čeká maďarská okupace.

Jen několik hodin poté, co 14. března 1939 slovenský sněm odhlasoval vytvoření samostatného státu, zamířil československý prezident Emil Hácha do Berlína, aby o situaci osobně promluvil s Hitlerem. V budově říšského kancléřství čekalo na Háchu chladné přijetí. Vůdce nacistů mu sdělil, že okupace zbytku českého území je jeho "nezvratnou vůlí" a v případě odporu nechá bombardovat Prahu. Šestašedesátiletý Hácha nakonec psychickému nátlaku ustoupil a s kapitulací souhlasil.

I když bývá jako datum zahájení okupace zbytků Československa nacistickým Německem označován 15. březen 1939, ve skutečnosti první příslušníci wehrmachtu a jednotek SS překročili státní hranici již vpodvečer předchozího dne na Ostravsku. Tedy v době, kdy Hácha teprve cestoval do Berlína. V Místku přitom narazili na rozsahem nevelký, ale houževnatý odporu skupiny českých vojáků, ve zbytku republiky byl ale průběh okupace z německého hlediska bezproblémový.

Brzo ráno 15. března se německá armáda začala valit v několika proudech do českého vnitrozemí. Navzdory jarním plískanicím se motorizované jednotky v pražských ulicích objevily během dvou hodin a nedlouho po sedmé večer se už výhledem z oken Pražského hradu kochal sám Hitler.

Říšský kancléř se v Praze zdržel necelých 24 hodin, během nichž vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Tento útvar neměl žádnou státní povahu a byl integrální součástí Třetí říše. Představitelem protektorátní správy zůstal Hácha jako takzvaný státní prezident, skutečnou moc ve svých rukou držel Hitlerem jmenovaný říšský protektor.

Česká, respektive československá státnost byla obnovena až s koncem druhé světové války po osvobození země spojeneckými vojsky.

Související

okupace 1968

KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
Lubomír Kopeček

ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček

Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.

Více souvisejících

Československo Protektorát Čechy a Morava nacisté II. světová válka Reinhard Heydrich -

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda na Donbasu popravila 21 dezertérů

Ruská armáda zabila na ukrajinském Donbasu 21 ruských dezertérů, uvedl v úterý ve svém pravidelném večerním hlášení ukrajinský generální štáb. Mezi dezertéry podle štábu bylo 13 trestanců naverbovaných do bojů z věznic.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

včera

Donald Trump

Firma exprezidenta Trumpa byla shledána vinnou z daňového podvodu

Firma bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, The Trump Organization, byla dnes u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Informuje o tom agentura AP, která výsledek soudu charakterizuje jako jasné odmítnutí finančních praktik vysokých manažerů v Trumpově společnosti.

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku

České Švýcarsko připraví plán zpřístupnění cest zavřených po požáru

Správa národního parku České Švýcarsko připraví do konce letošního roku harmonogram prací na postupném zpřístupnění cest zavřených pro turisty po letním rozsáhlém požáru. Ministerstvo pro životní prostředí se bude snažit zrychlit práce na geologickém průzkumu území, které oheň zasáhl. Novinářům to po dnešním setkání se starosty obcí v Českém Švýcarsku a novým ředitelem správy parku Petrem Křížem řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na dnešní schůzku přizval kandidáta na nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

včera

Armáda

Polsko lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy Patriot

Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Polsko bude nyní jednat s Německem o jejich rozmístění na svém území, uvedl dnes Blaszczak na twitteru. To byl původní plán Berlína.

včera

Aktualizováno včera

Na letiště Engels dopadl dron

Kyjev provedl útok hluboko na ruském území. Zaskočil celý svět, píše prestižní deník

Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.

včera

Pieta k uctění památky zavražděných při teroristickém útoku v Nice.

Francie navrhuje tresty od dvou do 15 let vězení pro osm lidí, kteří byli zapojeni do teroristického útoku v Nice

Francouzská prokuratura dnes u soudu navrhla tresty od dvou do 15 let vězení pro osm lidí, kteří byli do různé míry zapojeni do teroristického útoku v Nice. Při něm v roce 2016 zemřelo 86 lidí. Pro tři hlavní obžalované žádá shodně patnáctiletý trest, obvinění z terorismu ale prokuratura překvapivě vznesla jen vůči dvěma z nich, uvedla agentura AFP.

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Na Putina se obrací regionální opoziční politici, žádají konec mobilizace

Opoziční představitelé pěti ruských regionálních zastupitelstev vyzvali prezidenta Vladimira Putina, aby vydal dekret, jenž formálně ukončí částečnou mobilizaci. Tu šéf Kremlu vyhlásil v září, aby posílil invazní ruská vojska na Ukrajině. Regionální politici tvrdí, že bez příslušného prezidentského výnosu vzniká v zemi právní nejistota, je možné povolávat další Rusy do armády a velitelům to umožňuje odepřít svým podřízeným propuštění ze služby, napsala dnes agentura Reuters.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Rusko zvažuje stanovení minimální ceny pro prodej ropy v cizině

Moskva zvažuje, že jako odpověď na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 o zavedení cenového stropu na ruskou ropu stanoví minimální cenu pro prodej své ropy v zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Moskva podle zdrojů zvažuje stanovení "cenové podlahy", tedy fixní minimální ceny za jeden barel, nebo maximální slevy oproti cenám na světovém trhu.

včera

Kosmická loď Orion

Kosmická loď Orion se podruhé přiblížila k Měsíci a vrací se domů

Kosmická loď Orion v pondělí proletěla necelých 130 kilometrů nad povrchem Měsíce nad jeho odvrácenou stranou, bylo to druhé přiblížení. Během svého posledního velkého manévru Orion zapnul na tři a půl minuty hlavní motor, využil gravitace zemské družice a zahájil návrat k Zemi. 

Aktualizováno včera

Silnice v zimě, ilustrační fotografie

Počasí způsobilo v Česku kalamitu. Sníh zastavil vlaky i auta, lidé byli bez proudu

Mokrý sníh dnes od rána komplikoval dopravu na silnicích a železnici, přerušeny byly i dodávky elektřiny. Největší problémy byly na jihu Čech a na Vysočině. Dopoledne policie uzavřela zhruba na hodinu dálnici D3 ve směru od Tábora do Prahy, kvůli uvízlým kamionům se tam vytvořily dlouhé kolony. V Libereckém kraji byla kvůli sněžení zavřená pro nákladní vozy silnice 10 z Tanvaldu na Harrachov a dál do Polska. Na jihu Čech a částečně na Vysočině zůstává večer bez elektřiny 4600 odběrných míst. 

včera

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

Meta Platforms

Metě hrozí nová vysoká pokuta za obcházení evropských předpisů

Americké internetové společnosti Meta hrozí nová vysoká pokuta od unijních úřadů. Podle agentury AFP to vyplývá z dnešních tří závazných rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro dohled nad ochranou dat (EDPS). Asociace na ochranu soukromí Noyb, která za třemi stížnostmi stojí, firmu obviňuje z obcházení evropských předpisů.

Aktualizováno včera

PPF

PPF se propadla do ztráty, v pololetí činila 7,73 miliardy korun

Skupina PPF vykázala v 1. pololetí letošního roku ztrátu 318 milionů eur (7,73 miliardy Kč), když o rok dříve měla zisk 188 milionů eur (4,57 miliardy Kč). PPF o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Letošní ztrátu podle ní způsobily zejména náklady v souvislosti s odchodem z ruského bankovního trhu.

Aktualizováno včera

včera

Motiv smrtelného napadení školaček v Německu je stále nejasný

Po pondělním napadení dvou školaček, z nichž jedna útok nepřežila, se agresor z Eritreje k případu, který otřásl jihoněmeckým Illerkirchbergem, nevyjádřil. Muž využil svého práva nevypovídat, uvedl dnes mluvčí příslušného státního zastupitelství. Sedmadvacetiletý podezřelý dosud u úřadů nemá žádný záznam v souvislosti s násilnými činy.

Zdroj: ČTK

Další zprávy