Zachraň internet! Česko demonstrovalo proti směrnici o autorských právech

Desítky lidí se dnes v Praze připojily k mezinárodnímu protestu "Save Your Internet" proti chystané reformě Evropské unie o ochraně autorských práv na internetu. Směrnice, o které má Evropský parlament hlasovat příští týden, podle kritiků povede k cenzuře a omezení svobody internetu a poškodí menší média. Kritice čelí článek 11 směrnice, v důsledku kterého bude nutné platit autorské poplatky za sdílení obsahu, a článek 13, stanovující platformám typu Youtube povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva.

Deník Shopaholičky

Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit.

"Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu," upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

"Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství," uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy; běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

V Brně se na demonstraci na Náměstí Svobody sešla stovka účastníků. Nad dřevěnou rakví vysvětlil krajský zastupitel Pirátů Ivo Vašíček, proč strana demonstraci svolala a vyzval přítomné k podpisu internetové petice. Lidé se pak s transparenty vydali na pochod přes ulice Českou, Joštovu a Veselou na Šilingrovo náměstí, kde se před 15:00 rozešli.

"Když jsme v roce 2012 protestovali proti ACTA, na první demonstrace chodil podobný počet lidí. Víc protestujících se sešlo až na dalších demonstracích. Na ty my ale už nemáme prostor, hlasování o článcích 11 a 13 bude už příští týden. Máme ale zprávy, že se řada europoslanců už vyjádřila, že bude hlasovat proti těmto článkům," řekl ČTK Vašíček.

V Pardubicích se na náměstí Republiky sešlo asi 50 lidí, řekl ČTK svolavatel akce Pavel Štěpánek, který je za Piráty i místostarostou Chrudimi. "Po projevech se přešlo k neformální diskusi, pod petici jsme sesbírali asi 60 podpisů," řekl. Akci demonstranti zakončili smutečním pochodem po třídě Míru na Masarykovo náměstí.

Zuzana Kudláčková, která Piráty reprezentuje v českobudějovickém zastupitelstvu, odhadla účast lidí na demonstraci v Českých Budějovicích také přibližně asi na 50 lidí. Podle ní většina přítomných podepsala předloženou petici. Na demonstraci mluvila kandidátka Pirátů do eurovoleb Jana Koláříková.

V Jihlavě se demonstrace na Masarykově náměstí účastnila rovněž zhruba padesátka lidí, promluvil tam mimo jiné advokát Michal Šalomoun, který za stranu kandidoval do posledních senátních voleb za obvod Třebíč. Demonstranti měli transparent: Odkaz není zločin a Zachraň internet.

Protesty se dnes očekávaly i v dalších evropských zemích, například v Německu, Francii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku nebo Polsku. Na protestní internetové petici se už sešlo přes pět milionů podpisů.

RT ApTI_ro: RT HenningD: "Wir sind keine Bots!" ("We are no bots!"). #SaveYourInternet demonstration in my home town #Hamburg. According to the organisers of this demonstration 7,500 people are here and 100k all over #Europe! #Artikel13 #Artikel13Demo #A… pic.twitter.com/j5Z8ILNbnL

— George Hari Popescu (@georgehari) 23. března 2019

Naopak k reformě autorský práv vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Naléhají na "spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby byl zajištěn bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura".

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Článek 11 má majitelům práv zajistit podíl na zisku z využití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle směrnice tak v případě, že někdo například na sociální sítí nasdílí obsah chráněný copyrightem, bude muset provozovatel sítě majiteli práv uhradit poplatek. Facebook či Google by tak musely platit například za ukázky textu, fotografie a titulky, které se automaticky generují při vyhledávání nebo sdílení zpravodajských textů.

Článek 13 stanoví provozovatelům povinnost kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. To je s ohledem na množství nahrávaného obsahu technologicky náročné. Země včetně Česka žádaly výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu se tak pravidla 13. článku nemají vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem pod deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Pray for Opráski sčeskí @historje ! Ochutnávka toho, jak robotické filtry mohou ničit a omezovat kulturu a svobodu, je tady. :( Zachraňme internet před články 11 a 13! Již zítra po celé republice. https://t.co/47b9GSqW6M

— Piráti (@PiratskaStrana) 22. března 2019

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

Deník Shopaholičky

Související

Protesty v Gruzii, ilustrační fotografie.

BBC: Úřady v Gruzii použily proti demonstrantům chemickou látku z první světové války

Důkazy shromážděné BBC naznačují, že gruzínské úřady loni použily chemickou látku z éry první světové války k potlačení protivládních demonstrantů. Jeden z protestujících popsal pocit pálení po zasažení vodním dělem v hlavním městě Tbilisi, který se nedal ihned smýt. Demonstranti proti pozastavení snahy gruzínské vlády o vstup do Evropské unie si stěžovali i na další příznaky. Patřila mezi ně dušnost, kašel a zvracení, které přetrvávaly týdny.
Češi v pondělí 17. listopadu také demonstrovali. (17.11.2025) Prohlédněte si galerii

Česko není na prodej. Na Staroměstském náměstí demonstrovalo více než 15 tisíc lidí

V den výročí 17. listopadu zaplnilo Staroměstské náměstí v Praze více než 15 tisíc lidí, kteří přišli společně s Milionem chvilek pro demokracii oslavit svobodu, odvahu a občanskou soudržnost. Letošní shromáždění s názvem Česko není na prodej připomnělo, že i po 36 letech od Sametové revoluce zůstává v zemi silná občanská společnost, která nechce přihlížet rozkladu důvěry, zneužívání moci ani oslabování demokratických institucí.

Více souvisejících

Demonstrace Marcel Kolaja Praha autorská práva Česká pirátská strana Brno

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 50 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy