Zachraň internet! Česko demonstrovalo proti směrnici o autorských právech

Desítky lidí se dnes v Praze připojily k mezinárodnímu protestu "Save Your Internet" proti chystané reformě Evropské unie o ochraně autorských práv na internetu. Směrnice, o které má Evropský parlament hlasovat příští týden, podle kritiků povede k cenzuře a omezení svobody internetu a poškodí menší média. Kritice čelí článek 11 směrnice, v důsledku kterého bude nutné platit autorské poplatky za sdílení obsahu, a článek 13, stanovující platformám typu Youtube povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva.

Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit.

"Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu," upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

"Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství," uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy; běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

V Brně se na demonstraci na Náměstí Svobody sešla stovka účastníků. Nad dřevěnou rakví vysvětlil krajský zastupitel Pirátů Ivo Vašíček, proč strana demonstraci svolala a vyzval přítomné k podpisu internetové petice. Lidé se pak s transparenty vydali na pochod přes ulice Českou, Joštovu a Veselou na Šilingrovo náměstí, kde se před 15:00 rozešli.

"Když jsme v roce 2012 protestovali proti ACTA, na první demonstrace chodil podobný počet lidí. Víc protestujících se sešlo až na dalších demonstracích. Na ty my ale už nemáme prostor, hlasování o článcích 11 a 13 bude už příští týden. Máme ale zprávy, že se řada europoslanců už vyjádřila, že bude hlasovat proti těmto článkům," řekl ČTK Vašíček.

V Pardubicích se na náměstí Republiky sešlo asi 50 lidí, řekl ČTK svolavatel akce Pavel Štěpánek, který je za Piráty i místostarostou Chrudimi. "Po projevech se přešlo k neformální diskusi, pod petici jsme sesbírali asi 60 podpisů," řekl. Akci demonstranti zakončili smutečním pochodem po třídě Míru na Masarykovo náměstí.

Zuzana Kudláčková, která Piráty reprezentuje v českobudějovickém zastupitelstvu, odhadla účast lidí na demonstraci v Českých Budějovicích také přibližně asi na 50 lidí. Podle ní většina přítomných podepsala předloženou petici. Na demonstraci mluvila kandidátka Pirátů do eurovoleb Jana Koláříková.

V Jihlavě se demonstrace na Masarykově náměstí účastnila rovněž zhruba padesátka lidí, promluvil tam mimo jiné advokát Michal Šalomoun, který za stranu kandidoval do posledních senátních voleb za obvod Třebíč. Demonstranti měli transparent: Odkaz není zločin a Zachraň internet.

Protesty se dnes očekávaly i v dalších evropských zemích, například v Německu, Francii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku nebo Polsku. Na protestní internetové petici se už sešlo přes pět milionů podpisů.

RT ApTI_ro: RT HenningD: "Wir sind keine Bots!" ("We are no bots!"). #SaveYourInternet demonstration in my home town #Hamburg. According to the organisers of this demonstration 7,500 people are here and 100k all over #Europe! #Artikel13 #Artikel13Demo #A… pic.twitter.com/j5Z8ILNbnL

— George Hari Popescu (@georgehari) 23. března 2019

Naopak k reformě autorský práv vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Naléhají na "spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby byl zajištěn bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura".

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Článek 11 má majitelům práv zajistit podíl na zisku z využití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle směrnice tak v případě, že někdo například na sociální sítí nasdílí obsah chráněný copyrightem, bude muset provozovatel sítě majiteli práv uhradit poplatek. Facebook či Google by tak musely platit například za ukázky textu, fotografie a titulky, které se automaticky generují při vyhledávání nebo sdílení zpravodajských textů.

Článek 13 stanoví provozovatelům povinnost kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. To je s ohledem na množství nahrávaného obsahu technologicky náročné. Země včetně Česka žádaly výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu se tak pravidla 13. článku nemají vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem pod deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Pray for Opráski sčeskí @historje ! Ochutnávka toho, jak robotické filtry mohou ničit a omezovat kulturu a svobodu, je tady. :( Zachraňme internet před články 11 a 13! Již zítra po celé republice. https://t.co/47b9GSqW6M

— Piráti (@PiratskaStrana) 22. března 2019

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

Související

Petr Pavel na předchozím shromáždění Společně za Ukrajinu.

Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

Více souvisejících

Demonstrace Marcel Kolaja Praha autorská práva Česká pirátská strana Brno

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Martina Sáblíková

Českými vlajkonoši pro závěrečný ceremoniál budou rychlobruslaři Sáblíková a Jílek

Z českého pohledu to byly především jejich hry. Na Milán rozhodně jen tak nezapomenou, ovšem každý z jiného důvodu. Zatímco pro Martinu Sáblíkovou to bylo jedno velké olympijské loučení s kariérou, pro jejího nástupce Metoděje Jílka to byla naopak premiérová olympiáda, na níž se postaral o dva cenné kovy – stříbro z pětikilometrové a zlato z desetikilometrové trati. Po zásluze tak byli vybráni jako ti, kteří budou mít tu čest v neděli večer nést českou vlajku na závěrečném ceremoniálu ve Veroně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Metoděj Jílek

Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Finové si suverénně došli pro pátý hokejový olympijský bronz. Slováky porazili 6:1

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro skicrossařky bylo maximem osmifinále, v short tracku nedojela Vaňková. Zdráhalová čtrnáctá

V pátečním programu zimních olympijských her se kromě českých biatlonistů v závodu s hromadným startem představila například rychlobruslařka Nikola Zdráhalová, která se sice ukázala na své oblíbené patnáctistovce, ale i proto, že i ona musela projít během olympijských her karanténou a nenacházela se v optimální formě, umístila se nakonec až na 14. místě. Česká reprezentantka se objevila i na shorttratckové trati, konkrétně na její nejdelší možné distanci na 1500 metrů. Petra Vaňková však nedokončila svou čtvrtfinálovou jízdu a skončila jednatřicátá. Osmifinále pak bylo konečnou pro české skicrossařky Dianu Cholenskou a Lucii Krausovou. V akrobatickém lyžování byl k vidění svěřenec olympijského vítěze Aleše Valenty Nicholas Novák, jemuž se v kvalifikaci nevedlo.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla

Americký prezident Donald Trump reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a zvyšuje globální cla, která jsou podle jeho názoru právně v pořádku, na úroveň 15 procent. Trump to oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. 

včera

včera

Tereza Voborníková

Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz

Až poslední olympijský závod přinesl pro český biatlon vytouženou medaili. Postarala se o ni v závodě s hromadným startem na 12,5 kilometru ve svém životním závodě Tereza Voborníková, která získala bronzovou medaili. Navíc to mohla být i medaile nejcennější, ale v posledních metrech jí ubývalo sil, takže se nakonec spokojila se třetím místem. Česká olympijská výprava tak získala v pořadí pátou medaili na těchto olympijských hrách.

včera

Bratislava

Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení

Jihozápad Slovenska zasáhlo v sobotu odpoledne zemětřesení. Podle svědků se země třásla přibližně pět sekund. Škody zatím hlášeny nejsou, přibylo ale tísňových volání. Experti neočekávají, že by se otřesy měly opakovat. 

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile

I když to zprvu vypadalo, že se český mužský curlingový tým jen tak výhry na svých premiérových Zimních olympijských hrách nezíská, poslední tři utkání zvládl tým skipa Lukáše Klímy s bravurou. Po Německu a Číně zvládl vyhrát i potřetí v řadě ve svém závěrečném vystoupení na této olympiádě a to proti Švédsku. Navíc se jednalo asi o nejlepší český výkon, neboť už od samého začátku směřovali Češi k jasnému vítězství 10:4. Mezi sdruženáři se svého třetího zlata z těchto Her dočkal Nor Jens Luraas Oftebro, když po dvou individuálních závodech se středním i velkým můstkem ovládl i sprint dvojic se svým kolegou  Andreasem Skoglundem. Česká dvojice Jan Vytrval-Jiří Konvalinka pak skončila osmá. Skončil také hokejový turnaj žen, který ovládly Američanky, když vyhrály v prodloužení 2:1 nad Kanaďankami, bronz pak putuje zásluhou hokejistek do Švýcarska. Své historicky první olympijské vítěze pak poznal i skialpinismus, kde se však neztratil ani Rus pod neutrální vlajkou. Dosavadní ruskou olympijskou dominanci naopak v krasobruslařských volných jízdách žen ukončila Američanka Alisa Liuová.

včera

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy