Zachraň internet! Česko demonstrovalo proti směrnici o autorských právech

Desítky lidí se dnes v Praze připojily k mezinárodnímu protestu "Save Your Internet" proti chystané reformě Evropské unie o ochraně autorských práv na internetu. Směrnice, o které má Evropský parlament hlasovat příští týden, podle kritiků povede k cenzuře a omezení svobody internetu a poškodí menší média. Kritice čelí článek 11 směrnice, v důsledku kterého bude nutné platit autorské poplatky za sdílení obsahu, a článek 13, stanovující platformám typu Youtube povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva.

Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit.

"Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu," upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

"Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství," uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy; běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

V Brně se na demonstraci na Náměstí Svobody sešla stovka účastníků. Nad dřevěnou rakví vysvětlil krajský zastupitel Pirátů Ivo Vašíček, proč strana demonstraci svolala a vyzval přítomné k podpisu internetové petice. Lidé se pak s transparenty vydali na pochod přes ulice Českou, Joštovu a Veselou na Šilingrovo náměstí, kde se před 15:00 rozešli.

"Když jsme v roce 2012 protestovali proti ACTA, na první demonstrace chodil podobný počet lidí. Víc protestujících se sešlo až na dalších demonstracích. Na ty my ale už nemáme prostor, hlasování o článcích 11 a 13 bude už příští týden. Máme ale zprávy, že se řada europoslanců už vyjádřila, že bude hlasovat proti těmto článkům," řekl ČTK Vašíček.

V Pardubicích se na náměstí Republiky sešlo asi 50 lidí, řekl ČTK svolavatel akce Pavel Štěpánek, který je za Piráty i místostarostou Chrudimi. "Po projevech se přešlo k neformální diskusi, pod petici jsme sesbírali asi 60 podpisů," řekl. Akci demonstranti zakončili smutečním pochodem po třídě Míru na Masarykovo náměstí.

Zuzana Kudláčková, která Piráty reprezentuje v českobudějovickém zastupitelstvu, odhadla účast lidí na demonstraci v Českých Budějovicích také přibližně asi na 50 lidí. Podle ní většina přítomných podepsala předloženou petici. Na demonstraci mluvila kandidátka Pirátů do eurovoleb Jana Koláříková.

V Jihlavě se demonstrace na Masarykově náměstí účastnila rovněž zhruba padesátka lidí, promluvil tam mimo jiné advokát Michal Šalomoun, který za stranu kandidoval do posledních senátních voleb za obvod Třebíč. Demonstranti měli transparent: Odkaz není zločin a Zachraň internet.

Protesty se dnes očekávaly i v dalších evropských zemích, například v Německu, Francii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku nebo Polsku. Na protestní internetové petici se už sešlo přes pět milionů podpisů.

RT ApTI_ro: RT HenningD: "Wir sind keine Bots!" ("We are no bots!"). #SaveYourInternet demonstration in my home town #Hamburg. According to the organisers of this demonstration 7,500 people are here and 100k all over #Europe! #Artikel13 #Artikel13Demo #A… pic.twitter.com/j5Z8ILNbnL

— George Hari Popescu (@georgehari) 23. března 2019

Naopak k reformě autorský práv vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Naléhají na "spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby byl zajištěn bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura".

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Článek 11 má majitelům práv zajistit podíl na zisku z využití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle směrnice tak v případě, že někdo například na sociální sítí nasdílí obsah chráněný copyrightem, bude muset provozovatel sítě majiteli práv uhradit poplatek. Facebook či Google by tak musely platit například za ukázky textu, fotografie a titulky, které se automaticky generují při vyhledávání nebo sdílení zpravodajských textů.

Článek 13 stanoví provozovatelům povinnost kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. To je s ohledem na množství nahrávaného obsahu technologicky náročné. Země včetně Česka žádaly výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu se tak pravidla 13. článku nemají vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem pod deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Pray for Opráski sčeskí @historje ! Ochutnávka toho, jak robotické filtry mohou ničit a omezovat kulturu a svobodu, je tady. :( Zachraňme internet před články 11 a 13! Již zítra po celé republice. https://t.co/47b9GSqW6M

— Piráti (@PiratskaStrana) 22. března 2019

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

Související

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.
Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Více souvisejících

Demonstrace Marcel Kolaja Praha autorská práva Česká pirátská strana Brno

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

před 1 hodinou

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 3 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 5 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 6 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy