KOMENTÁŘ | Prodejci otravují na telefonu, doma i na předváděčkách. Stát na ně kašle

Řekněme si to na rovinu. Nikdo rozumně smýšlející by po telefonu dobrovolně nic neodsouhlasil, stejně tak by si nepustil domů podomního prodejce. A už vůbec by nic podezřelého nepodepsal. Většina lidí mladého a středního věku má alespoň nějaké základy asertivity a v ideální případě takové prodejce pošle do patřičných míst. Horší je to u lidí postarších.

Ne že by snad nebyli inteligentní. To vůbec ne. Mnohdy ale třeba nerozumí tomu, co jim telefonní šmejdi do sluchátka vykládají, špatně ho slyší, nebo jim je jen trapné telefon položit, případně s takovým prodejcem vyrazit dveře. A tyhle typy šmejdů jsou dnes vychytralé. Vědí, jak na vás, vědí, že stačí jedno prosté "ano", a vědí, že když se budou držet litery zákona, nic jim nehrozí.

Moc dobře ale také vědí, že jsou schopni rozjet smluvní kolečko, které může skončit až finančním vykrvácením důvěřivých lidí. A to je jejich cílem. Rozhodně nikomu nejde o to, abychom ušetřili na plynu, volali levněji nebo měli fungl nový vysavač. Věci, které nám doslova cpou, by za normálních okolností nikoho nezajímaly. Ale morálka a etika jdou v tomto případě stranou. Cílem je prodat.

Tady se bohužel ukazuje, že zákon není vše. Naopak jim šel na ruku. Ono prosté "ano", které lze vyslovit do telefonu během jedné vteřiny, bohatě stačí na to, abyste si zničili život. Pak je i ČOIka krátká, co si odsouhlasíte, to máte.

Aktuálně se sice řeší na politické úrovni nějaké možnosti, jak tyto odporné praktiky omezit, neřeší ale jednu věc. A sice tu, že člověk, který takto něco uzavře, se k tomu vůbec přiznat nemusí. Může roky platit za něco jen proto, že se v tom sám nevyzná a má strach se někomu svěřit a požádat o radu. 

Možná by se na to mělo jít z druhé strany. Co by se stalo, kdyby stát zakázal jakékoliv obchodní nabídky po telefonu? Není třeba si nic nalhávat, mnoho lidí se stále diví, kde na ně telefonní šmejdi berou čísla, sami ale kolikrát neví, co podepsali u mobilních operátorů za smlouvy, kam své číslo vyplnili na internetu, a nezajímá se, že existuje mnoho firem, které s čísly a jinými osobními daty navzdory GDPR čile obchodují. Ostatně pokud máte tarif, sami se můžete podívat do smlouvy, komu všemu může být vaše číslo prodáno.

Nicméně zpět k původní myšlence. Stát dodnes nebyl schopen zakázat ani podomní prodej. Ten si regulují sama města a obce, ale v mnoha případech ani to nefunguje. Pohrůžka pokuty není zkrátka kolikrát dostatečnou motivací, aby si podomní prodejci našli normální práci. Nepředpokládá se proto, že by vyrazil do boje proti telefonním šmejdům. Ale pokud by někdy chtěl udělat pro občany něco pozitivního, kolik škody by napáchal, kdyby tyhle telefonní snahy o prodej nádobí a převod energie zakázal?

Upřímně řečeno, zase tak moc škody by se asi nestalo. Akorát by pár lidí přišlo o práci a o lehce vydělané peníze na úkor poctivých lidí. Dobře, možná by nás čekalo pár cest do banky a k operátorovi navíc, protože bychom nemohli vše vyřídit po telefonu, což by někdo považoval za krok zpátky, na druhou stranu, rádobyobchodníci vymýšlejí stále nové a nové triky, jak z vás dostat peníze, takže nikdo nemůže zaručit, že se sám nenechá dříve či později napálit.

Do té doby moc možností není. Nejlepší kombinací je třísknout telefonem každé osobě, která se pokusí po telefonu něco nabízet. Případně si hovory nahrávat a druhou stranu na to upozornit. Křičet na ně nemá smysl, takoví lidé si z toho nic nedělají, jsou na to proškolení. Veřejnost ale už nikdo neproškolí na to, jak se těmto až podvodným praktikám bránit.

Hlavně ale nikomu nic neodsouhlasit. V ideálním případě si ani nenechat zasílat žádné další informace, a to nejen poštou, ale ani i e-mailem nebo nedejbože osobně. Dnes vás zkasírují i za to, že vám pošlou poštou návrh smlouvy. A můžete tak lehce přijít o pěkných pár tisíc korun, anižbyste vůbec někomu něco podepsali. 

Prodejních praktik, které se dnes uplatňují v telefonním hovoru, je mnoho. Prodejci rádi nabízí věci s příslibem doživotní funkčnosti, už ale neřeknou, že si kvůli ní budete muset každého půl roku kupovat něco dalšího. Rádi nabízí kreditní karty zdarma, už ale neřeknou, že poplatky za jakýkoliv přešlap jsou astronomické. Rádi nabízí výhodné změny dodavatele energií, už ale neřeknou, že v telefonátu jste se přihlásili do výběrového řízení, jehož zrušení stojí majlant. 

Prodejci totiž nesmí lhát, neradi ale říkají celou pravdu. A ti šikovní si měsíčně přijdou na pěknou výplatu. Nedělejte si iluze, že ji pobírají za poctivě odvedenou práci. Cílem je obrat důvěřivé lidi, kterým je potřeba nacpat produkt, který nepotřebují. A podat jim to tak, že ho sami chtějí. V tom je celý vtip. Ostatně hovořím z vlastní zkušenosti, sám jsem se kdysi ocitl v pozici těchto telefonních šmejdů. A ta školení a obecně praktiky, které se takzvaným operátorům cpou do hlavy každý den, se nezapomínají.

Pokud mají města možnost zakázat podomní prodej, proč nelze jednoduše zakázat i ten telefonický? Proč je dnes, ve 21. století, tolerován tento sice zákonný, ale nekalý a neetický byznys? A proč existuje stále mnoho lidí, kteří mají problém položit telefon kdykoliv se jim do sluchátka ozve, že někdo volá s výhodnou nabídkou? Možná by stačilo prosté uvědomění si, že nikdy není výhodná. Ne pro toho, komu se operátor alias telefonní šmejd dovolá...