V nejlepším zájmu dítěte je zpravidla péče obou rodičů, řekl Ústavní soud

"Důvodem pro nerozšíření styku s druhým rodičem nemůže být samotný nesouhlas rodiče, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, ani obecný poukaz na nevhodnost změny zažitého a fungujícího režimu styku," rozhodl ÚS. Senát se zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou dnes vyhověl stížnosti otce a zrušil rozhodnutí Městského i Krajského soudu v Brně.

Pisatel stížnosti je otcem dětí narozených v letech 2007 a 2011. Před pěti lety je soudy svěřily do péče matky. Otec se s nimi mohl stýkat každý druhý víkend. Tehdy žila matka s dětmi v Brně a otec v Ostravě. Později se ale přestěhoval do Brna a požádal o změnu režimu, aby mohl být s dětmi i ve všední dny.

Soudy rozhodly, že není důvod měnit zažitý režim. Podle ÚS ale dostatečně nezkoumaly, zda by změna byla v zájmu dětí, nebo ne, jak by prakticky ovlivnila jejich každodennost, vztah s otcem a další vývoj.

Krajský soud podle ÚS v podstatě pohlížel na kauzu v obrácené perspektivě. Místo posuzování, zda je silný důvod proti rozšíření styku s otcem, řešil, zda existuje důležitý důvod pro rozšíření.

"Je třeba obecně vycházet z premisy, že být spolu znamená pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života a v nejlepším zájmu dítěte zpravidla je péče a výchova ze strany obou rodičů," stojí v nálezu.

Ústavní soudci připomněli, že režim pracovního týdne se liší od víkendů i prázdnin. Prohlubuje vztah a posiluje vazby rodiče a dítěte, mohou-li spolu trávit nejen volné dny, ale zažívat rutinu všedních dní spjatou s povinnostmi, starostmi i radostmi.

"Nevyhovění návrhu dotčeného rodiče na rozšíření styku s dítětem lze odůvodnit zásadně jen rozporem s nejlepším zájmem dítěte, podloženým konkrétními okolnostmi a skutečnostmi v řízení prokázanými," uzavřel ÚS. Brněnské soudy se musí návrhem zabývat znovu.