Britský politik patrně nevěděl, že spolupracuje s rozvědkou ČSSR

"Stýkal se s rozvědčíky, ale patrně netušil, že jsou to rozvědčíci. Byli to pro něj diplomati, k nimž choval sympatie po politické i osobnostní stránce," řekla Ptáčníková na základě materiálů, které tajné služby o spolupráci vedli. Připomněla, že rozvědčíci byli legalizováni na diplomatických úřadech a labouristé se s nimi stýkali, protože k sobě měli světonázorově blízko.

"Výslovně je tam napsáno, že informace dával vědomě, ale bez znalosti složky, které je dává. Měl to chápat jako příspěvek k posílení mezinárodní solidarity dělnické třídy," řekla Ptáčníková. Uvedla, že podle archivních materiálů byl Fernyhough dělník, který poté dělal 15 let profesionálního odboráře, takže měl k zemím východního bloku kladný vztah.

Podle materiálů je také zřejmé, že Fernyhough neposkytoval rozvědce zásadní informace. "Je tam zdůrazněno, že nic z toho, co dodal, nebylo tajné. Je tam psáno, že se jedná o informace, které potom stejně byly publikovány," řekla Ptáčníková. Z archivních informací je podle ní zřejmé, že Fernyhough sice poskytl rozvědce například charakteristiky poslanců nebo programy schůzí, ale když po něm rozvědčíci chtěli obsah jednání, nedošlo na to.

Ptáčníková také potvrdila informaci britských médií, že československá rozvědka zaplatila rodinnou dovolenou v Československu. "Zaplatili mu pobyt v roce 1966, ale v roce 1967 stejně naznali, že pro ně další využití nepřipadá v úvahu," řekla Ptáčníkoá.

Archivní dokumenty podle Ptáčníkové ukazují na rozdíly mezi Fernyhoughem a labouristickým poslancem Geoffreym Robinsonem, který podle britských médií také spolupracoval s československou rozvědkou. "U Robinsona bylo jasné, že se stýkal s rozvědčíky často, podával písemné zprávy a jasně by z toho vyplývalo, že tušil, s kým má tu čest. U Fernyhougha to tak není," řekla.