Čechoslováci v gulagu: Co Rusko dodnes tají? Historici žádají zpřístupnění archivů

Naprostá většina československých uprchlíků byla v Sovětském svazu odsouzena za nelegální přechod hranic, pobyt na sovětském území bez potřebných dokladů, za špionáž i protisovětskou činnost. Za to byli odsouzeni k nuceným pracím v gulazích. Češi, kteří přežili, byli na základě amnestie propuštěni do československé jednotky a zúčastnili se po boku Rudé armády bojů proti nacistům.

Ruské archivy bezpečnostních složek mají podle historiků obsahovat vyšetřovací a vězeňské spisy a v nich obsažené výslechové protokoly, zabavené dokumenty, osobní doklady, fotografie a dopisy. Spisy československých občanů zemřelých v sovětských věznicích a táborech se na rozdíl od těch propuštěných dochovaly, a představují tak jedinečný doklad o okolnostech a místě jejich úmrtí i pohřbení.

"Dosavadní snahy o výzkum těchto archivních pramenů naráží v ruských archivech na restrikce, které vzhledem k časovému odstupu považujeme za neopodstatněné. Tážeme se, jaký má smysl i nadále utajovat vyšetřovací spisy? Proč není možné studovat spisy stovek Čechoslováků zemřelých v průběhu druhé světové války v gulagu?" uvedli historici v dopise.

Dopis byl zaslán šéfovi ruské prezidentské Rady pro lidská práva, šéfovi tajné služby FSB a řediteli Federální archivní agentury (Rosarchiv). Mezi podepsanými je ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra, ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Martin Holý, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa či ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

Čeští vědci si o otevření speciálních ruských archivů řekli i loni, kdy se první ročník Česko-ruského diskusního fóra konal v Praze.