Ředitelé českých historických ústavů žádají v otevřeném dopise představitele ruských institucí o zpřístupnění archivních dokumentů k československým uprchlíkům před nacismem, které se nacházejí v ruských státních archivech. Dokumenty mají obsahovat informace o zhruba 10.000 československých občanech, kteří se v důsledku nacistické okupace Československa v roce 1939 ocitli na sovětském území, následně byli pozatýkáni a poslání do pracovních táborů. Dopis přečetl historik Adam Hradilek dnes na Česko-ruském diskusním fóru v Moskvě, informoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Naprostá většina československých uprchlíků byla v Sovětském svazu odsouzena za nelegální přechod hranic, pobyt na sovětském území bez potřebných dokladů, za špionáž i protisovětskou činnost. Za to byli odsouzeni k nuceným pracím v gulazích. Češi, kteří přežili, byli na základě amnestie propuštěni do československé jednotky a zúčastnili se po boku Rudé armády bojů proti nacistům.
Ruské archivy bezpečnostních složek mají podle historiků obsahovat vyšetřovací a vězeňské spisy a v nich obsažené výslechové protokoly, zabavené dokumenty, osobní doklady, fotografie a dopisy. Spisy československých občanů zemřelých v sovětských věznicích a táborech se na rozdíl od těch propuštěných dochovaly, a představují tak jedinečný doklad o okolnostech a místě jejich úmrtí i pohřbení.
"Dosavadní snahy o výzkum těchto archivních pramenů naráží v ruských archivech na restrikce, které vzhledem k časovému odstupu považujeme za neopodstatněné. Tážeme se, jaký má smysl i nadále utajovat vyšetřovací spisy? Proč není možné studovat spisy stovek Čechoslováků zemřelých v průběhu druhé světové války v gulagu?" uvedli historici v dopise.
Dopis byl zaslán šéfovi ruské prezidentské Rady pro lidská práva, šéfovi tajné služby FSB a řediteli Federální archivní agentury (Rosarchiv). Mezi podepsanými je ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra, ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Martin Holý, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa či ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Čeští vědci si o otevření speciálních ruských archivů řekli i loni, kdy se první ročník Česko-ruského diskusního fóra konal v Praze.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 2 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková