Největší nebezpečí pro české turisty? Západonilská horečka se vyskytuje po celé Evropě, včetně Česka

Západonilská horečka se síří především píchnutím od komárů, šířena je však i ptáky. Na onemocnění doposud není vakcína. Většina infikovaných osob nemá žádné příznaky. Pokud jsou, připomínají zprvu chřipku. Postupně se však nákaza může rozvinout v horečnaté onemocnění s neurologickými příznaky, v rozsahu od silných bolestí hlavy a svalů až po aseptický zánět mozkových blan nebo mozku, uvádí Státní zdravotní ústav.

„Příznaky západonilské horečky se projeví u asi 20 % nakažených jako horečnaté onemocnění s bolestmi svalů, kloubů, někdy vyrážkou, eventuálně jinými příznaky. U malé části nakažených, uvádí se pod jedno procento, se projeví závažná forma onemocnění s postižením nervového systému ve formě zánětu mozkových blan, mozku nebo míchy, někdy s obrnami a mnohdy s dlouhodobými následky. Těžké onemocnění má někdy fatální průběh,“ sdělila serveru Blesk.cz lékařka Hana Orlíková z Státního zdravotního ústavu.

Lékaři jako prevenci uvádí používání vhodných oděvů, které neodhalují moc kůže, sítí proti komárům a účinných repelentů. „Vhodnou účinnou látkou je DEET (N,N-dietyl-m-toluamid), Picaridin nebo IR 3535 (3-N-butylacetoamino-propionát),“ doporučuje Orlíková. Dle Státního zdravotního ústavu nesmějí lidé z ohrožených zemí darovat krev do té doby, dokud riziko infekcí neohrozí – to by mělo odeznít v listopadu.

Podle Národní referenční laboratoře pro arboviry došlo ve srovnání s předešlými lety až k trojnásobnému nárůstu případů západonilské horečky v Evropě. Loňský rok se virem nakazilo 2 083 lidí, což je více než celkový počet nemocných za posledních sedm let dohromady. V rámci Evropské unie vir loni infikoval 1503 lidí, z nichž zemřelo 180.

Státní zdravotní ústav varuje, že k oblastem s větším rizikem výskytu horečky se řadí některé oblíbené turistické destinace Čechů. Týká se to např. vnitrozemí Chorvatska, celého Kypru, Sardinie, Sicílie, italských provincií severně od Toskánska a San Marina, francouzské Provence, Okcitánie a Korsiky či celého Řecka.

Vir se však vyskytuje i v zemích, kde by jej čeští turisté možná nečekali, např. celého Maďarska či Rakouska (Vídeň, spolkové země Dolní Rakousy). Turisté by si měli dávat pozor i ve východní Evropě (Bosna a Hercegovina, Kosovo, Ukrajina, Slovinsko, Bulharsko či Srbsko).

Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), který monitoruje případy nemocí, reportuje, že mezi 12 a 18. červnem došlo k šesti potvrzeným případům západonilské horečky. Pět se jich objevilo v Řecku, jeden v Rumunsku.  

Podle Rastislava Maďara, vedoucího Ústavu epidemiologie a Lékařské fakulty Ostravské univerzity, je vzhledem cestám Čechů po Evropě západonilská horečka největším nebezpečím pro české turisty. Řekl to v pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz. Varuje i před klíšťovou encefalitidou, před kterou se Češi prý dostatečně neočkují. U nás se očkuje jen třetina lidí.

Virus hrozí v Česku. Blesk.cz uvádí, že na západonilskou horečku zemřela loni seniorka (†72) v břeclavské nemocnici. Ze země nevycestovala, musela se nakazit doma. Dalších šest osob se infikovalo na cestách.

Dle serveru Dotyk.cz v Česku by si lidé měli dávat pozor zejména na jihu Moravy, kde se vyskytly případy nákazy západonilskou horečkou v uplynulých letech. Velké množství komárů je aktuálně v Kančí oboře mezi Břeclaví a Lednicí, u Křivého jezera poblíž Novomlýnské vodní nádrže, podél řeky Moravy před soutokem s Dyjí, v polesí u Tvrdonic a u hodonínské loděnice. V ostatních místech jižní Moravy je podle hygieniků běžný stav tohoto hmyzu.