Rakušané staví pomaleji než Češi, naznačil Babiš. Jak tomu ve skutečnosti je?

Babiš minulý týden ve čtvrtek v Netřebicích na Českokrumlovsku řekl, že dálnice D3 z Mezna k hranicím s Rakouskem by měla být hotová v roce 2024. Premiér řekl, že předpokládá, že nové volby v Rakousku vyhraje Sebastian Kurz. Bude na něj poté naléhat, aby Rakušané dostavili svou část dálnice co nejdřív, „abychom ten úsek Tábor - Linec měli v kuse v roce 2024.“

Podle ředitelky jihočeské pobočky Ředitelství silnic a dálnic, Vladimíry Hruškové, Rakušané svou část dálnice – od Rainbachu Nord k hranicím – zatím vůbec nepřipravují. „A když se podíváme, že průměrná doba přípravy na rakouské straně je 11 let a nepřipravuje se, tak to vypadá, že my tam budeme rychleji,“ řekla Hrušková.

Rakušané však takovou českou interpretaci odmítli. „Při plánování, respektive realizaci projektů nelze paušálně mluvit o jejich délce. Působí tam řada faktorů, které přípravu buď zkracují, nebo prodlužují, především ve zvláště chráněných oblastech,“ řekl serveru HlídacíPes.org Alexander Holzedl, mluvčí rakouské státní společnosti zaměřené na stavbu dálnic a rychlostní silnice ASFINAG.

Společnost též odmítá, že by byla nečinná v přípravě své části dálnice od Rainbachu Nord k hranicím. „Zejména v případě přeshraniční dopravy jsme v neustálém kontaktu a domlouváme se se sousedními zeměmi – a to i v tomto případě. Jsou vypracované analýzy variant i výběr trasy,“ uvedl Holzedl. 

Dle něj termín dokončení posledního úseku závisí na tom, jak rychle bude pokračovat česká strana s výstavbou, a také na hustotě dopravy.

Hrušková serveru sdělila, že informaci o rakouské nepřípravně stavby dálnice z Rainbachu Nord k hranicím získala z z odborného časopisu Silnice-mosty 3/2018 o propojení české a rakouské dálniční sítě. V časopise mel být odkaz na rakouské ministerstvo dopravy, kde byl uveden pouze úsek Freistadt Nord- Rainbach Nord, zatímco úsek Rainbach Nord byl uveden pouze v mapové příloze mezi projekty se zahájením přípravy po roce 2023. HlídacíPes.org však poukazuje, že šlo o jeden případ, nikoli průměrnou dobu přípravy všech dálničních úseků v Rakousku

Podle serveru ze srovnání výstavby dálnic je zcela jasné, že Rakousko je na tom mnohem lépe než Česko. Rakušané dovedli svou dálnici do bezprostřední blízkosti hranic už v roce 2015, kdy začal fungovat dálniční obchvat Freistadtu, odkud dá po dálnici nepřetržitě dojet třeba až na jih Chorvatska. Na české straně dálnice začíná více než 40 kilometrů od hranic za Českými Budějovicemi, přičemž se nedá čekat, že se to v dohledné době změní.

Podobně v případě nekompletního dálničního spojení obou zemí – mezi Vídní a Brnem – jsou na tom lépe Rakušané. Jejich dálnice A5 dnes končí zhruba devět kilometrů od hranic. Naopak na české straně chybí 23 kilometrů od Pohořelic k hranici. Navíc Rakušané chystají co nejdříve otevřít obchvat, který jejich trasu zrychlí, zatímco české ministerstvo dopravy nepočítá s dokončením dálnice dříve než v roce 2030.

V celkovém srovnání má Česko menší dálniční síť (celková délka zhruba 1 270 kilometrů) než Rakousko (celková délka zhruba 2 200 kilometrů). HlídacíPes.org upozorňuje, že dálnice v Rakousku byly postaveny v mnohem komplikovanějším alpském terénu a jejich součástí je řada dlouhých tunelů či náročných mostních staveb.

Není to poprvé, kdy čeští představitelé vyčítali rakouské straně něco, čeho se Rakušané nedopustili. Prezident Miloš Zeman se musel v dubnu s ostudou omluvit bývalému starostovi Vídně, Michaelu Häuplovi, za to, že jej osočil z toho, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink.