Takzvaný pendrekový zákon, který v srpnu 1969 zlegalizoval krvavé zásahy proti demonstrantům, vyústil v odsouzení 1526 lidí. Ne všichni byli uvězněni, řada trestů byla podmíněných. V rozhovoru s ČTK to uvedl Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů. Opatření, které platilo od 22. srpna do konce prosince 1969, dávalo i zákonné podklady pro budoucí čistky v úřadech a institucích.
Před 50 lety, na první výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy, se konaly občanské protesty, při nichž lidé vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna 1969. O den později přijalo předsednictvo Federálního shromáždění pod vedením Alexandra Dubčeka pendrekový zákon.
"Zákon nepodepsal pouze Dubček, ale i prezident Ludvík Svoboda a předseda vlády Oldřich Černík, přičemž před rokem všichni tři patřili k předním reformistům. Lidé volali jména všech tří a vyjadřovali jim podporu, čímž demonstrace paradoxně v pravém slova smyslu nebyly protirežimní ve smyslu protikomunistické, ale zaměřené pouze proti Husákovu křídlu, respektive Husákovu režimu," uvedl Bárta. Gustav Husák byl od roku 1969 generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ, v letech 1975 až 1989 byl prezidentem Československa.
"V Praze byl (Dubček) podroben Husákovu ústnímu nátlaku, protože jako předseda Federálního shromáždění měl zákonné opatření podepsat. Podepsal, prý pouze kvůli své funkci, podle svých vzpomínek toho potom celý život litoval," poznamenal Bárta. "Na druhou stranu v té době již musel vědět, že jeho politika reforem neuspěla a snažil se držet stále v politice. Nehlasoval ani proti, ani neměl námitky. Pro jeho chování podle mne není omluvy," dodal.
Opatření podle historika umožnilo tvrdě postihovat aktivní účastníky právě skončených akcí i budoucích akcí "narušujících veřejný pořádek". "Umožňovalo postihovat nejen aktéry demonstrací, ale i například stávek. Mohli být potrestáni odnětím svobody na jeden až tři měsíce, peněžitou pokutou do výše 5000 Kčs nebo oběma způsoby. U vybraných trestných činů zvyšovalo horní hranici trestu o polovinu a dodávalo k trestu možnost uložit zákazu pobytu na jeden rok až pět let," uvedl Bárta.
V srpnu 1969 bylo vzato do vazby zhruba 2500 lidí. Do konce roku podle Bárty odsoudili samosoudci zákonného opatření 1526 lidí, nejčastěji za výtržnictví, hanobení republiky a jejího představitele a hanobení státu světové socialistické soustavy. Ne všichni byli uvězněni, řada trestů byla podmíněných.
Do budoucna zákon umožnil propouštět protestující ze zaměstnání nebo studií a zastavit činnost dobrovolné nebo jiné organizace či jejího orgánu na dobu až tří měsíců, případně je rozpustit. Například počty vysokoškolských studentů klesly od školního roku 1969/70 z téměř 85.000 o téměř 10.000 v roce 1972/73. "A to především v důsledku politických čistek," konstatoval Bárta.
Zákon platil do konce prosince 1969. Podle Bárty byl určen zejména k potrestání účastníků srpnových protestů. "Očekávalo se, že se je do konce roku podaří potrestat. Ovšem některé paragrafy se tak osvědčily, zejména pro pracovníky bezpečnosti, že byly převzaty do novely trestního zákona a zákona o přečinech, které zjednodušovaly postup bezpečnostních orgánů, zavedly institut samosoudce pro přečiny a některé trestné činy a umožnily širší a rychlejší postih účastníků protirežimních akcí," dodal.
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Aktuálně se děje
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
včera
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
včera
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
včera
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
včera
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
včera
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
včera
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.
Zdroj: Karolína Svobodová