Česko si připomene výročí upálení Jana Husa

Jan Hus studoval na pražské univerzitě, kde roku 1393 získal hodnost bakaláře a roku 1396 mu byl propůjčen titul mistr svobodných umění. Již jako univerzitní profesor (od roku 1400) byl vysvěcen na kněze a začal kázat v kostele sv. Michala a od 14. března 1402 v Betlémské kapli. V roce 1401 byl zvolen děkanem filozofické fakulty a později rektorem univerzity.Hus byl stoupencem učení anglického teologa Johna Viklefa. Podle jeho učení (spis Protestatio), nesmí mít církev pozemské statky, jediným pramenem víry je Písmo, papež je antikrist a církev ho nepotřebuje. V křížových výpravách tehdejší katolické církve viděl jen podniky loupení a plenění. Církev by se měla podle Viklefa řídit vzorem z dob apoštolských časů.Učení zviklalo jistoty tradičního církevního učení a Hus ve svých pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla tehdejší katolická církev. Ta bojovala v Husově době s tím, že měla ve svém čele tři papeže a všichni se považovali za legitimně dosazené. Tento rozkol uzavřel právě až Kostnický koncil, konaný v letech 1414 až 1418.Poprvé byl Hus za své názory exkomunikován z církve pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem, v roce 1411 tento krok potvrdil i pisánský vzdoropapež Jan XXIII. kvůli Husově nepřímé podpoře papeže v Avignonu.Spor se přiostřoval, když Hus vystoupil proti vyhlášení křížové výpravy vyhlášené roku 1412 Janem XXIII. proti králi Ladislavu Neapolskému. V této bule papež vyhlásil odpustky každému, kdo se bojů zúčastní. Ve viklefovských kruzích byl odpor proti odpustkům již delší dobu zakořeněn. Jan Hus 17. června napadl odpustkovou bulu a nazval papeže antikristem. Následovaly lidové bouře, které znepokojily i krále.Na Jana Husa nyní Jan XXIII. vyhlásil klatbu, stejně jako na všechny, kdo se s ním stýkali. Zároveň nařídil, že má být Hus zajat a souzen podle církevních zákonů a že má být zbořena Betlémská kaple. V tomto okamžiku se od papeže Hus odvolal ke Kristu jako "nejvyššímu soudci". Byl vyhlášen interdikt na místech, kde Hus pobýval, na podzim došlo k uskutečnění zákazu bohoslužeb. Hus proto opustil Prahu, aby se uchýlil na venkov.Pražská teologická fakulta odsoudila Husa jako bludaře roku 1413, vytýkala mu body v nauce o svátostech, svatých a odpustcích, vzpírání se autoritě církve, proti níž staví osobní výklad Písma svatého a vzpírání se poddanosti vůči papeži, biskupům a kněžím.Husovým odvoláním se ke Kristu, případně ke svolanému koncilu, nebyl dokončen proces, který papežská kurie s Husem vedla. Zabývat se jím ale začala na Kostnickém koncilu. Jan Hus se na koncil vydal v domněnce, že mu bude umožněno svobodně disputovat o jeho nauce a víře. Neuvědomil si ovšem, že již od začátku s ním byl v Kostnici veden právní proces, navazující na nedokončený proces předešlý.S sebou měl sice také ochranný glejt římsko-německého císaře Zikmunda, ten mu ale nezaručil žádnou ochranu v místě koncilu. Pouze zajistil Husovi bezpečnou cestu Zikmundovým územím do Kostnice. Po příjezdu byl Hus zatčen a postaven před koncilní sněm. Po třech slyšeních byl prohlášen za zatvrzelého kacíře a jeho dílo mělo být spáleno. Podle církevního práva měl být degradován. Hus odmítl své názory odvolat. Sněm prohlásil, že s ním již nemá nic do činění a předal jej světskému soudu se žádostí, aby byl ušetřen jeho život.Rada města Kostnice ale rozhodla, že jako kacíř bude upálený.V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve. Některé Husovy názory jsou dosud katolickou církví vnímány jako teologicky závadné.