Ústavnímu soudu hrozí kolaps! Klause to nezajímá. Pomůže Zeman?

Zatímco v minulých letech obvykle soud rozhodoval o stížnostech a návrzích v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahuje téměř osmi měsíců. Na rozhodnutí teď čeká 2100 stížností, víc než kdykoliv v minulosti. Na jednoho stávajícího soudce připadá 175 nevyřešených kauz.

Z ÚS dnes odchází soudce Jiří Mucha. Od úterka tak zbude jen 12 soudců místo obvyklých 15. Už loni skončili Eliška Wagnerová a František Duchoň. Prezident Václav Klaus za Wagnerovou neúspěšně navrhl Senátu Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. S další nominací nepřišel, podle Langáška je zjevně nečinný. Do konce letošního roku skončí dalších sedm soudců. Přitom pokud počet členů klesne pod 12, přestane ÚS přezkoumávat zákony a vyhlášky. Proto je soud podle Langáška "na samé hranici paralýzy".

Výběr ústavních soudců je úkolem prezidenta, o jehož návrzích pak hlasuje horní komora parlamentu. Rychetský se obrátil dopisem na budoucího prezidenta Miloše Zemana. Pozval ho k návštěvě soudu a požádal, aby řešení kritické situace ústavního soudnictví věnoval mimořádnou pozornost bezprostředně poté, co se ujme výkonu prezidentské funkce. Zeman v médiích opakovaně uvedl, že výběr soudců bude s Rychetským konzultovat. Rychetský sám by přijal nominaci na další období, ovšem avizoval, že ve funkci případně setrvá jen do konce roku 2017.

Patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu (poprvé se uplatnilo v roce 2000), funkční období ústavního soudce je 10 let. Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu (věk nad 40 let), má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání. Je možné opakované jmenování téže osoby.

Zatímco v době prezidentství Václava Havla se mezi prezidentem a Senátem v otázce jmenování neobjevily vážnější rozpory, po nástupu Václava Klause se o jmenování ústavních soudců rozhořel ostrý konflikt, když Senát postupně odmítl čtyři prezidentem navržené kandidáty.

Po jmenování tří bývalých politiků (Pavla Rychetského, Miloslava Výborného a Dagmar Lastovecké) se objevily pochybnosti, zda nově obsazený Ústavní soud bude imunní vůči vlivu politických stran. V prosinci 2010 ústavní soud zveřejnil politickou minulost svých soudců poté, co v listopadu 2009 sám rozhodl, že veřejnost má právo znát politickou minulost soudců na všech úrovních. Podle těchto údajů 4 ústavní soudci byli v minulosti členy KSČ (včetně současného předsedy Pavla Rychetského).

Sídlem Ústavního soudu je Brno. Je zakázáno shromáždění v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.