Stále více dětí chce spáchat sebevraždu. Co na to říká expert?

Podle sociálního pracovníka Honzy Kaňáka odborníci linky řešili loni 46 případů, kdy volající děti už sebevraždu páchaly a nebylo možné je od jejich činu odvrátit. Požily třeba víc prášků.

V minulém roce přijal krizový telefon denně v průměru tři hovory kvůli sebevraždám. Tvořily tak přes dvě procenta závažných volání. Před pěti roky představovaly 0,7 procenta tematických telefonátů.

"Obecně se mluví o tom, že roste zátěž na děti. Je potřeba se toho víc učit, je potřeba chodit do víc kroužků, být hodně produktivní, být výkonový. Ta stresová nálož může vést k tomu, že dospívající či dítě to přestane zvládat. Pokud se setká s reakcí: 'Máš být chlap, musíš to vydržet' nebo 'Správná ženská se musí snažit', tak ho napadne, že jediná cesta úniku je přes sebevraždu," řekl ČTK Kaňák.

Linka bezpečí je bezplatná a anonymní. Její provoz stojí ročně asi 22 milionů korun. Hovorů o vážných tématech prý stále přibývá, rozpočet se ale podle ředitele Richarda Schinka nezvyšuje. Klesá navíc podíl peněz od státu. Dotace nyní tvoří asi čtvrtinu prostředků, většinu zbývajících peněz poskytují firemní nadace a jen malou část drobní dárci.

Podle Schinka linka funguje dlouhodobě na maximální výkon. S prodlužováním hovorů se ale omezuje možnost dovolat se. "Ne každé dítě se dovolá na první pokus. Dovolá se každý druhý až třetí," podotkl Schinko.