Zeman důrazně: Snad kvůli politikům nebude druhé pražské povstání

Obřad začal ve 12:30 kladením věnců u budovy rozhlasu. Osobnosti, které se zúčastnili povstání, uctili také ministr obrany Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Petr Pavel nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda.

"Hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni," uvedl Miloš Zeman. Poznamenal, že stejná situace se opakovala i později za komunistické éry. "Byli bezduchými loutkami v rukách tehdejších totalitních režimů," řekl prezident.

Nynější režim je demokratický, ale ona příčina podle Zemana pominula jen zdánlivě. Ke ztrátě důstojnosti dochází u lidí, kteří ztratili práci a novou nemohou najít, a u poctivě pracujících, za jejichž zády vyrůstají bez práce zbohatlíci, míní prezident.

"Mluvím o hněvu, mluvím o nenávisti, mluvím o vzteku, který u našeho národa, nebo alespoň u jeho podstatné části může být vyvolán právě novými formami ponižování lidské důstojnosti," prohlásil Zeman. Politiky opětovně vybídl k tomu, aby se věnovali potírání korupce a rozkrádání, vytváření nových pracovních míst a ke změně volebního zákona s cílem rozšířit prostor pro "aktivní občanství". Zeman by si přál, aby kvůli chybám politiků nebylo nutné nové pražské povstání.

Povstání českého lidu proti nacismu začalo již koncem dubna, kdy sovětská vojska osvobodila část Moravy, což spolu se zprávou o Hitlerově smrti dalo vzniknout otevřenému odporu obyvatelstva protektorátu, píše rozhlas.cz.

Před 68 lety pak spontánně odstartoval hlasatel Českého rozhlasu Zdeněk Mančal závěrečnou fázi odporu známou jako Pražské povstání. Mančal ráno přivítal posluchače českoněmeckými slovy: „Je právě sechs hodin."

„Původní akce neměly vojenský charakter. Projevy odporu měly formu strhávání symbolů nacistického Německa, vyvěšování československých vlajek," připomíná historik a politolog Vratislav Doubek a pokračuje:

„Právě střet o budovu rozhlasu, kdy z rozhodnutí a pokynu protektorátní vlády měl být rozhlas obsazen českou jednotkou, vyústil v ozbrojený boj. V tu chvíli se skutečně rozhlas vedle Staroměstské radnice nebo Novoměstské radnice postupně stal jedním ze strategických center."

Popsat události květnových dní roku 1945 je dosti složité. Statistiky hovoří o tom, že přímo v hlavním městě bylo zhruba 1 600 barikád. Do bojů zasahovala celá řada různých skupin - od civilistů, přes vládní vojsko, četnictvo, partyzány až po vlasovce. Jen na české straně zahynulo na 1 700 lidí.