Klausova amnestie platí i pro tuneláře z H-systému, Nejvyšší soud dovolání smetl

Kauza tří představitelů vytunelované společnosti H-System definitivně končí. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti soudnímu rozhodnutí o aplikaci prezidentské amnestie. Vyplývá to ze záznamu v databázi InfoSoud. Někdejší manažeři Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma se tak vyhnou případnému trestu.

Tři aktéři případu v roce 2011 dostali za účast na podvodu spojeném s projektem levného bydlení podmíněné tresty. Nejvyšší soud pak ale pravomocný verdikt částečně zrušil, protože uložené tresty považoval za příliš mírné. Kvůli tomu kauza zůstala déle otevřená a dopadla na ni amnestie vyhlášená na Nový rok prezidentem Václavem Klausem. Prezident se tehdy rozhodl zastavit stíhání trvající déle než osm let u trestných činů se sazbou do deseti let.

Nejvyšší soud své rozhodnutí zatím nezdůvodnil

Podle Zemanova dovolání si lze jen těžko představit, že by měl prezident v úmyslu ukončit trestní stíhání "v takových extrémních případech sofistikované trestné činnosti", s takovým počtem poškozených a s natolik vysokou škodou. Zeman upozorňoval také na riziko, že se poškozeným uzavře cesta k náhradě škody.

"Z tohoto hlediska především nelze opomíjet celospolečenský zájem na zachování možnosti poškozených dosáhnout právní i faktické vymožitelnosti uplatněných nároků na náhradu škody, o niž by byli anulováním pravomocného výroku o povinnosti obviněných k náhradě škody prakticky připraveni," stálo v dovolání.

Odůvodnění nového verdiktu Nejvyššího soudu, na který dnes upozornila Česká televize, není zatím známé. Soudci v minulých týdnech sice několik amnestií zrušili, vždy se však jednalo o případy lidí, kteří se po určitou dobu skrývali v zahraničí. Tato okolnost u manažerů H-Systemu nenastala, a soud tak nejspíš nenašel důvod k zásahu.

Vítek a Eliáš si měli podle verdiktu Vrchního soudu v Praze z roku 2011 odpykat tříleté tresty vězení podmíněně odložené na zkušební dobu pěti let, Tůma dva a půl roku s odkladem na čtyři roky. Vrchní soud tak výrazně zmírnil tresty, které mužům dříve vyměřil pražský městský soud. Vítek a Eliáš dostali od prvoinstančního senátu devítiletý a Tůma osmiletý trest vězení.

Tůma, Vítek a Eliáš byli původně souzeni spolu s majoritním akcionářem H-Systemu Petrem Smetkou, který pak dostal pravomocně 12 let vězení. Soudy jej označily za hlavního strůjce rozsáhlého podvodu. V kauze H-System přišlo nejméně 1095 lidí o více než 980 milionů korun.

Nejvyšší soud by měl rozhodovat ještě o několika dovoláních nejvyššího státního zástupce v amnestijní agendě. Zeman nesouhlasí například s amnestováním Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, která připravila 36.000 lidí o půl miliardy korun. Nelíbí se mu ani částečná aplikace amnestie v kauze někdejšího konkurzního soudce Jiřího Berky nebo v případě vytunelovaného fondu Trend.

Vláda se kauzou zabývat nebude

Podle Marvanové by se situací lidí poškozených amnestií měla zabývat vláda Jiřího Rusnoka. "Jak koneckonců slibovala už Nečasova vláda po amnestii, že se tím bude zabývat. Na činy však nedošlo," připomněla. Dodala, že zatím se poškozeným v kauze H-System vrátilo v průměru asi sedm procent z vložených peněz.

Rusnokův kabinet se ale kauzou nezabýval a premiér nepředpokládá, že by se tak ještě stalo. "Tuto věc jsme na jednání vlády neměli vůbec na programu. Vláda bude ještě pokračovat, takže kolegové v bodu různé se mohou dotknout teoreticky i tohoto bodu, ale nepředpokládám to," řekl dnes novinářům Rusnok.

Za druhý článek amnestie čelil exprezident Klaus kritice. Prezident konkrétně nařídil zastavení pravomocně neskončených trestních stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo k 1. lednu 2013 více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž hrozil vyšší než desetiletý trest. K 15. únoru 2013 se tak zastavilo 327 trestních stíhání včetně řady případů hospodářské kriminality. Ústavní soud obdržel návrh na zrušení tohoto článku. Odmítl jej, ale naznačil, že by se amnestie nemusela vztahovat například na podezřelé, kteří se vyhýbali trestnímu stíhání.

Ke Klausově amnestii řekli:

Majitel společnosti Student Agency a člen správní rady protikorupčního fondu Radim Jančura: „Klausova amnestie nebyla šťastná. Naprosto souhlasím s propuštěním odsouzených za nedbalostní trestné činy. Pro tyto lidi bylo trestem již samotné obvinění a následné odsouzení. Amnestovány však neměly být trestné činy korupce jakéhokoliv rozsahu či významné hospodářské kriminality. Nešťastná je také amnestie osmiletých sporů, ve většině případů se nejedná o spory malého významu. Negativní reakci médií a občanů mohl předvídat, proto si myslím, že zde by mohl být záměr někomu pomoci."

Majitel společnosti Agrofert a lídr hnutí ANO Andrej Babiš pro server ceskapozice.cz: „Klaus je nejdéle sloužící politik s nejdelší tradicí korupce ve svém okolí a s největším počtem účastníků."

Jaroslav Kuchař z iniciativy Vyměňte politiky: „Považuji za téměř vyloučené, aby to byla náhoda. Jedná se o promyšlený plán a v mnoha případech bych se nebál říct: domluvený deal."

Zakladatel Nadačního fondu proti korupci (NFPK) a lídr projektu Pozitivní evoluce Karel Janeček: „Formálně o zneužití pravomocí nešlo. Eticky je to ale úděsné. Nepřekvapil mě ani Petr Nečas svou standardní ‚odvahou'."