Do Česka míří s exotickým ovocem nebezpečná havěť. Na co si dát pozor?

Například pavouka na fotografii u článku našli skladníci mezi banány v supermarketu v pražských Vršovicích. Jde o druh z rodu Heteropoda. "Je to úplně běžný druh pavouka, který se vyskytuje v tropech ve stromových patrech. Je nebezpečný jen pro kořist, ale pro člověka ne," říká docent Stanislav Pekar z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Pokud člověk takového pavouka objeví, nemusí podle Stanislava Pekara panikařit. "Je dobré být opatrný a obezřetný, ale nemusíme se ho bát. Není důvod k panické hrůze," tvrdí. U objevu z Vršovic docenta Pekara překvapilo spíše to, že se dostal až do supermarketu. "To ovoce, které přijde z tropů, totiž ještě putuje do překladových skladů. Očekával bych, že tam by toho pavouka měli odchytit spíše. Ten pavouk musel být zahrabaný skutečně hluboko v krabici pod banány," domnívá se Pekar.

Není to podle něj ale tak vzácný jev, jak by se mohlo zdát. "Stává se to poměrně často," potvrzuje. Pavouky podle něj můžeme najít na jakýchkoli tropických plodech, tedy třeba i mezi mandarinkami, citrony nebo pomeranči. "Tyhle plody k nám ale většinou putují ze Středomoří a z jižního Španělska a tam takhle velké druhy nežijí. Ty banány byly ovšem z Ghany, tedy z tropů, kde už jsou podstatně větší druhy," vysvětlil Pekar.

Ani větších pavouků se ale prý bát nemusíme. O život nám nejde. "Nedávno jeden kolega ze Švýcarska dělal průzkum a zjistil, že za posledních asi dvacet let neexistuje ani jeden veřejně známý případ, kdy by člověk zemřel na kousnutí pavoukem. Ano, pavoučí jed může způsobovat komplikace, například kožní léze, ale člověka nezabíjí. Jsou samozřejmě pavouci, kteří jsou jedovatí i pro člověka, ale svět je více civilizovaný a existují protilátky. Člověku, kterého takový pavouk kousne, v nemocnici pomůžou," ubezpečuje Stanislav Pekar.

A poněkud překvapivě dodává, že všechny druhy pavouků, kteří se u nás vyskytují, jsou jedovatí pavouci. "Ale pro hmyz," upozorňuje. "Pro člověka může být nebezpečných možná jen pět druhů, které se tu vyskytují. Ty nejčastější žijí na vegetaci a jmenují se zápřednice. Když člověk proběhne tou vegetací a vyruší je nebo se dotkne jejich zámotku, mohou vyběhnout a jsou trochu agresivnější, takže mohou kousnout. Ale opět to způsobuje jen menší komplikace a na životě to člověka neohrozí," tvrdí Pekar.

Mezi naše největší pavouky podle něj patří stepník a sklípkánek. Ti mají asi tři centimetry. Největším je slíďák, ten měří centimetry čtyři. Všichni si hrabou nory v zemi, takže se s nimi člověk jen tak nesetká.

Stanislav Pekar pavouky studuje a je jeich zastáncem. Lidé by je podle něj neměli zabíjet. "Pavouci jsou užiteční - samozřejmě. O tom není pochyb. Přimlouval bych se, aby lidé pavouky nezabíjeli a když nějakého objeví, aby ho třeba jen přenesli jinam. Nejsou nám nebezpeční, aspoň ty běžné druhy a dělají spoustu užitečného. Pomáhají i doma, hubí komáry, ploštice a jiný hmyz, který pronikne do domu," přesvědčuje docent Pekar.

Ostatně i on sám se užitečností pavouků úzce zabývá. "Máme projekt, ve kterém zjišťujeme, jaká je úloha pavouků při regulaci škůdců v ovocných sadech. V každém sadě jsou stovky tisíc a možná milióny pavouků asi stovky druhů. A my chceme zjistit, které druhy z nich nejčastěji loví škůdce jako například mery, to jsou závažní škůdci na hrušních," vysvětlil docent Stanislav Pekar z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.