Houby rostou, letní druhy pomalu mizí. Pozor na nebezpečný mýtus

"V září nás zaplavila růstová vlna hub, která ještě pokračuje, i když je už v útlumu. Pokud bude dost vlády, lze předpokládat, že růst bude pokračovat a možná se dočkáme další vlny," uvedl mykolog.Na pařezech a kořenech ve smrčinách se už začaly objevovat václavky a podle Borovičky to vypadá, že vlna těchto hub bude letos opravdu na Václava, jehož svátek připadá na sobotu.

Václavky jsou výborné pro naložení do octa, uvedl mykolog a současně upozornil, že za syrova jsou mírně jedovaté, proto je nutné, aby prošly minimálně dvacetiminutovým tepelným zpracováním.

Z jedovatých druhů mohou lidé stále najít v lesích muchomůrku tygrovanou.

Nebezpečným mýtem je teze, že je-li houba okousaná od plžů, mlžů či dalších živočichů, nemůže být jedovatá. To ale pravda není, toxiny nebezpečné člověku jsou jiné organismy schopné bez problémů zpracovat.

Stoprocentně neplatí ani doporučení houby alespoň 20 minut vařit, čímž lze zničit v nich přítomné jedovaté látky. To platí jen u některých hub, mnohé jedovaté druhy ale obsahují toxiny, které varem zničit nelze.

Na obavy, že houby v sobě koncentrují v půdě přítomné těžké kovy či radioaktivní látky, můžeme téměř zapomenout. Ne že by houby tuto schopnost neměly – ale ve srovnání s jinými zdroji přirozené radioaktivity jde o zcela zanedbatelná množství. Větší riziko akumulace radioaktivních látek představuje oproti houbám maso lesní zvěře, píše server vitalia.cz. Jak uvádí web České mykologické společnosti, několik studií z posledních let, které byly prováděny ve středoevropských zemích (Německo, Chorvatsko, Česko), ukázalo, že díky konzumaci hub „nasáklých" 137Cs se tento prvek přenáší i do tělesných tkání zvířat, včetně tkáně svalové. Zvěřina je tak někdy paradoxně více „radioaktivní" než běžně sbírané houby.