Praha - Před měsícem zvolená Sněmovna, která se poprvé sejde v pondělí 25. listopadu, v porovnání s předchozím sborem poslanců mírně zestárla, má dokonce nejvyšší průměrný věk v historii samostatné ČR. V lavicích zasedne 39 žen, tedy o pět méně, než po volbách v květnu 2010. Největší procento žen má, stejně jako před třemi lety, třiatřicetičlenný komunistický klub.
Nyní zvolených 39 žen je sice méně, než se jich do dolní parlamentní komory dostalo před třemi lety, přesto je to ale nadprůměrný počet. Ještě v roce 2006 bylo zvoleno pouze 31 žen, o čtyři roky dříve 34. Průměrný věk poslanců a poslankyň je 49,95 roku, což je nárůst o více než 2,5 roku oproti stavu v roce 2010. Stejná jsou ale jména doyena i "benjamínka" sboru, jimiž jsou opět dnes už pětasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg (TOP 09) a sedmadvacetiletý Adam Rykala (ČSSD).
Důkazem toho, že letos zvolená Sněmovna zestárla, je také generační rozložení poslanců. Zatímco před třemi lety bylo starších než 50 let 86 zákonodárců, letos je mezi nimi těch, kteří už oslavili "abrahámoviny", již 106. Zároveň klesl na třetinu počet dvacátníků, kteří jsou mezi čerstvými poslanci jen čtyři oproti 12 na jaře 2010.
Nejnižším věkovým průměrem - 44 let - se může pochlubit klub KDU-ČSL, naopak nejvyšší průměrný věk vykazují poslanci a poslankyně zvolené za sněmovní nováčky, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a hnutí ANO 2011.
Nadstandardní platy, mnoho výhod
Základní plat poslance je nyní 55.900 korun hrubého, obvykle jej však pobírá jen menší část z 200 zákonodárců. Většina poslanců totiž zastává i nějakou další sněmovní funkci, za což jejich příjem úměrně roste (průměrná mzda v ČR v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 24.953 korun).
Nejvyšší plat má předseda dolní komory, a to 150.100 korun měsíčně. Vyšší mzdy než řadoví poslanci například pobírají také místopředsedové Sněmovny (106.600 korun), šéfové výborů, podvýborů či klubů a jejich zástupci.
Poslanci mají nárok také na různé paušální náhrady, které se nemusí vyúčtovávat: na reprezentaci a stravování (8300 korun) či dopravu (podle vzdálenosti od 20.700 do 31.400 korun). Tyto náhrady se v roce 2010 začaly k nelibosti některých zákonodárců danit.
Tučné odchodné pro Ratha a Nečase
Po ukončení funkčního období Sněmovny mají navíc poslanci právo na odchodné. To náleží všem zákonodárcům, kterým už po volbách nevznikl nárok na plat z téže funkce. "Odchodné bude vypláceno 7. prosince," sdělil ředitel tiskového odboru sněmovny Roman Žamboch. Odchodné činí jeden měsíční plat, ke kterému se připočte násobek mzdy a počtu ukončených let výkonu funkce.
Podle výpočtů serveru IHNED.cz se mezi exposlance rozdělí téměř 30 milionů.
Ještě v létě to vypadalo, že si sněmovna bude muset na odchodné půjčit od ministerstva financí, nakonec ale zvládne bývalé poslance vyplatit ze svých zdrojů. "Žádná jednání v této věci zatím neproběhla," potvrdil také mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek.
Nejvíce pošle sněmovna Jiřímu Olivovi, který vykonával funkci místopředsedy dolní komory parlamentu. Podle propočtů by mělo jít o částku 426 tisíc korun.
Naopak Lubomír Zaorálek, který zastával stejnou funkci, nedostane nic. V říjnu se totiž do sněmovny dostal znovu. Ani korunu proto nedostane také tehdejší předsedkyně Miroslava Němcová.
Přes 300 tisíc by si měl odnést Walter Bartoš, Hana Orgoníková či David Vodrážka.
Poslanec, který seděl ve sněmovně od roku 2010 a nebyl místopředsedou ani předsedou nějakého výboru či podvýboru, dostane čtyři platy - tedy 223 tisíc korun. To je mimo jiné případ Petra Nečase, ale i Davida Ratha, který sice strávil posledních 18 měsíců ve vazbě, mandátu se však nevzdal.
Například Pavel Bém by ale měl dostat 269 tisíc. Bral vyšší plat, jelikož byl zároveň i místopředsedou výboru pro vědu.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě