Nová sněmovna: Zestárla, žen ubylo. Tučné odchodné pro Nečase a Ratha

Praha - Před měsícem zvolená Sněmovna, která se poprvé sejde v pondělí 25. listopadu, v porovnání s předchozím sborem poslanců mírně zestárla, má dokonce nejvyšší průměrný věk v historii samostatné ČR. V lavicích zasedne 39 žen, tedy o pět méně, než po volbách v květnu 2010. Největší procento žen má, stejně jako před třemi lety, třiatřicetičlenný komunistický klub.

Nyní zvolených 39 žen je sice méně, než se jich do dolní parlamentní komory dostalo před třemi lety, přesto je to ale nadprůměrný počet. Ještě v roce 2006 bylo zvoleno pouze 31 žen, o čtyři roky dříve 34. Průměrný věk poslanců a poslankyň je 49,95 roku, což je nárůst o více než 2,5 roku oproti stavu v roce 2010. Stejná jsou ale jména doyena i "benjamínka" sboru, jimiž jsou opět dnes už pětasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg (TOP 09) a sedmadvacetiletý Adam Rykala (ČSSD).

Důkazem toho, že letos zvolená Sněmovna zestárla, je také generační rozložení poslanců. Zatímco před třemi lety bylo starších než 50 let 86 zákonodárců, letos je mezi nimi těch, kteří už oslavili "abrahámoviny", již 106. Zároveň klesl na třetinu počet dvacátníků, kteří jsou mezi čerstvými poslanci jen čtyři oproti 12 na jaře 2010.

Nejnižším věkovým průměrem - 44 let - se může pochlubit klub KDU-ČSL, naopak nejvyšší průměrný věk vykazují poslanci a poslankyně zvolené za sněmovní nováčky, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a hnutí ANO 2011.

Nadstandardní platy, mnoho výhod

Základní plat poslance je nyní 55.900 korun hrubého, obvykle jej však pobírá jen menší část z 200 zákonodárců. Většina poslanců totiž zastává i nějakou další sněmovní funkci, za což jejich příjem úměrně roste (průměrná mzda v ČR v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 24.953 korun).

Nejvyšší plat má předseda dolní komory, a to 150.100 korun měsíčně. Vyšší mzdy než řadoví poslanci například pobírají také místopředsedové Sněmovny (106.600 korun), šéfové výborů, podvýborů či klubů a jejich zástupci.

Poslanci mají nárok také na různé paušální náhrady, které se nemusí vyúčtovávat: na reprezentaci a stravování (8300 korun) či dopravu (podle vzdálenosti od 20.700 do 31.400 korun). Tyto náhrady se v roce 2010 začaly k nelibosti některých zákonodárců danit.

Tučné odchodné pro Ratha a Nečase

Po ukončení funkčního období Sněmovny mají navíc poslanci právo na odchodné. To náleží všem zákonodárcům, kterým už po volbách nevznikl nárok na plat z téže funkce. "Odchodné bude vypláceno 7. prosince," sdělil ředitel tiskového odboru sněmovny Roman Žamboch. Odchodné činí jeden měsíční plat, ke kterému se připočte násobek mzdy a počtu ukončených let výkonu funkce.

Podle výpočtů serveru IHNED.cz se mezi exposlance rozdělí téměř 30 milionů.

Ještě v létě to vypadalo, že si sněmovna bude muset na odchodné půjčit od ministerstva financí, nakonec ale zvládne bývalé poslance vyplatit ze svých zdrojů. "Žádná jednání v této věci zatím neproběhla," potvrdil také mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek.

Nejvíce pošle sněmovna Jiřímu Olivovi, který vykonával funkci místopředsedy dolní komory parlamentu. Podle propočtů by mělo jít o částku 426 tisíc korun.

Naopak Lubomír Zaorálek, který zastával stejnou funkci, nedostane nic. V říjnu se totiž do sněmovny dostal znovu. Ani korunu proto nedostane také tehdejší předsedkyně Miroslava Němcová.

Přes 300 tisíc by si měl odnést Walter Bartoš, Hana Orgoníková či David Vodrážka.

Poslanec, který seděl ve sněmovně od roku 2010 a nebyl místopředsedou ani předsedou nějakého výboru či podvýboru, dostane čtyři platy - tedy 223 tisíc korun. To je mimo jiné případ Petra Nečase, ale i Davida Ratha, který sice strávil posledních 18 měsíců ve vazbě, mandátu se však nevzdal.

Například Pavel Bém by ale měl dostat 269 tisíc. Bral vyšší plat, jelikož byl zároveň i místopředsedou výboru pro vědu.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Petr Nečas mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Ministerstvo obrany

Česká armáda oznámila další důležitou investici. Získá dva speciální letouny

Ministerstvo obrany pořídí dva transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Armáda ČR díky nim získá nové schopnosti při přepravě lidí nebo materiálu, při hašení rozsáhlých požárů, evakuaci zraněných nebo při tankování paliva. O zakázce dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Smlouva s brazilským výrobcem by měla být uzavřena do několika týdnů a první stroj budou mít vojáci k dispozici už příští rok.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Marian Jurečka

Jurečka utnul spekulace. Řekl, kdy půjdeme do důchodu

Věková hranice pro odchod do důchodu by měla být stanovena na 67 let pro osoby narozené v roce 1989 a později. Tento návrh představil ve středu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poslancům. Jde o druhou změnu v důchodové reformě po jejím odeslání z vlády do Sněmovny.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nový íránský tank Karrar

Íránské ozbrojené síly jsou mocné. Pozemní válku s Izraelem si ale nemohou dovolit

Íránský raketový útok proti Izraeli přináší řadu otázek. Jeden z velkých otazníků představuje samotná síla ozbrojených Teheránu. Jejich složení je totiž netradiční – spíše než na pozemní vojsko a letectvo kladou Íránci důraz na prostředky zastrašení. Primárním způsobem boje tak pro íránskou armádu jsou balistické rakety a bezpilotní letouny, jak jsme v posledních dnech a měsících měli možnost vidět.

před 6 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Svět ostře reaguje na raketový útok Íránu na Izrael

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel ve středu ostře odsoudili úterní raketové útoky Íránu na Izrael. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se k nim přidal už v úterý večer.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Britské a americké stíhačky pomohly sestřelovat rakety z Íránu

Britská a americká letadla pomohla se sestřelováním íránských raket, které v úterý večer mířily proti Izraeli. Nasazení potvrdili nezávisle na sobě lídři obou zemí s tím, že budou Izraelce podporovat proti případné další íránské agresi.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy