Jak zachránit Čechy před dluhy? Ekonom navrhuje radikální řešení

Do průzkumu se zapojilo 24 095 respondentů, kteří odpovídali na 13 otázek sestavených odborníky na finance. Podle výsledků, které společnost zveřejnila v tiskové zprávě, hraje na tuzemském finančním trhu jednu z největších rolí úvěrový trh, proto se výzkum zaměřil primárně na chování žadatelů o úvěr.

40% dotázaných je ochotno si půjčit částku nepřevyšující 100 000 korun. Nejčastěji by finance využili na renovaci bydlení (42%) a 40% respondentů by nebylo ochotných ručit svou nemovitostí, naopak 4% by se za poskytnutí úvěru zaručilo.

Z průzkumu dále plyne, že celých 42% dotázaných nevědělo, co to je RPSN (roční procentní sazba nákladů, pozn. red.) a poradilo by se s odborníkem. 80% dotázaných si na prvním místě cení férového jednání poskytovatelů, výše poplatků je důležitá pro 79% respondentů a pro 78% nízký úrok. Pro 50% dotázaných je důležité prověření registru.

Hlavním ukazatelem nevýhodné půjčky je pro 95% dotázaných volání na linku, začínající čísly 900, pro 85% respondentů poplatky předem a pro 81% RPSN vyšší než 30%. Poplatek za předčasné splacení dluhu vyšší než 10% ze stávající částky považuje za znak nevýhodné půjčky 68% dotázaných.

Mezi dotázanými byl největší počet středoškoláků s maturitou (40%), s výučním listem (25%) a s vysokoškolským vzděláním (25%). Nejčastěji v průzkumu společnosti ACEMA odpovídali lidé ve věku 30 – 50 let (54%), tedy ekonomicky nejaktivnější část obyvatelstva.

Rostoucí zadluženost domácností přímo souvisí se znalostí finančního trhu obyvatel a kvalita úvěrového trhu by měla být spolu s obecnou finanční znalostí jedním z primárních zájmů ekonomicky aktivního obyvatelstva. Lze se však domnívat, že díky vysokému zastoupení středoškolsky vzdělaných studentů může jeden z hlavních problémů znalostí finančního trhu spočívat právě v nedostatečné připravenosti studentů na tuto problematiku.

Zeptali jsme se proto odborníka, co si myslí o stavu výuky ekonomie na středních a základních školách.

"Domnívám se, že s ohledem na to, kolik ekonomických rozhodnutí musí každý člověk během svého života činit, je výuka ekonomie na středních školách nedostatečná a na základních neexistující. Pro praktický život je mnohem důležitější orientovat se v základních konceptech ekonomie, peněz, financí a bankovnictví, než znalost úvodu do chemie. Chceme-li, aby lidé v důsledku své neznalosti nezabředli do nesplatitelných dluhů nebo neuvěřili neuskutečnitelným politickým slibům, musí být na to připraveni - a kde jinde než na základních a středních školách," sdělil serveru EuroZprávy.cz ekonom a rektor vysoké školy CEVRO Institut v Praze Prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D.