Fašisté se ozývají: Z Drážďan je vyhnali, přijeli do Karlových Varů

Do lázeňského města zvali i němečtí radikálové, kteří ve čtvrtek zrušili demonstraci v Drážďanech. Z Německa přijely asi tři autobusy účastníků pochodu. Přivezli si s sebou prapory a transparenty propagující německou stranu Třetí cesta a louče, které zapálili a prošli s nimi téměř celou lázeňskou zónou. Na Mlýnské kolonádě pak v projevech účastníci pochodu připomněli oběti spojeneckých bombardování v roce 1945, mezi nimiž byli i obyvatelé Karlových Varů.

Už před začátkem pochodu se radikálům postavil karlovarský zastupitel Jiří Kotek (ALTERNATIVA), který vybízel policii, aby pochod znemožnila, protože jde podle něj o jasnou propagaci fašismu. Nebyl ale úspěšný.

Po skončení pochodu se místní z obou skupin rozešli. Němci pak ještě v centru města čekali na příjezd svých autobusů. Podle informací ČTK je vozy policie doprovodily až na státní hranici.

V Drážďanech měli neonacisté smůlu

Obyvatelé Drážďan poslední roky pochody radikálů blokovali a i ve středu zabránili skupině asi pěti set radikálů projít centrem města, aniž by došlo k násilnému střetu. Ve čtvrtek extremisté na provokace sami rezignovali. Některé média to označují za kapitulaci radikální pravice před občanskou společností, uvedl rozhlas.cz.

Masová média vyzdvihují v případě drážďanského pochodu každý rok zejména tamní specifikum – několikakilometrový lidský řetěz, kterým dávají obyvatelé Drážďan najevo odpor k neonacismu. Podle serveru denikreferendum.cz je řetěz nicméně čistě symbolickou akci, jež trvá vždy jen pár minut. Fakticky blokují pochody neonacistů skupiny antifašistů a aktivnějších drážďanských občanů, kteří si sedají před mašírující dav na zem nebo se shlukují na jeho nahlášené trase.

Vzpomínková akce v Drážďanech má i své kritiky. Ti mluví o tom, že vybombardovaná byla většina německých měst a třeba v Hamburku bylo i více obětí, ale Drážďany kolem sebe vytvořily jakýsi mýtus obětovaného města.

Bombardování Drážďan spojeneckými letouny se odehrálo mezi 13. a 15. únorem 1945, tedy 12 týdnů před kapitulací Německa. Na město zaútočilo 805 bombardérů, které svrhly 2660 tun pum. Odhaduje se, že při náletech zahynulo asi 25 tisíc lidí.

Politici i historikové se dodnes neshodnou, proč vlastně k tak masivnímu náletu došlo. Podle nejrozšířenějšího výkladu měl nálet současně demonstrovat sílu spojeneckého letectva, podlomit bojechtivost řadových Němců a zničit železniční uzel v centru města. Jiné výklady zdůrazňují psychologický faktor odplaty za nacistické bombardování, navigační chyby, nebo ambice velících důstojníků.