Nehorázný podvod: Firmy "rejžovaly", invalidé dostávali almužny

Podle policie obchodní společnosti formálně zaměstnávaly co největší počet invalidů, aby od státu prostřednictvím úřadů práce získaly dotaci na každého postiženého pracovníka. Jednotlivý požadovaný příspěvek činil 8000 korun, přičemž invalidovi pak zaměstnavatelé vyplatili mzdu maximálně 2000 korun.

Rozdíl po odečtení povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění pak obviněné fyzické a právnické osoby údajně používaly pro svoji potřebu. "Z dosud provedeného šetření kriminalistů vyplývá, že většina invalidních pracovníků nevykonávala vůbec žádnou práci nebo objem jimi vykonané práce byl zcela minimální," uvedl Ibehej.

Šestnáct obchodních společností, které ovládaly tři obviněné osoby, podle policie v červnu 2010 zaměstnávalo zhruba 4800 invalidů. Jejich počet mohl do června 2012 narůst až na 6500. Kriminalisté v souvislosti s touto kauzou zajistili majetek v hodnotě 130 milionů korun, který většinou tvořily nemovitosti. 

Na seznamu obviněných jsou podle zjištění deníku Aktuálně.cz firmy Verve-Invest a Besico Real, které Věcem veřejným darovaly v roce 2011 - v době, kdy strana byla ve vládě - dvakrát dva miliony korun. Další firma, o niž se protikorupční policisté zajímají, je Besico Services, která mezi roky 2006 až 2012 měla v Praze monopol na odtahy vozidel. Z toho jen za poslední tři roky za odtahy inkasovala 130 milionů korun.

Celá kauza se točí kolem tří podnikatelů, bratrů Miloslava a Vladislava Víta a Miroslava Černého, kteří působili v několika firmách.

"Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo velmi přesně analyzovat způsoby, jakými byly získávány tyto finanční prostředky, a navrhnout takové preventivní mechanismy, aby se v budoucnu tato situace nemohla opakovat," řekl dnes ČTK v reakci Sobotka, podle něhož je především na policii, aby věc dotáhla do konce. Zmínil také možné politické souvislosti ve vztahu k Věcem veřejným.

Práce na PC? Zbystřete

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václava Krásy je možné, že úřady práce v obviněných firmách nedostatečně prováděly kontroly. "Tohle je extrémní případ. Myslím si, že tam žádná kontrola nebyla," podotkl Krása. Systém příspěvků na zaměstnávání handicapovaných by podle něj potřeboval změnu. Reakci Generálního ředitelství Úřadu práce ČR ČTK zjišťuje.

„Když ti lidé nemají kromě invalidního důchodu žádný příjem, jsou rádi i za dva tisíce korun měsíčně a nechají sebou takto manipulovat," vysvětlil už v roce 2011 pro deník Právo Krása. Podezřelé jsou podle něj prakticky všechny nabídky práce vykonávané z domova.

„Když někdo hledá zásadně pracovníky z domácnosti, zpravidla pro práci na PC, to už by měl člověk zbystřit," radí Krása. Zároveň nabízí všem invalidům, kteří jsou na pochybách, zda zvažovaná nabídka práce je skutečně seriózní, aby se obrátili přímo na národní radu postižených s dotazem.

Podle mluvčí úřadů práce Kateřiny Beránkové jsou možnosti kontrolování zneužití příspěvků a dávek velmi omezené. "Zaměstnanci mohou vždy vycházet pouze z opravdu podložených informací, například z oznámení samotných zaměstnanců či z výsledků intenzívních kontrol," sdělila ČTK Beránková. Pokud však firmy mají podle mluvčí v pořádku dokumenty, které podle zákona předkládají, tak úřad práce nemá moc jiných možností, jak postupovat. V loňském druhém pololetí udělaly pracovní úřady 2209 kontrol zaměřených na zaměstnávání zdravotně postižených lidí, ve 211 případech byly zjištěny nedostatky.