Převálcuje angličtina češtinu? Lingvistka řekla víc

"Lidé o češtinu zájem mají," tvrdí Černá a dokládá to množstvím dotazů na jazykovou poradnu, kterou ústav provozuje. "Volají si, ptají se, není to lidem lhostejné. Řeší to, jestli se dobře oslovují, interpunkci," uvedla. Lidé se na jazykovědce obracejí i kvůli tomu, jak se mluví v médiích, vadí jim špatná výslovnost moderátorů, ale také třeba nesprávné používání tvarů slov. Na základě dotazů z poradny vyšla ve čtvrtek i příručka českého jazyka doplňující 20 let stará pravidla pravopisu.

Podle jazykovědkyně češtinu nevytlačuje ani čím dál častější angličtina, která proniká do reklam, časopisů, textů na internetu, a tím pádem i do vyjadřování lidí. "Některá slova nemají český ekvivalent," upozorňuje ale Černá, podle níž anglicismy nevadí například v počítačové či sportovní terminologii.

Oblast, v níž čeština chudne, jsou ale nářečí. Zatímco dřív bylo nářečí jediným způsobem komunikace v dané oblasti, dnes už díky médiím poslouchají spisovný jazyk všude.

A na co se Češi třeba ptají (ujc.cas.cz)?

Zajímalo by mě, jaký je název pro samici od soba? (Tak jako je srnec – srna, jelen – laň atp.).

Podle Slovníku spisovného jazyka českého se samice soba nazývá sobice. Slovník však hodnotí tento výraz jako řídce užívaný, což potvrzuje i současná jazyková praxe. Ve stejném zdroji nacházíme pod heslem laň také informaci, že kromě samice jelena se takto může nazývat i ‚samice parohatých přežvýkavců vůbec' (např. laň soba nebo losa).

Ráda bych se zeptala na původ slova lajdák. Lempl zcela jistě není českého původu, ale jak je to s lajdákem? V případě, že též není českého původu, jaké české slovo by mohlo významu lajdák a lempl zcela odpovídat? Zajímá mě také, proč se ve slově syčák (např. z toho kluka roste syčák), píše ypsilon. Od jakého vyjmenovaného slova je to odvozeno? A existuje slovo sičák?Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že obecněčeské slovo lajdák (lajdácký, lajdáctví) pochází z expresivního výrazu lajdat s významem:1. lenošivě se potulovat (lajdat po ulicích, po hospodách, po světě; nechce se mu do práce, jen lajdá; lajdat za školou; lajdat se domů = pomalu se ubírat);2. lajdat se (s čím): pomalu na něčem pracovat (lajdat se s úkolem).Sloveso lajdat má nejspíše původ ve slovech landat (= toulat se), landák od německého výrazu Landstreicher (= tulák). Slovníky (včetně Slovníku českých synonym) žádné synonymum slova lajdák neuvádějí.

Lempl (= nešika, mamlas) je podle slovníku snad z nějaké nářeční podoby německého výrazu Lümmel (= klacek, hulvát, mamlas).

Slovo syčák je odvozeno od slovesa syčet. Původně se tak totiž říkalo potulným žebrákům, z jejichž tlumené a ponížené řeči byly slyšet pouze sykavky. Slovo *sičák v češtině neexistuje.

Ve starších textech (tuším do r. 1953) se objevují tvary jako „ssát", „ssavec", „ssuť" atp. Naznačuje v nich „ss" zvukomalebnost a odráželo se i ve výslovnosti (a pakliže ne, byl to důvod fonetizace na „sát" atd.?)? Psalo se „ss" ještě v nějakých jiných podobných případech (ovšem mimo slova příbuzná)?Dvě s nenaznačovala zvukomalebnost, ale byla výsledkem historického vývoje: v praslovanštině mělo sloveso sát podobu sЪsat (mezi dvěma s byl tvrdý jer). Ten zanikl bez náhrady, a proto se vedle sebe ocitla dvě s. Kromě uvedených výrazů se s dvěma ss psal ještě výraz ssednout (vedle sesednout) a odvozeniny ssedávati (vedle sesedávati), ssedlina a výraz ssundati.