Před 45 lety se upálil Jan Zajíc (†19). Vypil nejdřív kyselinu?

Praha - Před 45 lety, 25. února 1969, se v Praze upálil student Jan Zajíc. Svým činem protestoval proti pasivitě občanů a počínajícímu procesu takzvané normalizace, jenž následoval po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Studentem (19) posledního ročníku Střední průmyslové školy dopravní v Šumperku hluboce otřásl čin Jana Palacha, který se upálil před pražským Národním muzeem 16. ledna 1969. 

Když Zajíc viděl, že tato oběť nijak nezastavila letargii a lhostejnost veřejnosti k nastupující "normalizaci", rozhodl se být pochodní číslo dva.

Pětadvacátého února 1969 se v průchodu domu na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Hlubokým popáleninám ještě týž den podlehl. Ve výzvě občanům, kterou měl u sebe, napsal: "K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!"

Psali jsme:
Před 45 lety se upálil Jan Palach, otazníky zůstávají Éra normalizace už Čechy neděsí. Je to nebezpečné?  

"Historik Dorko přesně zjistil, jak postupovala jeho sebeoběť a poslední den téměř po hodinách zdokumentoval," řekl pro Český rozhlas předseda Matice Slezské v Opavě Vlastimil Kočvara. Matice Slezská knihu Jan Zajíc vydala.

To, že Jan Zajíc vypil před zapálením kyselinu se tradovalo již od jeho smrti, píšou Lidovky.cz. Měl tak učinit proto, aby mu kyselina spálila hlasivky a nemohl křičet.  Nově objevená fakta však hovoří o něčem jiném. „Kyselinu měl s sebou ve skleničce, ale potom se po ohledání místa činu zjistilo, že kyselina je rozlitá. Kdyby vypil kyselinu, tak by byl vnitřně popálen a to se při pitvě nezjistilo," vysvětlil dále Kočvara.

„Následky byly trošku jiné než po první oběti, Janu Palachovi. Lidé už byli opatrnější, někteří byli váhaví, už se začaly projevovat obavy z represí. Ze strany státu už byly podniknuty potřebné kroky, aby se to tak nerozšířilo. Přesto byl jeho dopis na rozloučenou několikrát rozmnožen a rozeslán na vysoké školy v Ostravě, Olomouci, Brně a podobně," doplnil Českému rozhlasu Kočvara.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Komentář

Toufar se Zajícem se postavili komunistické zvůli, vydechli na výročí bolševického puče. Jejich hrdinství přebijí vše zlé

Jejich hrdinství přebijí dnešní tragické datum 25. února 1948, kdy komunisté po puči převzali moc nad zemí a během totality bolševická vláda tento den oslavovala jako Vítězný únor či Vítězství pracujícího lidu. Přesto je zrůdné výročí, při němž národ přišel o svobodu a demokracii, spojené s osobnostmi, které našly odvahu vzepřít se rudé zvůli. Nesmíme dnes zapomenout na umučeného kněze Josefa Toufara a studenta Jana Zajíce, který se upálil proti letargii společnosti v nastupující normalizace stejně jako Jan Palach. Oba vydechli ve stejný den, i když mezi jejich odchodem je rozdíl devatenácti let. Toufar skonal v roce 1950, Zajíc zemřel roku 1969. Díky nim může být 25. únor připomínkou statečnosti těch, kteří dokázali vzdorovat režimu prohlášenému zákonem z roku 1993 za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Oba si rozhodně zaslouží větší pozornost než bolševický převrat. Dovedli se zlu postavit.
Ztohoven

U Stalina zaplály ohně: Skupina Ztohoven zapálila bronzové mísy na Letné

To místo je prokleté. Stávala tam kdysi, v letech 1955-1962, socha Josefa Vissarionoviče Stalina. Dnes ráno tam zaplály ohně – ve dvou postranních bronzových mísách. Za performancí, která poděsila několik Pražanů, stojí umělecká skupina Ztohoven, proslulá hned několika předchozími akcemi, naposledy vyvěšením červených trenýrek na Pražském hradě.

Více souvisejících

Jan Zajíc Komunismus

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?

Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy