Průlomový verdikt ÚS: Growshopy jsou v maléru

Stížnost podali provozovatelé obchůdku, které semilský soud potrestal ročním vězením s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Verdikt potvrdil Krajský soud v Hradci Králové, následovalo dovolání k Nejvyššímu soudu. Obhajoba v něm uvedla, že pokud není trestný samotný prodej semínek konopí, ani šíření pěstitelských informací a tiskovin, pak nelze trestat souběh obou činností.

Nejvyšší soud ovšem dovolání odmítl a upozornil na údajnou větší společenskou škodlivost obchodů, které "zpřístupňují širokému okolí nejen návodné a podněcující informace, nýbrž poskytují i morální podporu a zejména materiální zajištění pro zneužívání návykových látek".

Aktéři kauzy podali ústavní stížnost a trvali na jejím projednání i přesto, že se jich týkala loňská novoroční amnestie. Své odsouzení považují za nezákonné, protože skutek, jehož se měli dopustit, není trestným činem.

Podle ÚS se ale skutečně dopustili šíření toxikomanie, například proto, že v některých nabízených materiálech informovali o pozitivních účincích marihuany a radili, jak získat rostliny s největším množstvím účinných látek. Navíc prodávali i potřeby k aplikaci marihuany, třeba vodní dýmky, papírky a filtry.

"V tomto komplexu nelze to jednání chápat jinak, než jako určitou propagaci jednak pěstování konopí, ale jednak i propagaci životního stylu ve formě naznačování možností, které poskytuje požívání konopí setého," řekl soudce zpravodaj Jan Musil.

Marihuana je nejrozšířenější nelegální drogou v naší zemi. Česko jako takové patří dlouhodobě k zemím, kde se „hulí" nejvíce v Evropě, zejména mezi mladými lidmi. Kouření trávy se stává v mladé generaci podobnou normou, jako bylo u mládeže za socialismu pivo, chodit do hospody. Mnoho uživatelů konopí bez obtíží kombinuje s alkoholem. Zastánci konopných drog tvrdí, že na rozdíl od opilosti, intoxikace „trávou" nepřináší agresivní jednání, zle od žaludku, kocoviny. Naopak zdánlivá bezproblémovost vede kuřáky k tomu, aby „hulili" i v práci, ve škole, všude, takže se mnohdy nemůžeme divit, že takoví lidé působí tupě, apaticky, „vypatlaně".

Rizikovým se jeví určitě to, když se s kouřením začne v nízkém věku, cca mezi 12 – 16 rokem života. Rizikovou populací mohou být také lidi s labilní, citlivou psychikou, kde může i marihuana způsobit výrazné duševní problémy, uvedl server navykovelatky.cz.

Server legalizace.cz se ale na problematiku dívá jinak:

Mýtus: V šedesátých a sedmdesátých letech se mnoho lidí domnívalo, že marihuana je neškodná. Dnes však již víme, že marihuana je daleko škodlivější, než se dříve předpokládalo.

Fakta: V roce 1972, po prozkoumání výsledků vědeckých výzkumů, došla National Commission on Marihuana and Drug Abuse k závěru, že ačkoliv marihuana není zcela neškodná, její nebezpečnost je silně přeháněna. Od té doby vědci provedli tisíce dalších výzkumů na lidech, zvířatech a na buněčných kulturách. Ani jeden z nich neprokázal, že by závěry dotyčné komise byly mylné. Prestižní britský lékařský časopis Lancet v roce 1995 na základě třicetiletého výzkumu napsal, že „kouření cannabisu neškodí zdraví, a to ani dlouhodobě".

Mýtus: Dlouhodobí uživatelé marihuany si na ní vybudují fyzickou závislost, které se tak těžko zbavují, že často potřebují léčení, aby se svého návyku zbavili.

Fakta: Většina lidí, kteří kouří marihuanu, tak činí pouze občasně. Jen malá menšina Američanů – méně než 1 procento – kouří marihuanu denně. A ještě méně z nich si vytvoří závislost na marihuaně. Marihuana přitom nevytváří fyzickou závislost. Problémy s překonáním vysazení marihuany mohou mít jen velmi duševně labilní jedinci.

Mýtus: Marihuana při delším užívání trvale poškozuje strukturu a funkci mozku, způsobuje ztrátu paměti, rozklad osobnosti, snižuje výkonnost a schopnost poznávat.

Fakta: V současnosti neexistuje jediný lékařský pokus, který by prokázal jakékoliv poškození mozku způsobené marihuanou u člověka, a to ani v případě dlouhodobého užívání silných dávek. Jedna dřívější studie tvrdila, že bylo nalezeno poškození mozku u opic rhesus poté, co byly po dobu 6 měsíců vystavovány vysokým koncentracím marihuanového kouře. Pozdější výzkumy provedené s použitím přesnější metodiky neprokázaly žádné poškození mozku u opic, které během jednoho roku denně inhalovaly množství kouře odpovídající 4–5 marihuanovým cigaretám. Tvrzení o tom, že marihuana zabíjí mozkové buňky, se zakládá na spekulativním výsledku výzkumu starého čtvrt století, který od té doby nikdy nebyl potvrzen dalšími vědeckými výzkumy provedenými v této oblasti.