Na česká média se valí kritika: Vyvoláváte nenávist k Rusku. ČT se brání

Mezi občanskými iniciativy jsou Ne základnám, Hnutí za přímou demokracii, Nezávislá media a Přátelé Srbů na Kosovu. Krizi na Ukrajině podle nich média líčí jednostranně a svoji moc uplatňují k vyvolání nenávisti k Rusku. 

"Media, zejména veřejnoprávní Česká televize, její pracovníci, jsou za svou práci odpovědní," míní autoři výzvy. Česká televize na dotaz ČTK uvedla, že po celou dobu konfliktu podává maximálně vyvážené zpravodajství s vysokým podílem původních informací přímo z místa.

"Česká televize přinášela intenzivní zpravodajství o vývoji událostí na Ukrajině od počátku a díky tomu, že měla, jako jedno z mála médií v České republice, své vlastní zkušené zahraniční zpravodaje na místě, mohla divákům přinášet takřka okamžitě autentické informace," sdělila mluvčí Alžběta Plívová.

Spisovatelka Lenka Procházková z občanského sdružení Nezávislá média při kritice poukázala například na události v Oděse. "Ohromeně hledíme na snímky lidí zavražděných v Oděse a pak si s děsem čteme komentář českého novináře, který od svého psacího stolu v Praze vytypoval v zuhelnatělých ostatcích obětí ruské agenty," uvedla. Obhajobou extrémních postojů západních politiků a jejich spolupráce s "fašistickou juntou" se podle ní česká média snaží obrátit nenávist proti zástupnému viníkovi. 

Takže jako v Rusku?

Rus­ká média a politici si vystačí s falzifikáty a každou drobnou potyčku mohou nafouk­nout do obrovských rozměrů. Umožňuje jim to zarámování události do velkého pří­běhu boje ruského společenství proti spo­lečnému nepříteli, který představuje základní zdroj jeho identity a hrdosti.

Jak ve svém blogu připomněl americký historik a autor knihy Krvavé země Timothy Snyder, propaganda je především snem o tom, co má přijít, její základní funk­cí není reprezentace současnosti, ale vytvá­ření reality budoucnosti.

Pokud si východ­ní a jižní Ukrajinu představíme jako psy­chickou krajinu složenou ze společen­ských i osobních identit a vazeb, které se u velké části obyvatel obracejí spíše k Rus­ku než k Evropě, může Putin dobře zvlád­nutou propagandou rozdmýchat konflikt, jenž extremismus a občanskou válku, exi­stující zatím jen ve virtuální realitě médií, přivede k životu. Stejně jako se to podařilo syrskému prezidentu Asadovi, kterému v tom ostatně ruská strana zdatně sekundo­vala.

Nejde o to, že bychom neměli chtít silné Rusko, rozhodně bychom ho ale neměli chtít silné na úkor jiných států, a pokud by pokračovalo v dalším záboru ukrajinského území, měli bychom přikročit k použití od­povídající síly, včetně té české. Prolamovat blokádu propagandy je možné i tím, že hned na začátku pochopíme její motivy a pravidla, nepřijmeme její stereotypy a ne­necháme Rusko zahnat do izolace. Z dlou­hodobého hlediska je pak nejúčinnější po­kračovat v podpoře ruské občanské společ­nosti, která snad ještě může svou reprezen­taci přimět k odpovědnému chování. Pro­paganda se totiž nejlépe rozleptává ze­vnitř, uvedl sinagl.cz.