Začaly růst jedovaté druhy hub. Pozor i v parku, varuje mykolog

"Dosavadní růst není valný, houby téměř nerostou," řekl Jaroslav Landa z České mykologické společnosti. Věří ale, že se situace zlepší, zvlášť pokud nynější počasí vydrží.

Už se ale objevují první jedovaté druhy. V této souvislosti varoval před vláknicí začervenalou, která roste mimo jiné v parcích, nebo mírně jedovatým žampionem zápašným. Rod vláknice zahrnuje u nás asi 100 druhů. Většina z nich obsahuje v různém množství jed muskarin. Nejnebezpečnější je právě vláknice začervenalá, která se u nás někdy nazývá také Patouillardovou (na počest francouzského mykologa Patoulliarda). Smrtelnou dávku jedu obsahuje 100–500 g čerstvé houby, informuje viscojis.cz.

Průběh otravy: Někdy již během jídla, častěji však do 2 hodin po něm, se objevuje nápadné pocení, slinění a slzení. Postižený se někdy ve svém potu doslova koupe. Dostavuje se zvracení, průjmy, žaludeční nevolnost. Klesá krevní tlak, zpomaluje se tep, nemocný má zimnici a třesavku. Zužují se zorničky a dochází k poruchám vidění, nastupují problémy s dýcháním, které mohou vyústit až v úplnou zástavu dechu. Pokud postižený snědl větší množství hub, které obsahovaly větší množství jedu, může bez včasného lékařského ošetření zemřít.

Jedovaté houby obsahují látky – toxiny, které vyvolávají otravu i po důkladném tepelném zpracování. U prudce jedovatých hub stačí sníst jen kávovou lžičku pokrmu (muchomůrka zelená), u jiných stačí 1 nebo 2 houby (muchomůrka červená), u slaběji jedovatých 100-200 g syrových hub.

Otravu samozřejmě mohou jedovaté houby vyvolat i po usušení, zamražení či naložení do octa (mnohdy jsou takové otravy zákeřnější, objevují se v době mimo houbařskou sezónu a postižený si nemusí hned uvědomit, co je příčinou jeho obtíží).

Pozor! Nebezpečné mohou být i houby nejedovaté, jsou-li zapařené, plesnivé či staré, zapomenuté v chladničce.