Archiv zveřejnil záznamy StB o Havlovi, zájem veřejnosti je velký

Budova nedaleko Národní třídy, kde se dnes odehrává řada vzpomínkových akcí k 30. výročí pádu komunistického režimu, otevřela krátce před polednem. Přišly sem už desítky lidí starší a mladší generace i rodiče s dětmi.

Osobnosti veřejného života a občanské iniciativy dnes také vydali společné Občanské provolání k 17. listopadu. V pravé poledne ho zveřejnili v Obýváku Václava Havla na Národní třídě a současně na webových stránkách provolani19.cz.

Deklarují v něm odhodlání občanské společnosti postavit se za základní hodnoty a principy, na nichž stojí demokratický stát. Pojmenovali ale i rizika a problémy, s jimiž se česká demokracie 30 let po listopadu 1989 potýká. Provolání bude v tištěné podobě k dispozici v ulicích větších měst a na vzpomínkových akcích pořádaných Knihovnou Václava Havla a spřátelenými institucemi.

V Archivu bezpečnostních složek mohou dnes zájemci požádat o předložení jakéhokoliv dokumentu ze zhruba dvaceti kilometrů archiválií, a přitom posedět s archiváři u kávy, čaje a občerstvení, které pro návštěvníky připravili. Prohlédnout si mohou také výstavu karikatur Svět kreslí Havla.

"Vystavujeme konkrétní dokumenty, které se týkají osobnosti Václava Havla, Palachova týdne a období kolem 17. listopadu (1989). Pak je tu výběr z archiválií z ranějších let. Vybrali jsme ale i svazky Správy sledování (SNB), které jsou zajímavé právě tím, že se v nich dochovaly fotografie," řekla ČTK archivářka Jitka Matyášová. Havel se stal jedním z nejsledovanějších lidí ze strany Státní bezpečnosti a byl zařazen do první kategorie nepřátelských osob až do pádu totalitního režimu v listopadu 1989.

Ačkoliv přímo k Havlově osobě se takzvaná sledka StB nedochovala, může archiv ukázat sledku na jeho bratra Ivana Miloše, který byl spolu s ním zachycován na fotografiích. "Václav Havel se setkával s řadou lidí, kteří byli zajímaví a byli Státní bezpečností sledováni," poznamenala.

Velký zájem má veřejnost o korespondenční lístky, pohlednice nebo dopisy Havla s přáteli, když několikrát pobýval ve vězení, ale i petici Několik vět, dokument vypracovaný Chartou 77 na jaře 1989. Lidé si často prohlížejí i menší listy papíru, na kterých známé osobnosti, jako byla herečka Vlasta Chramostová, zpěvačka Marta Kubišová, spisovatel Pavel Kohout či samotný Havel stvrdili svým podpisem a adresou bydliště souhlas s Chartou 77. K unikátům podle Matyášové patří také archiválie k nálezu odposlechů v bytě Václava Havla.

Dnešní improvizovanou čajovnu umístili archiváři do badatelny, která kdysi bývala obývákem rodiny Veselíkových. Ta budovu za první republiky nechala vystavět a ve třetím patře žila Žofie Červená, podruhé provdaná Veselíková se svou dcerou, pozdější slavnou operní zpěvačkou Soňou Červenou. Veselíková přišla o dům již za nacismu, a potom opět v roce 1945, protože byla obviněna z kolaborace s nacisty, přestože byla v koncentračním táboře. Až do 80. let zde byl Archiv ministerstva vnitra.