Češi chtějí bydlet ve vlastním, u hypoték jim nevadí ani vysoké úroky

Trpělivost přináší růže, říká snad jedno z nejznámějších tuzemských přísloví a lidových mouder. Že platí i v ekonomice, se i na těchto stránkách psalo hodně. A že tohle pořekadlo platí i ve zběsilých časech, v nichž právě žijeme, ukazuje poslední vývoj a názory odborníků na ekonomiku. Řeč je totiž o tom, že třeba ještě na začátku května, když ještě nebyly známy poslední statistiky ohledně vývoje hypotečního trhu v Česku, se objevovaly názory, které se zaměřovaly právě na trh bydlení. Otázka totiž stála tak, proč si Češi i přes nevyšší základní úrokové sazby od 90. let minulého století stále brali hypotéky, a to i přes tvrzení, že ceny nemovitostí jsou zbytečně nadnesené, a tudíž, že se s nákupem bytu, domu či pozemku vyplatí počkat. Je to ale opravdu tak?

O tom, že každé makroekonomické opatření nefunguje okamžité poté, co jej třeba oznámí klíčová instituce v každé demokratické zemi, jež má na starosti hlídání měnové a cenové stability, totiž centrální banka, se můžeme přesvědčit i nyní. Už dost dlouho se totiž jako hlavní nástroj proti inflaci v tuzemsku využívá zvyšování úrokových sazeb, což má, jak se ukazuje, konečně i výsledky. Polemiku o tom, zda a jak rychle nebo do jaké výše se ty úroky mají zvedat, nebo zda vůbec, teď ponechme stranou, jelikož třeba první „vlaštovka“ tohoto opatření právě přiletěla: Minulý týden totiž Česká bankovní asociace oznámila, že finanční instituce a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 17,5 miliardy korun, což je proti březnu stejného roku pokles o 40 procent. Meziroční propad překonal dokonce 60 procent. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v dubnu vzrostla z březnových 4,15 procenta na dubnových 4,4 procenta.

Agentura ČTK k tomu dodala, že citelný propad nových hypoték v dubnu způsobila patrně nová přísnější pravidla České národní banky pro jejich poskytování. Jejich očekávaná platnost zároveň vedla k určitému předzásobení v dřívějších měsících. Růst hypotečních sazeb podle očekávání pokračuje a tento trend zůstane i v dalších měsících vzhledem k dalšímu růstu tržních úroků. Za celý letošní rok je objem a počet poskytnutých hypoték meziročně nižší přibližně o 40 procent. Takže proč se vlastně objevovaly názory, že Češi i přes vysoké úroky nedbají na doporučení realitních makléřů o tom, že se s nákupem nemovitosti vyplatí počkat? „Existuje několik důvodů, které jsou v zásadě velmi logické. Prvním faktorem je jednoduše lidský strach. Lidé se obávají, že ceny úroků porostou mnohem výše, než jsou dnes,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Lucía Žárská, analytička společnosti ProfitLevel.

Stačí připomenout, že průměrná úroková sazba pro hypotéky je dnes v Česku nad pěti procenty. Již při této výši se podle Lucíe Žárské mnozí obávají, že tzv. střední třída si je nebude moci dovolit. „To znamená, že pokud trend bude pokračovat a výše úroků se vyšplhá například na sedm procent, tak přijde situace, kdy i lidé s relativně dobrými mzdami budou mít problém se dostat k hypotéce kvůli úvěrovému stropu. S rapidně rostoucí inflací v Evropě je tento scénář opravdu realistický. Nikdo neví, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině. Na trzích můžeme v těchto časech vidět značnou nervozitu, a také vysokou volatilitu. Dalšími faktory jsou příliš pomalá výstavba nových bytů a zvyšující se ceny nájmů, které narůstají i kvůli vysokým hodnotám energií. Z Evropy se stává ‚předražený region‘ a mnozí se obávají, že v příštích letech se pomalu začne vytrácet tzv. střední třída," doplnila své vysvětlení Lucía Žárská.

Podle Jiřího Schwarze, rektora Anglo-American University se úrokové sazby, které stanovuje Česká národní banka, sice dnes pohybují okolo šesti procent, což bylo naposledy v tuzemsku v roce 1999, ale úrokové sazby hypoték byly jiné. „Výše úroků z hypoték s několikaletou fixací, které naprosto převládají, jsou více ovlivněny výnosy dlouhodobých finančních nástrojů, např. desetiletých státních dluhopisů. I přes rostoucí úrokové sazby jsou hypotéky stále ještě levnější, než byly třeba v roce 2009,“ řekl serveru EuroZprávy Jiří Schwarz. Podle něj poptávku po hypotečních úvěrech významně ovlivňuje tzv. makro obezřetnostní politika, která se v Evropské unii začala prosazovat v reakci na finanční krizi 2008. „Její letošní zpřísnění, které bylo ohlášeno již loni, vedlo k tomu, že spousta lidí uspíšila své investice a požádala o hypotéku ještě za volnějších pravidel. Zpřísnění makro obezřetnostní regulace v kombinaci s růstem úrokových sazeb vedlo k poklesu objemu nově poskytnutých hypoték v posledních měsících," dodal rektor Anglo-American University Jiří Schwarz.

 

Možná má ale zdánlivě složité ekonomické vysvětlování o tom, proč si lidé chtěli brát doslova drahé hypotéky, jednodušší, chcete-li „lidštější“ vysvětlení. „Češi jednoduše rádi investují do hmatatelných statků. I když jsou ceny nemovitostí v Česku jedny z nejvyšších v rámci celé EU, jsou zde brány jako velmi bezpečná investice,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Jozo Perič, analytik společnosti CapitalPanda. Podle něj národ chatařů rád bydlí ve svém a rád se o své nemovitosti vlastnoručně stará, což potvrzují věčně plné hobby markety. „Je to dáno i historicky, kdy Češi nemohli volně cestovat a nově to podpořila i pandemie, která českou populaci přesunula ze zahraničních destinací opět na své chalupy. I díky tomu se ceny bytů, pozemků a domů razantně zvedaly v rámci celé republiky, nejen ve větších městech," uzavřel pro EuroZprávy.cz Jozo Perič.

Související

Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.
Vodu se lidé snažili zastavit pytlem s pískem

Jak v nájmu řešit škody, které napáchaly rozsáhlé deště?

Letošní rozsáhlé deště nezasáhly formou povodně jenom domy, nevyhnuly se ani bytům, z nichž byla část i v nájmu. Jaké byly nejčastější škody v bytech a jak by měli nájemníci správně reagovat, aby získali náhradu vybavení z pojištění majitele, potažmo od své pojišťovny?

Více souvisejících

Bydlení Byty hypotéky

Aktuálně se děje

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává nebezpečnou hru, která znepokojuje nejen jeho vlastní národ, ale i mezinárodní partnery Slovenska. Jeho „suverénní“ zahraniční politika, často až zuřivě proruská, rozděluje společnost a staví Slovensko do izolace. Ficovy kroky vyvolávají otázky: slouží opravdu zájmům Slovenska, nebo jen slepě následují scénář diktovaný Moskvou?

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

včera

včera

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

včera

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

včera

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

včera

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

včera

včera

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

včera

24. ledna 2025 22:13

24. ledna 2025 21:44

24. ledna 2025 20:53

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

24. ledna 2025 19:18

24. ledna 2025 17:15

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

24. ledna 2025 16:32

Slovensko čelí masivnímu kybernetickému útoku, oznámil Fico těsně před demonstracemi

Slovensko čelí dalšímu masivnímu kybernetickému útoku, který tentokrát míří na státní Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VšZP). Premiér Robert Fico (Směr-SD) a ministr zdravotnictví Kamil Šaško (Hlas-SD) na dnešní tiskové konferenci potvrdili, že útok stále probíhá, ale bezpečnostní týmy se mu úspěšně brání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy