Češi v zaměstnání na dálku zaostávají. Práci si domů nenosí

Podle údajů Eurostatu si občas vezme práci domů, tedy „home office“ přibližně 280 000 českých pracujících. V roce 2009 to bylo o 85 000 méně. Trendem v České republice je i využívání sdílených pracovních prostorů. V Česku se první takový prostor objevil v roce 2009.

V celoevropském srovnání ale patříme stále mezi země, které do práce docházejí každý den. Práce na dálku je obvyklá jen u 4 %, tedy 206 000 pracujících lidí v Česku. V Rakouskou využívá práci na dálku 10 % lidí a v Nizozemsku je to 14 % zaměstnaných.

Některé zaměstnání práci z domu neumožňují. “Využití alternativních forem pracovních úvazků u nás komplikuje i struktura české ekonomiky. Ta je značně orientovaná na zpracovatelský průmysl. Představa, že zaměstnanec pracující na výrobní lince by využil práci z domova, není úplně reálná. Rozšíření alternativních pracovních úvazků u nás komplikuje i určitý konzervatismus českých zaměstnavatelů. V případě některých stále platí, že koho nevidí za sklem kanceláře, toho mají tendenci považovat za nedostatečně pracujícího,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Práci na doma si ve většině případů berou podnikatelé než zaměstnanci. Obecně v Evropě platí, že ženy (5,4 %) pracují na dálku častěji než muži (4,8 %), uvedl server Evropa v datech. Možnost pracovat na dálku se hodí v případě, že člověk do zaměstnání dojíždí. V České republice jsou to typicky Střední Čechy, odkud více než 20 % lidí za práci dojíždí.

Práce mimo kancelář je spojena s novými technologiemi. „ I během home office musí být zpravidla člověk v kontaktu s lidmi a využívá častěji například telefonování či videohovory. Jsou ale lidé, kteří raději dojíždějí desítky kilometrů, aby nemuseli telefonovat. Avšak stále pokračuje trend, kdy se způsob práce stále posouvá více do digitálního světa,” říká Ivan Sýkora ze společnosti Cisco.

Podíl lidí pracujících z domova v budoucnu poroste. „Změna ekonomiky daná postupnou digitalizací a situací na trhu práce, kde chybí přes 300 000 pracovníků, nutně povede k většímu využívání alternativních pracovních úvazků. Je totiž nutné dostat na trh práce i osoby, které si to třeba v minulosti nemohli dovolit, protože nebyli schopni práci provádět osm hodin denně na pracovišti,“ řekl Špicar.