Domácnostem v prvním roce epidemie rostl příjem, klesla míra chudoby

Domácnosti v Česku si v prvním roce epidemie příjmově polepšily, a to hlavně díky penězům od státu. Průměrná čistá částka na osobu v roce 2020 dosáhla 220.100 korun. Proti roku 2019 se zvedla přibližně o 10.300 korun. Nejrychleji předloni rostl příjem lidem nad 65 let.

Lidí v příjmové chudobě ubylo, a to zhruba o 100.000. Bylo jich tak celkem kolem 900.000. Míra příjmové chudoby meziročně poklesla z 9,5 na 8,6 procenta. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ), který dnes zveřejnil výsledky.

Statistici mapují životní podmínky domácností pravidelně každý rok na jaře. Loni se ptali 11.500 domácností. Ukazatele odrážejí stav předminulého roku.

Člověku hrozí příjmová chudoba, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 14.055 korun za měsíc. V předchozím roce byla o 415 korun nižší. Pro dva dospělé byl loňský příjem na hranici chudoby na částce 21.082 korun za měsíc. U samoživitele s jedním dítětem do 13 let to bylo 18.271 korun a se dvěma dětmi nad 13 let pak 28.109 korun. Oba rodiče se třemi dětmi měli hraniční částku 39.353 korun.

Průměrný čistý příjem osoby v domácnosti se v prvním covidovém roce meziročně zvýšil o 4,9 procenta na 220.100 korun. Růst částky tak zpomalil, byl podobný jako v letech 2015 a 2016. V letech 2017 až 2019 za ekonomické konjuktury byl vyšší. Nejvíc si předloni polepšily seniorské dvojice. Páru lidí nad 65 let se v roce 2020 zvedl meziročně příjem téměř o 12 procent, samotné penzistce či penzistovi pak téměř o sedm procent. Úplné rodiny s dětmi měly meziročně o 2,3 procenta peněz víc. Samotní lidé do 65 let pak o 1,3 procenta. Samoživitelským domácnostem se roční částka na osobu téměř nezměnila. Navýšila se asi o 300 korun na 147.100 korun. Na člena rodiny samoživitelek a samoživitelů tak připadalo o 73.000 korun na rok méně než v průměrné české domácnosti. "Poraženými pandemie byly neúplné rodiny s dětmi," uvedla Simona Měřinská z ČSÚ.

Podle Jiřího Pekárka z ČSÚ předloni klesal podíl příjmů z práce a dalších činností. O vyšší příjem se tak postarala hlavně zvýšená rodičovská, ošetřovné kvůli zavřeným školám či takzvané rouškovné, tedy příspěvek 5000 korun pro důchodce a důchodkyně. "Je zřejmé, že na růstu příjmů se z pohledu zdrojů nejvíc podílely sociální příjmy, které meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu," řekl Pekárek.

Předloni mírně přibylo domácností, které uvedly, že snadno či velmi snadno vycházejí s penězi. Naopak ubylo těch, které měly problém s příjmem vystačit.

Související

Peníze, ilustrační foto

S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře

Průzkum provedený CVVM v období od konce března do druhé poloviny května 2023 zkoumal, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Respondenti byli dotázáni na obtíže spojené s jejich příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce dostala do finanční tísně a zda považují svou domácnost za bohatou nebo chudou. Ukázalo se, že lidé v Česku vycházeli letos na jaře s příjmy lépe než loni na podzim a situaci snadno zvládala více než polovina dotázaných. Naopak téměř polovina pak vycházela obtížně.
Energetika, ilustrační fotografie.

Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM

Asi tři pětiny českých domácností nevytápí dostatečně některé části svých bytů či domů. Více než polovina domácností také kvůli vysokým nákladům na teplo omezila jiné výdaje. Úsporná opatření dělají hlavně lidé, kteří hodnotí svou ekonomickou situaci jako špatnou, a lidé starší 60 let. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM z ledna letošního roku, který dnes agentura zveřejnila.

Více souvisejících

domácnosti Český statistický úřad

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy