Sněmovna se zaměří na hybridní hrozby. Příliš řeší Rusko a Čínu, vadí komunistovi

Česko stále postrádá jednu centrální instituci vyhodnocující rizika hybridních hrozeb, s nimiž se Česko potýká. "Budeme naléhat na to, aby byla jedna instituce, pokud možno na úrovni Úřadu vlády, která by koordinovala hybridní hrozby,“ nechala se pro server irozhlas.cz slyšet členka komise Helena Langšádlová (TOP 09).

"Někdo, kdo by byl koordinátorem, kdo by sdílel informace a samozřejmě by dával doporučení premiérovi, vládě, ale i sněmovně k dalším opatřením. To znamená požadavky na různé legislativní úpravy,“ nastínil Králíček roli připravované instituce. 

Hybridními hrozbami se myslí kombinace různých metod, jak oslabit protivníka. Agresor se neomezuje pouze na klasické zbraně, nýbrž na dezinformace a kyberútoky. Zpracováním české strategie pro hybridní hrozby byl v roce 2016 pověřen resort obrany. Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky přijala takzvaný Audit národní bezpečnosti. Přestože ani po čtyřech letech nebyl zmiňovaný dokument dokončen, ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) avizoval, že se na něm dělá.

"O hybridních hrozbách by měla rozhodovat instituce někde na úrovni Bezpečnostní rady státu a tam by hybridní hrby měly být řečeny,“ vysvětlil ministr obrany, proč zatím nelze předvídat, kdy bude strategie hotová.

"Byl bych rád, kdyby se to povedlo vyřešit do konce roku, ale uvidíme, protože to není jenom o resortu ministerstva obrany. To musí být průřezově shoda i s dalšími resorty včetně úřadu vlády,“ podotkl.

Audit národní bezpečnosti a s ním související akční plán, který v roce 2016 přidělil jednotlivým ministerstvům různé práce, je ale přitom velmi důležitý, jelikož se jedná o jednu z klíčových věcí, jimiž se komise proti hybridním hrozbám zamýšlí zabývat. Poslanci potřebují mít u sebe dokument, aby ho mohli prostudovat a vyhodnotit, zda je plněn.

Krajské volby

"Sledování ekonomických aktivit, bude se to týkat dezinformací, ochrany voleb a dalších základních oblastí,“ hovořila Langšádlová o dalších tématech, na které se komise hodlá zaměřit.

Úkolem komise bude sledovat hlavně podzimní volby do zastupitelstev krajů. "Krajské volby mohou být zajímavé z pohledu hybridních hrozeb, protože mluvíme o dostavbách jaderných elektráren, mluvíme o aukci 5G sítí, a to jsou věci, kde některé státy mohou mít zájem ovlivnit mínění v České republice. Takže určitě budeme reagovat na vzniklé kauzy, které se mohou objevit v rámci krajských voleb,“ řekl Králíček.

V komisi jsou poslanci napříč celým politickým spektrem. Nesouhlas s jejím vznikem vyjádřili komunisté, kteří jí považují za zbytečnou. I tak ale do ní nominovali svého člena Jiřího Valentu.

Ten je toho názoru, že by se hybridními hrozbami měly zabývat jiné instituce. "Máme tady na to i jiné orgány. Máme Bezpečnostní zpravodajskou službu, máme na to Národní bezpečnostní úřad, ty by se tím měly zabývat," nechal se slyšet.

Komunistovi se zároveň také zajídá, že se komise zabývá výhradně ruskými a čínskými aktivitami, aniž by řešila i případná rizika ostatních zemí. "Podle politické dohody bych to měl být já,“ řekl Králíček, jakého předsedu si komise s největší pravděpodobností na svém zářijovém zasedání zvolí.

Po půl roce by chtěla Sněmovny vydat hodnotící report, včetně doporučení, co je třeba změnit, aby si Česko umělo s hybridními hrozbami lépe poradit.