Energie v říjnu opět zdraží, obávají se analytici. Ceny mohou zůstat vysoké i několik let

Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent. Jen samotná cena elektřiny nyní doslova láme nové rekordy, když během obchodování na burze v Lipsku na začátku předposledního srpnového týdne vyskočila nad 700 EUR za MWh. To kromě jiného způsobuje to, že se výrazně zdražují energetické kontrakty na léta 2023, 2024, 2025 a 2026. Analytici navíc varují před tím, že „zlevnění energií zůstává v nedohlednu“.

Některé odhady analytiků počítají s tím, že jen letos v říjnu by mohly ceny energií vystřelit až o více než 80 procent oproti současnému stavu. A to i přesto, že jiné důležité komodity pro energetický trh, jako je ropa nebo drahé kovy, nabírají ve vývoji cen opačný trend. Tak třeba ona ceny ropy (nebo i potravin) se vrátila k úrovním před zahájením ruské agrese na Ukrajině. Na čem se komoditní specialisté nemohou shodnout je čas, od kdy ceny energií začnou klesat.

Dnes je všem jasné jedno: Předpovědět přesně cenu energií nejen do konce letošního roku, ale i na nejbližší rok či dva, je téměř doslova nadlidský úkol. Velká shoda ale mezi analytiky vládne v tom, do kdy vydrží vysoké náklady za energie. A to není moc dobrá zpráva. Vysoké ceny energií nás totiž mají zřejmě trápit i v roce 2024.

Už nyní třeba ale rychle roste nejen elektřina, ale i cena zemního plynu. Ta se nyní pohybuje okolo, jak píší analytici, „nového historického maxima v blízkosti 300 EUR za MW. Vyvstává tak otázka, kam můžou ještě ceny energií růst, když už nyní se stávají pro stále větší procento populace Evropy doslova luxusním zbožím?

A co pak vůbec budou dělat „energetiky“, až si lidi nebudou moci kvůli drahotě dovolit rozsvítit nebo zatopit? „Nehledě na další vývoj dodávek plynu a eventuální nutnost omezit spotřebu v průběhu zimy, je na stole nový problém – extrémně vysoké ceny (zejména elektrické energie), které mohou existenčně ohrožovat nejen domácnosti, ale značnou část energeticky náročného evropského průmyslu,“ konstatoval ve své analýze Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a člen týmu ekonomů skupiny KBC/ČSOB pro server Patria.cz.

Podle něj jednotné evropské řešení problému přitom v tuto chvíli neexistuje a postup na národních úrovních se výrazně liší – od relativně konzervativního přístupu subvencí do nejvíce zasažených sektorů, až po radikálnější cesty jako je změna cenotvorby na trhu s elektřinou (případ Řecka). „S takto vysokými cenami je pravděpodobné, že volání po rychlých a nestandardních řešeních (cenové regulace, změna cenotvorby) zesílí,“ tvrdí Jan Bureš.

V tuzemsku zatím největší dodavatelé elektřiny mění ceníky doslova každých několik měsíců a není divu, že se aktuálně cena elektřiny za jednu MWh nepohybuje níže než na pěti tisících korunách. Jak server EuroZprávy.cz informoval, ceny elektřiny a plynu rostou o stovky procent. Elektřina s dodáním v příštím roce zdražila na burze v Německu o 340 procent na 650 EUR/MWh.

Cena plynu s měsíční dodávkou obchodovaná v Nizozemsku roste o 200 procent na 280 EUR/MWh. Ceny ropy prošly vysokou rozkolísaností, nicméně po půlročním konfliktu se obchodují na podobných úrovních, jaké byly na jeho počátku. Ti, co ale nejen v tuzemsku nesmyslně a nenávistně volají po tom, aby klíčové, ať už státní nebo polostátní energetiky, opustily burzovní obchodování, jsou, jak se říká, úplně mimo.

Podle už velké řady analýz v domácím mediálním prostoru, totiž třeba klíčový výrobce elektrické energie v Česku, skupina ČEZ, Prodává až 95 procent své produkce elektřiny přímo v České republice. Do zahraničí tak exportuje asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu.

Faktem tak zůstává, že ceny elektřiny (bez ohledu na to, kolik jí zmiňovaný ČEZ prodá na burze) v Evropě se odvíjí od její ceny na burze v Lipsku. Když by si dal člověk tu práci a podíval se na cenovky stejné komodity třeba na burze v Praze nebo Budapešti, rychle by zjistil, že by se cena elektřiny výrazně nezměnila, spíše naopak.

Zmíněné trhy totiž obchodují elektřinu za ještě vyšší cenu, než je v Lipsku. Navíc je tu i velmi důležitá záležitost otevřenosti trhu. Když bychom se totiž zastavením obchodování uzavřeli Evropě, pak bychom se asi nemohli divit, že by s českými energetikami nikdo asi nedomlouvá obchody na dodání plynu či jiných komodit, které tu nemáme.

Ať tak či onak, prodejní systémy a místa nejsou nejen relevantní příčinou zdražování energií. Cest, jak srazit rostoucí ceny elektřiny či plynu musí je dost, jen žádná z nic nepřinese „přes noc“ kýžené ovoce. Zatím si musíme jasně říct, i ve vlastních domácnostech, kde a jak ušetřit či zajistit vlastní výrobu energií. V nejbližší době totiž (hlavně kvůli ruské agresivní válce) nás nic příjemného u cen energií nečeká.

Související

Více souvisejících

Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že ve městě Cavendish v hrabství Suffolk byla dnes odpoledne předběžně naměřena teplota 37,1 stupně Celsia. Tímto údajem byl v krátké době opět překonán historický rekord pro nejteplejší červnový den ve Velké Británii. Dosavadní maximum přitom pocházelo teprve z předchozího dne, kdy v Merryfieldu v Somersetu teploměry ukázaly 36,7 stupně Celsia. Obě tyto hodnoty se výrazně, o více než jeden stupeň, zapsaly nad padesát let starý červnový rekord z roku 1976.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 589 a dalších 2 980 lidí utrpělo zranění. Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že záchranné složky neúnavně pracují na vyproštění osob, které zůstávají uvězněny pod troskami. 

včera

Peking

Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo

V čínském hlavním městě narazilo v pátek odpoledne malé letadlo do nejvyšší budovy v Pekingu, mrakodrapu Citic Tower, který je známý také pod názvem Čína Zun. Incident v jedné z nejstřeženějších metropolí světa vyvolal paniku v centrální obchodní čtvrti, kde z výšky desítek pater začaly na ulice plné automobilů padat kusy trosek a částí letadla.

včera

Velká Británie

Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy

Ve Velké Británii bylo nalezeno tělo dospívajícího chlapce, který ve čtvrtek vstoupil do jezera Meynell Lake v hrabství Leicestershire a utopil se. Policie potvrdila, že tělo mladíka z vody vytáhli specialisté, přičemž událost se stala během dne, který se s teplotou 36,7 stupně Celsia zaznamenanou v Somersetu stal předběžně nejteplejším červnovým dnem v historii země.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

včera

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

včera

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

včera

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

včera

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

včera

25. června 2026 21:03

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

25. června 2026 19:55

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy