Energie v říjnu opět zdraží, obávají se analytici. Ceny mohou zůstat vysoké i několik let

Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent. Jen samotná cena elektřiny nyní doslova láme nové rekordy, když během obchodování na burze v Lipsku na začátku předposledního srpnového týdne vyskočila nad 700 EUR za MWh. To kromě jiného způsobuje to, že se výrazně zdražují energetické kontrakty na léta 2023, 2024, 2025 a 2026. Analytici navíc varují před tím, že „zlevnění energií zůstává v nedohlednu“.

Některé odhady analytiků počítají s tím, že jen letos v říjnu by mohly ceny energií vystřelit až o více než 80 procent oproti současnému stavu. A to i přesto, že jiné důležité komodity pro energetický trh, jako je ropa nebo drahé kovy, nabírají ve vývoji cen opačný trend. Tak třeba ona ceny ropy (nebo i potravin) se vrátila k úrovním před zahájením ruské agrese na Ukrajině. Na čem se komoditní specialisté nemohou shodnout je čas, od kdy ceny energií začnou klesat.

Dnes je všem jasné jedno: Předpovědět přesně cenu energií nejen do konce letošního roku, ale i na nejbližší rok či dva, je téměř doslova nadlidský úkol. Velká shoda ale mezi analytiky vládne v tom, do kdy vydrží vysoké náklady za energie. A to není moc dobrá zpráva. Vysoké ceny energií nás totiž mají zřejmě trápit i v roce 2024.

Už nyní třeba ale rychle roste nejen elektřina, ale i cena zemního plynu. Ta se nyní pohybuje okolo, jak píší analytici, „nového historického maxima v blízkosti 300 EUR za MW. Vyvstává tak otázka, kam můžou ještě ceny energií růst, když už nyní se stávají pro stále větší procento populace Evropy doslova luxusním zbožím?

A co pak vůbec budou dělat „energetiky“, až si lidi nebudou moci kvůli drahotě dovolit rozsvítit nebo zatopit? „Nehledě na další vývoj dodávek plynu a eventuální nutnost omezit spotřebu v průběhu zimy, je na stole nový problém – extrémně vysoké ceny (zejména elektrické energie), které mohou existenčně ohrožovat nejen domácnosti, ale značnou část energeticky náročného evropského průmyslu,“ konstatoval ve své analýze Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a člen týmu ekonomů skupiny KBC/ČSOB pro server Patria.cz.

Podle něj jednotné evropské řešení problému přitom v tuto chvíli neexistuje a postup na národních úrovních se výrazně liší – od relativně konzervativního přístupu subvencí do nejvíce zasažených sektorů, až po radikálnější cesty jako je změna cenotvorby na trhu s elektřinou (případ Řecka). „S takto vysokými cenami je pravděpodobné, že volání po rychlých a nestandardních řešeních (cenové regulace, změna cenotvorby) zesílí,“ tvrdí Jan Bureš.

V tuzemsku zatím největší dodavatelé elektřiny mění ceníky doslova každých několik měsíců a není divu, že se aktuálně cena elektřiny za jednu MWh nepohybuje níže než na pěti tisících korunách. Jak server EuroZprávy.cz informoval, ceny elektřiny a plynu rostou o stovky procent. Elektřina s dodáním v příštím roce zdražila na burze v Německu o 340 procent na 650 EUR/MWh.

Cena plynu s měsíční dodávkou obchodovaná v Nizozemsku roste o 200 procent na 280 EUR/MWh. Ceny ropy prošly vysokou rozkolísaností, nicméně po půlročním konfliktu se obchodují na podobných úrovních, jaké byly na jeho počátku. Ti, co ale nejen v tuzemsku nesmyslně a nenávistně volají po tom, aby klíčové, ať už státní nebo polostátní energetiky, opustily burzovní obchodování, jsou, jak se říká, úplně mimo.

Podle už velké řady analýz v domácím mediálním prostoru, totiž třeba klíčový výrobce elektrické energie v Česku, skupina ČEZ, Prodává až 95 procent své produkce elektřiny přímo v České republice. Do zahraničí tak exportuje asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu.

Faktem tak zůstává, že ceny elektřiny (bez ohledu na to, kolik jí zmiňovaný ČEZ prodá na burze) v Evropě se odvíjí od její ceny na burze v Lipsku. Když by si dal člověk tu práci a podíval se na cenovky stejné komodity třeba na burze v Praze nebo Budapešti, rychle by zjistil, že by se cena elektřiny výrazně nezměnila, spíše naopak.

Zmíněné trhy totiž obchodují elektřinu za ještě vyšší cenu, než je v Lipsku. Navíc je tu i velmi důležitá záležitost otevřenosti trhu. Když bychom se totiž zastavením obchodování uzavřeli Evropě, pak bychom se asi nemohli divit, že by s českými energetikami nikdo asi nedomlouvá obchody na dodání plynu či jiných komodit, které tu nemáme.

Ať tak či onak, prodejní systémy a místa nejsou nejen relevantní příčinou zdražování energií. Cest, jak srazit rostoucí ceny elektřiny či plynu musí je dost, jen žádná z nic nepřinese „přes noc“ kýžené ovoce. Zatím si musíme jasně říct, i ve vlastních domácnostech, kde a jak ušetřit či zajistit vlastní výrobu energií. V nejbližší době totiž (hlavně kvůli ruské agresivní válce) nás nic příjemného u cen energií nečeká.

Související

Více souvisejících

Energetika

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Následky zemětřesení v Japonsku

Japonsko svádí závod s časem. Počet mrtvých po zemětřesení roste, pod troskami zůstávají zavalení lidé

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo ničivé zemětřesení o síle kolem sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct lidských životů a stovky zraněných. Otřesy s ohniskem nedaleko sedmisettisícového města Kumamoto dosáhly v zasažené oblasti nejvyššího stupně japonské seismické stupnice. Japonská premiérka Sanae Takaiči upozornila, že záchranné složky svádějí neúprosný závod s časem, neboť pod troskami budov stále zůstávají uvěznění lidé.

před 2 hodinami

Letní počasí

Počasí: Extrémní vedra budou pokračovat i příští týden

Česko čeká v následujících dnech vlna extrémních letních veder, které vyvrcholí na konci týdne, kdy teploty na mnoha místech překročí tropickou hranici a přiblíží se až k hranici 40 stupňů Celsia. Horké počasí doprovodí jen ojedinělé lokální přeháňky a bouřky, přičemž přechodné mírné ochlazení dorazí až během soboty.

včera

včera

Následky zemětřesení v Japonsku

Po zemětřesení v Japonsku explodovalo nákupní centrum. V troskách pohřbilo desítky lidí

Japonskou jižní prefekturu Kumamoto zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které si vyžádalo desítky zraněných a způsobil rozsáhlé materiální škody. Podle informací japonské veřejnoprávní televize NHK vedly otřesy k částečnému zřícení obchodního centra Aeon Mall Kumamoto, ve kterém zůstalo uvíznuto mnoho lidí. Na místě zasahují záchranné složky, přičemž místní úřady a policie potvrzují, že si incident v nákupním komplexu vyžádal i několik obětí na životech.

včera

včera

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

včera

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

včera

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

včera

včera

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

včera

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

včera

27. července 2026 22:03

Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé

Policie pokročila s vyšetřováním případu podvodu, při kterém organizace veřejné správy na Královéhradecku přišla o desítky milionů korun. Podle zjištění kriminalistů nebyl podvedený zaměstnanec napojen na pachatele zločinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy