Energie v říjnu opět zdraží, obávají se analytici. Ceny mohou zůstat vysoké i několik let

Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent. Jen samotná cena elektřiny nyní doslova láme nové rekordy, když během obchodování na burze v Lipsku na začátku předposledního srpnového týdne vyskočila nad 700 EUR za MWh. To kromě jiného způsobuje to, že se výrazně zdražují energetické kontrakty na léta 2023, 2024, 2025 a 2026. Analytici navíc varují před tím, že „zlevnění energií zůstává v nedohlednu“.

Deník Shopaholičky

Některé odhady analytiků počítají s tím, že jen letos v říjnu by mohly ceny energií vystřelit až o více než 80 procent oproti současnému stavu. A to i přesto, že jiné důležité komodity pro energetický trh, jako je ropa nebo drahé kovy, nabírají ve vývoji cen opačný trend. Tak třeba ona ceny ropy (nebo i potravin) se vrátila k úrovním před zahájením ruské agrese na Ukrajině. Na čem se komoditní specialisté nemohou shodnout je čas, od kdy ceny energií začnou klesat.

Dnes je všem jasné jedno: Předpovědět přesně cenu energií nejen do konce letošního roku, ale i na nejbližší rok či dva, je téměř doslova nadlidský úkol. Velká shoda ale mezi analytiky vládne v tom, do kdy vydrží vysoké náklady za energie. A to není moc dobrá zpráva. Vysoké ceny energií nás totiž mají zřejmě trápit i v roce 2024.

Už nyní třeba ale rychle roste nejen elektřina, ale i cena zemního plynu. Ta se nyní pohybuje okolo, jak píší analytici, „nového historického maxima v blízkosti 300 EUR za MW. Vyvstává tak otázka, kam můžou ještě ceny energií růst, když už nyní se stávají pro stále větší procento populace Evropy doslova luxusním zbožím?

A co pak vůbec budou dělat „energetiky“, až si lidi nebudou moci kvůli drahotě dovolit rozsvítit nebo zatopit? „Nehledě na další vývoj dodávek plynu a eventuální nutnost omezit spotřebu v průběhu zimy, je na stole nový problém – extrémně vysoké ceny (zejména elektrické energie), které mohou existenčně ohrožovat nejen domácnosti, ale značnou část energeticky náročného evropského průmyslu,“ konstatoval ve své analýze Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a člen týmu ekonomů skupiny KBC/ČSOB pro server Patria.cz.

Podle něj jednotné evropské řešení problému přitom v tuto chvíli neexistuje a postup na národních úrovních se výrazně liší – od relativně konzervativního přístupu subvencí do nejvíce zasažených sektorů, až po radikálnější cesty jako je změna cenotvorby na trhu s elektřinou (případ Řecka). „S takto vysokými cenami je pravděpodobné, že volání po rychlých a nestandardních řešeních (cenové regulace, změna cenotvorby) zesílí,“ tvrdí Jan Bureš.

V tuzemsku zatím největší dodavatelé elektřiny mění ceníky doslova každých několik měsíců a není divu, že se aktuálně cena elektřiny za jednu MWh nepohybuje níže než na pěti tisících korunách. Jak server EuroZprávy.cz informoval, ceny elektřiny a plynu rostou o stovky procent. Elektřina s dodáním v příštím roce zdražila na burze v Německu o 340 procent na 650 EUR/MWh.

Cena plynu s měsíční dodávkou obchodovaná v Nizozemsku roste o 200 procent na 280 EUR/MWh. Ceny ropy prošly vysokou rozkolísaností, nicméně po půlročním konfliktu se obchodují na podobných úrovních, jaké byly na jeho počátku. Ti, co ale nejen v tuzemsku nesmyslně a nenávistně volají po tom, aby klíčové, ať už státní nebo polostátní energetiky, opustily burzovní obchodování, jsou, jak se říká, úplně mimo.

Podle už velké řady analýz v domácím mediálním prostoru, totiž třeba klíčový výrobce elektrické energie v Česku, skupina ČEZ, Prodává až 95 procent své produkce elektřiny přímo v České republice. Do zahraničí tak exportuje asi pět procent produkce, a to jen v případě, kdy ji nelze prodat na českém trhu.

Faktem tak zůstává, že ceny elektřiny (bez ohledu na to, kolik jí zmiňovaný ČEZ prodá na burze) v Evropě se odvíjí od její ceny na burze v Lipsku. Když by si dal člověk tu práci a podíval se na cenovky stejné komodity třeba na burze v Praze nebo Budapešti, rychle by zjistil, že by se cena elektřiny výrazně nezměnila, spíše naopak.

Zmíněné trhy totiž obchodují elektřinu za ještě vyšší cenu, než je v Lipsku. Navíc je tu i velmi důležitá záležitost otevřenosti trhu. Když bychom se totiž zastavením obchodování uzavřeli Evropě, pak bychom se asi nemohli divit, že by s českými energetikami nikdo asi nedomlouvá obchody na dodání plynu či jiných komodit, které tu nemáme.

Ať tak či onak, prodejní systémy a místa nejsou nejen relevantní příčinou zdražování energií. Cest, jak srazit rostoucí ceny elektřiny či plynu musí je dost, jen žádná z nic nepřinese „přes noc“ kýžené ovoce. Zatím si musíme jasně říct, i ve vlastních domácnostech, kde a jak ušetřit či zajistit vlastní výrobu energií. V nejbližší době totiž (hlavně kvůli ruské agresivní válce) nás nic příjemného u cen energií nečeká.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Energetika

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy