"Jezte sedmikrásky, jsou výborné," doporučila příznivkyně čínské medicíny

Na tyto otázky se snažili odpovědět Štěpán Svačina, vedoucí Obezitologického cetra VFN a předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Ludmila Bendová, zakladatelka 1. školy tradiční čínské medicíny a lékařka-internistka, Jitka Herlesová, psychiatrička a psychoterapeutka z České obezitologické společnosti, Markéta Martínková, biochemička Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Tomáš Magnusek, režisér z Náchoda a Lubomír Dvořák, důchodce makrobiotik z Pardubic.

Moderátorka Jílková požádala lékařku Bendovou, aby společnosti objasnila své tvrzení, že společným jmenovatelem hubnutí a onemocnění Covidem-19 je lidský mikrobiom. "V čem nám ten mikrobiom pomůže, abychom byli štíhlí?," zeptala se.  Ta jí vysvětlila, že lidský organismus má v orgánech jako jsou třeba mozek nebo plíce bakterie, které je chrání, a které determinují naší schopnost hubnout. Odvolávala se na výzkumy, které potvrzují její slova. Následně varovala před pesticidy a růstovými stimulátory, které obsahují potraviny. "Musíme se vrátit ke kořenům," apelovala. 

Svačina vyloučil, že bychom měli bakterie v mozku. To spíše v trávící soustavě. Dal ale Bendové za pravdu, že různé pesticidy skutečně lidskému mikrobiomu neprospívají, ale že u většiny dospělé populace je skutečně v dezolátním stavu, přičemž medicína stále neví, jak to ovlivnit. Bendová také varovala před vegetariánskou stravou a propagovala její případné doplňování rybami a bílým masem. Co se týče ovoce a zeleniny, které obsahují pesticidy, tak by doporučila jejich omývání. Nejideálnější by byla vlastní zahrádka.

Na to reagoval Svačina, že se do lidského organismu dostávají různé škodlivé bakterie i například z natřené střechy. "Můžete mít vajíčko od slepice, které si hezky běhala u babičky na dvorku, ale nebude vám to nic platné, protože zrovna někdo čerstvě namaloval střechu," vysvětlil. Bendová pak také začala propagovat konzumaci divoce rostoucí zeleniny, mezi níž například patří pampeliška, kopřiva nebo sedmikráska. Ty mají vysoký obsah železa. "To máme jako jíst sedmikrásky?," divila se Jílková. Bylo jí odpovězeno, že jsou vynikající, a že mají výbornou nakyslou chuť. Navíc je máme zadarmo. Musíme si je ale natrhat na horách, nikoliv někde u silnice.

Režisér Magnusek se nad tím pousmál a přiznal, že dosud žádnou pampelišku nejedl, ale že se tedy polepší. Bendová mu řekla, že by je měl natrhat, dokud nevykvetou, protože pak jsou nahořklé. Nejlepší jsou v tomto směru sedmikrásky. Naopak vysoká spotřeba masa nepodporuje správnou mikroflóru. Biochemička Martínková byla jiného názoru a upozornila, že rozhodně nesmíme zapomenout na proteiny. Ukázala pak veřejnosti papír ukazující tři základní skupiny živin, jimiž jsou sacharidy, bílkoviny a tuky. Ona sama za sebe je pro vyváženou stravu, přičemž nezpochybňuje nenahraditelnost vláknin, minerálů a vitamínů. Varovala ale před velkým množstvím sacharidů (cukrů), které se velmi snadno přeměňují na tuky, ale i před hladověním. 

Svačina řekl, že takzvaná ketodieta, kdy se vynechávají sacharidy za účelem ketózy, tedy přeměny tuků na ně, sice může být úspěšná, ale i velmi nebezpečná. Proto se také od ní ustupuje. Magnusek zase konstatoval, že jakákoliv dieta je individuální, protože jsme všichni nastavení jinak. U ketodiety se rychle dostaví účinek, což dotyčného pak více motivuje. Psychoterapeutka Herlesová má zase naopak špatné zkušenosti s drastickými dietami, které podle jejího stanoviska naopak vedou k obezitě. Ve své praxi se setkala s případy, kdy se pro dietu rozhodly dívky kolem 12 let, které pouze měly nějaká ta kila navíc, ale pak v 17 nevěděly, jak jíst, a byly obézní. Kamenem úrazu se často stalo právě hladovění, případně drastické omezování příjmu potravy.

Magnusek řekl, že mu nejvíc pomohlo víc pohybu, kdy všude chodil pěšky, a nejezdil výtahem. Pomohly mu také menší porce. K obědu třeba jenom plátek kuřecího a trochu zeleniny, ke snídani jenom jeden a půl chleba místo tří. Žaludek si na to pak zvykl a scvrkl se. Dvořák po několika peripetiích a neschopnosti se vymáčknout, čemuž přispěla dokonce i samotná Jílková, která se s ním přela o rozdíl mezi slovy "doporučit" a "informovat", doporučil vynechat z jídelníčku maso, vyjma ryb, a mléko. "Žádný živočich na světě se neživí mlékem. Jenom člověk," řekl. Varoval především před rizikem zalepování střev.

Svačina s tím ale nesouhlasil a řekl, že vylučovat mléčné výrobky není zdravé. Navíc ne všichni, kteří jsou obézní, mají problémy. Diskutující se obecně shodli, že ne každý má biologické predispozice být štíhlý. Herlesová varovala také před stigmatizací obézních lidí. Paní z publika, která se po těhotenství, kdy přibrala, rozhodla pro dietu. Vynechala pečivo, ale měla překyselený žaludek, přičemž zjistila, že má intoleranci na určitý druh potravin. Nesmí například pšenici, mléko a vejce. Podařilo se jí shodit 10 kg.

Jiná paní, která během nouzového stavu přibrala 8 kg, se zeptala, jak v pokročilém věku, zhubnout. Svačina jí doporučil léky, což se trochu nelíbilo Jílkové, protože je předepisují pouze lékaři, a protože ne vždy jsou prospěšné. Dále jí také vysvětlil, že lidé s lehkou nadváhou mají lepší životní prognózu. Ostatně štíhlost může být někdy i škodlivá. Spousta žen se kolem 40. a 50. roku stává anorektičkami. Častokrát je to kvůli kultu mládí a snahám vážit stejně jako ve dvaceti. Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude cestování.