Lékaři bez hranic v akci. Zasahují i při jedné z nejspletitějších humanitárních krizí vůbec

Česká kancelář Lékařů bez hranic díky dárcům financovala v roce 2019 pomoc ve dvanácti zemích rekordní částkou 101 milionů korun. Nejvíce finančních prostředků směřovalo na zdravotní péči a humanitární pomoc v Keni, Iráku, Jižním Súdánu nebo Nigeru. Peníze českých dárců pomohly mimo jiné i v boji s krvácivou horečkou ebola v Demokratické republice Kongo. Lékaři bez hranic to uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Česká kancelář Lékařů bez hranic ani loni nevyužila vládní granty, příspěvky ze soukromých zdrojů tvořily sto procent příjmů. Na humanitární projekty poslala díky více než 69 tisícům českých dárců 101 milionů korun, což je o 20 milionů více než v roce 2018. Podrobný přehled je ve výroční zprávě.

Peníze podpořily třináct humanitárních projektů ve dvanácti zemích. Konkrétně:

Demokratická republika Kongo – zásah proti ebole – 5 000 000 Kč

Irák – následná zdravotní péče – 15 000 000 Kč

Jemen – krizová zdravotní péče – 8 820 515 Kč

Jižní Súdán – základní zdravotní péče – 15 000 000 Kč

Keňa – zdravotní péče v uprchlickém táboře Dagahaley – 19 693 000 Kč

Kyrgyzstán – léčba tuberkulózy – 1 000 000 Kč

Mexiko – péče o oběti sexuálního násilí  – 2 000 000 Kč

Mosambik – léčba pacientů s HIV, tuberkulózou a žloutenkou – 9 500 000 Kč

Mosambik – pomoc po cyklonu Idai – 900 000 Kč (krizová sbírka)

Myanmar – léčba pacientů s HIV – 1 000 000 Kč

Niger – pediatrická péče – 15 000 000 Kč

Sýrie – základní zdravotní péče – 6 075 634 Kč

Ukrajina – psychologická péče – 2 000 000 Kč

V loňském roce zároveň působilo na misích Lékařů bez hranic 33 spolupracovníků a spolupracovnic z Česka a Slovenska. Ti jsou ochotni pomáhat nejen v dlouhodobých a stabilních projektech, ale také v zemích, kde se odehrává ozbrojený konflikt. Dohromady loni vyjeli na 44 misí do 25 zemí světa, nejčastěji mířili do Jemenu, Nigérie nebo Jižního Súdánu.

„S Lékaři bez hranic jsem absolvoval pět misí a chystám se na šestou. Oceňuji u nich odbornost a schopnost rychle reagovat. Moje zatím největší srdcovka byla ebola v D. R. Kongo. Ve městě Beni jsme za osm dní vybudovali na zelené louce nemocnici. Nejdříve jsme otevřeli 16 jednolůžkových pokojů pro pacienty s ebolou, o čtyři dny později jich bylo 48. Během pár dní jsme zaměstnali 928 místních dělníků. Vyžadovalo to perfektní souhru mezi odborníky na logistiku, vodu, sanitaci, HR a finance,“ podotkl Jan Dus, manažer financí a lidských zdrojů, jenž loni pracoval s Lékaři bez hranic v Čadu a Pákistánu. Při zásahu proti ebole v D. R. Kongo pomáhal organizaci o rok dříve.

Jedna z nejdelších a nejspletitějších humanitárních krizí

Demokratická republika Kongo je druhým největším africkým státem, pokrývá plochu velkou jako západní Evropa. Ačkoliv oplývá přírodním bohatstvím, patří zároveň mezi nejchudší státy světa. A prožívá jednu z nejdelších a nejspletitějších humanitárních krizí současnosti. Například její východní část se stále vzpamatovává z ničivých bojů, které od poloviny 90. let 20. století připravily o život odhadem šest milionů lidí. Násilí se zemi nevyhýbá ani dnes a miliony lidí jsou vnitřně vysídlené. 

Lékaři bez hranic pomáhají v D. R. Kongo už od 70. let minulého století, v současnosti tam mají jedny ze svých největších programů. Jde o širokou lékařskou paletu – od chirurgie, přes pomoc vysídleným lidem, léčbu spalniček, cholery, eboly, spavé nemoci, podvýživy, malárie, HIV/AIDS či pomoc obětem sexuálního násilí.

Například právě teď zuří v D. R. Kongo největší epidemie spalniček současnosti. Od ledna loňského roku tam zemřelo na chorobu už více než 6 600 dětí.

Ebola udeřila v D. R. Kongo už jedenáctkrát. Nyní se nemoc šíří hned na dvou místech nezávisle na sobě – na severovýchodě a severozápadě země. Přičemž epidemie, která vypukla v srpnu 2018 na severovýchodě, se stala druhou největší v historii (po epidemii eboly na západě Afriky v letech 2014-2016). Nakazilo se přes 3 000 lidí, více než 2 000 jich zemřelo. A i když to letos v dubnu už vypadalo, že se ji podařilo porazit, neskončila. Je to také prvně, kdy se ebola objevila v konfliktní oblasti.

K tomu do země letos v březnu dorazila další hrozba – onemocnění COVID-19. Konžské úřady rychle zavedly opatření proti šíření nemoci (například omezily pohyb obyvatel, zavedly povinné nošení ochranných roušek). Přesto se během tří měsíců nakazilo nejméně 4 500 lidí. Reálný počet nakažených bude nejspíš vyšší, jelikož v zemi chybí testovací kapacity. Lékaři bez hranic proto pomáhají také v zápase s touto nemocí. Boj s COVID-19 je náročný všude, v zemi jako je D. R. Kongo jde o to větší výzvu, o co větší tam je chudoba, nestabilita, konflikty a chabý zdravotnický systém.

„D. R. Kongo se potýká s šířením hned několika nemocí. Například spalničky a ebola tam mají na svědomí tisíce obětí. Boj s nimi je složitý. COVID-19 navíc komplikuje práci místních i mezinárodních zdravotníků, kteří mohou v důsledku omezení shromažďování většího počtu obyvatel jen obtížně provádět plošné očkování proti spalničkám. Přesto se nám to i díky podpoře všech našich dárců daří. A já jim za to děkuji. Bez jejich ochoty bychom nemohli přinášet pomoc a naději tam, kde by možná jinak žádná nebyla,“ uvedla ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic Sylva Horáková.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic humanitární pomoc Ebola Kongo afrika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 1 hodinou

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 3 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy