Lékaři bez hranic v akci. Zasahují i při jedné z nejspletitějších humanitárních krizí vůbec

Česká kancelář Lékařů bez hranic díky dárcům financovala v roce 2019 pomoc ve dvanácti zemích rekordní částkou 101 milionů korun. Nejvíce finančních prostředků směřovalo na zdravotní péči a humanitární pomoc v Keni, Iráku, Jižním Súdánu nebo Nigeru. Peníze českých dárců pomohly mimo jiné i v boji s krvácivou horečkou ebola v Demokratické republice Kongo. Lékaři bez hranic to uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Česká kancelář Lékařů bez hranic ani loni nevyužila vládní granty, příspěvky ze soukromých zdrojů tvořily sto procent příjmů. Na humanitární projekty poslala díky více než 69 tisícům českých dárců 101 milionů korun, což je o 20 milionů více než v roce 2018. Podrobný přehled je ve výroční zprávě.

Peníze podpořily třináct humanitárních projektů ve dvanácti zemích. Konkrétně:

Demokratická republika Kongo – zásah proti ebole – 5 000 000 Kč

Irák – následná zdravotní péče – 15 000 000 Kč

Jemen – krizová zdravotní péče – 8 820 515 Kč

Jižní Súdán – základní zdravotní péče – 15 000 000 Kč

Keňa – zdravotní péče v uprchlickém táboře Dagahaley – 19 693 000 Kč

Kyrgyzstán – léčba tuberkulózy – 1 000 000 Kč

Mexiko – péče o oběti sexuálního násilí  – 2 000 000 Kč

Mosambik – léčba pacientů s HIV, tuberkulózou a žloutenkou – 9 500 000 Kč

Mosambik – pomoc po cyklonu Idai – 900 000 Kč (krizová sbírka)

Myanmar – léčba pacientů s HIV – 1 000 000 Kč

Niger – pediatrická péče – 15 000 000 Kč

Sýrie – základní zdravotní péče – 6 075 634 Kč

Ukrajina – psychologická péče – 2 000 000 Kč

V loňském roce zároveň působilo na misích Lékařů bez hranic 33 spolupracovníků a spolupracovnic z Česka a Slovenska. Ti jsou ochotni pomáhat nejen v dlouhodobých a stabilních projektech, ale také v zemích, kde se odehrává ozbrojený konflikt. Dohromady loni vyjeli na 44 misí do 25 zemí světa, nejčastěji mířili do Jemenu, Nigérie nebo Jižního Súdánu.

„S Lékaři bez hranic jsem absolvoval pět misí a chystám se na šestou. Oceňuji u nich odbornost a schopnost rychle reagovat. Moje zatím největší srdcovka byla ebola v D. R. Kongo. Ve městě Beni jsme za osm dní vybudovali na zelené louce nemocnici. Nejdříve jsme otevřeli 16 jednolůžkových pokojů pro pacienty s ebolou, o čtyři dny později jich bylo 48. Během pár dní jsme zaměstnali 928 místních dělníků. Vyžadovalo to perfektní souhru mezi odborníky na logistiku, vodu, sanitaci, HR a finance,“ podotkl Jan Dus, manažer financí a lidských zdrojů, jenž loni pracoval s Lékaři bez hranic v Čadu a Pákistánu. Při zásahu proti ebole v D. R. Kongo pomáhal organizaci o rok dříve.

Jedna z nejdelších a nejspletitějších humanitárních krizí

Demokratická republika Kongo je druhým největším africkým státem, pokrývá plochu velkou jako západní Evropa. Ačkoliv oplývá přírodním bohatstvím, patří zároveň mezi nejchudší státy světa. A prožívá jednu z nejdelších a nejspletitějších humanitárních krizí současnosti. Například její východní část se stále vzpamatovává z ničivých bojů, které od poloviny 90. let 20. století připravily o život odhadem šest milionů lidí. Násilí se zemi nevyhýbá ani dnes a miliony lidí jsou vnitřně vysídlené. 

Lékaři bez hranic pomáhají v D. R. Kongo už od 70. let minulého století, v současnosti tam mají jedny ze svých největších programů. Jde o širokou lékařskou paletu – od chirurgie, přes pomoc vysídleným lidem, léčbu spalniček, cholery, eboly, spavé nemoci, podvýživy, malárie, HIV/AIDS či pomoc obětem sexuálního násilí.

Například právě teď zuří v D. R. Kongo největší epidemie spalniček současnosti. Od ledna loňského roku tam zemřelo na chorobu už více než 6 600 dětí.

Ebola udeřila v D. R. Kongo už jedenáctkrát. Nyní se nemoc šíří hned na dvou místech nezávisle na sobě – na severovýchodě a severozápadě země. Přičemž epidemie, která vypukla v srpnu 2018 na severovýchodě, se stala druhou největší v historii (po epidemii eboly na západě Afriky v letech 2014-2016). Nakazilo se přes 3 000 lidí, více než 2 000 jich zemřelo. A i když to letos v dubnu už vypadalo, že se ji podařilo porazit, neskončila. Je to také prvně, kdy se ebola objevila v konfliktní oblasti.

K tomu do země letos v březnu dorazila další hrozba – onemocnění COVID-19. Konžské úřady rychle zavedly opatření proti šíření nemoci (například omezily pohyb obyvatel, zavedly povinné nošení ochranných roušek). Přesto se během tří měsíců nakazilo nejméně 4 500 lidí. Reálný počet nakažených bude nejspíš vyšší, jelikož v zemi chybí testovací kapacity. Lékaři bez hranic proto pomáhají také v zápase s touto nemocí. Boj s COVID-19 je náročný všude, v zemi jako je D. R. Kongo jde o to větší výzvu, o co větší tam je chudoba, nestabilita, konflikty a chabý zdravotnický systém.

„D. R. Kongo se potýká s šířením hned několika nemocí. Například spalničky a ebola tam mají na svědomí tisíce obětí. Boj s nimi je složitý. COVID-19 navíc komplikuje práci místních i mezinárodních zdravotníků, kteří mohou v důsledku omezení shromažďování většího počtu obyvatel jen obtížně provádět plošné očkování proti spalničkám. Přesto se nám to i díky podpoře všech našich dárců daří. A já jim za to děkuji. Bez jejich ochoty bychom nemohli přinášet pomoc a naději tam, kde by možná jinak žádná nebyla,“ uvedla ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic Sylva Horáková.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic humanitární pomoc Ebola Kongo afrika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy