Lidé se vymluví, že když proběhl ceremoniál na Hradě, pak žádné nebezpečí nehrozilo, říká pro EZ Sokol

Vyvolá hlavně chaos a ukřivděnost. Slovutný advokát Tomáš Sokol je přesvědčený, že občané v době koronavirových restrikcí nebudou příliš vnímat, zda prezident Miloš Zeman dostal výjimku, aby mohl 28. října uspořádat slavnostní ceremoniál na Pražském hradě k státnímu svátku země. „Obyčejní lidé mezitím nebudou rozlišovat a poukáží, že když se sešli na Pražském hradě, mohou se s přáteli rovněž shromáždit. A před správními či soudními orgány se budou hájit, že žádné nebezpečí nákazy nehrozilo, protože jinak by pan prezident jistě takovou výjimečnou akci nepořádal,“ říká pro EuroZprávy.cz Tomáš Sokol.

Tísňové policejní linky se ve středu 28. října mohou večer rozezvučet. Občané jejich čísla mohou vytočit v souvislosti s předáváním státních vyznamenání. Podle mnohých totiž ve Vladislavském sále dojde k porušení zákazu hromadných akcí konaných v počtu vyšším než 6 osob ve vnitřních prostorech staveb. Vládní usnesení vydané v pondělí 12. října nařizuje maximálně 6 osob v interiérech.

Strážníci, přijeďte, ve Vladislavském sále je nepovolené shromáždění

Jak by například zareagovala pražská městská policie, pokud by ji někdo upozornil, že na Hradě dochází k porušování shromažďovacího zákona? „Kdyby se na pražskou městskou policii v této souvislosti skutečně nějaký oznamovatel obrátil, postupovali bychom následovně. Na místo by rozhodně nevyjížděli strážníci, ale celé oznámení by bylo neprodleně předáno k vyřízení Ochranné službě Policie České republiky, která má ve spolupráci s Hradní stráží celou věc v gesci,“ říká pro EuroZprávy.cz ředitel pražské městské policie Eduard Šuster. Naopak na stejný dotaz odpověděl neurčitě mluvčí pražských policistů Jiří Daněk. „Policisté dohlíží na dodržování všech vládních nařízení a v případě jejich nedodržení věc řeší.“

Bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol celý případ staví do dvou právních rovin. „Na první pohled je jisté, že plánované shromáždění na Pražském hradě porušením zákazu shromáždění více osob nepochybně je.“ Zkušený advokát však celou kauzu vidí jinak, pokud bude slavnostnímu večeru, na němž má dojít k předání státních vyznamenáních, udělena výjimka. „Předpokládám, že z právního hlediska by muselo jít o výjimku ze zákazu stanoveného některým z mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky, případně usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.“

Podle místopředsedy České advokátní komory se logicky nabízí usnesení vlády České republiky ze dne 12. 10. 2020, číslo 1021, uveřejněné ve Sbírce zákonů pod číslem 407. „V jeho bodě I / 1 je uveden zákaz hromadných akcí konaných v počtu vyšším než 6 osob ve vnitřních prostorech staveb. V bodě b) je uveden výčet výjimek, tedy toho, na jaké hromadné akce se zákaz nevztahuje. Poměrně snadno si lze představit, že kromě generální výjimky pro takovéto akce by byla přijata i výjimka individuální pro akci konanou na Pražském hradě. V takovém případě by jistě nebyl namístě žádný zásah policie a nešlo by o nedovolené shromáždění,“ vysvětluje advokát, který se specializuje na trestní, občanské či obchodní právo.

Sokol je přesvědčený, že Hrad si po právní stránce vše ohlídá, aby vše bylo v souladu se zákonem. „I přes panem prezidentem opakovaně doznávanou tendenci přistupovat k právním předpisům včetně Ústavy tvůrčím způsobem, což v některých případech znamená ignorování těchto předpisů, předpokládám, že zcela otevřeně by taková hradní akce jistě nebyla organizována, pokud by neexistovala zmíněná výjimka.“

Bude-li udělena, jde primárně o politické rozhodnutí. „Byť jistě s řadou zdravotních, a tedy obecně technických souvislostí. Správnost politického rozhodnutí jako takového, není-li explicitním porušením stávajícího práva, mně jako právníkovi nepřísluší hodnotit. Co si o tom budu myslet jako občan a co si o tom budou myslet jiní lidé, je pak samozřejmě věc jiná,“ tvrdí absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlova.

Pokud někdo výjimku neobdrží, budou slyšet nářky na diskriminaci

Sokol si dovede především představit žádosti o podobné výjimky s větší či menší naléhavostí. „A nářky na diskriminaci, nebude-li žádostem vyhověno,“ doplňuje.

Stejně tak si ovšem umí představit námitky těch, kteří budou správně stíháni za uspořádání zakázané vnitřní akce. „Sice formálně porušili právní normu, která to zakazovala, ale stupeň společenské škodlivosti porušení je nulový. S poukazem, když totéž, případně ve větším, mohli uspořádat na Hradě. Takže asi žádné skutečné nebezpečí nákazy nehrozilo, protože jinak by pan prezident jistě takovou výjimečnou akci nepořádal. Jak si s takovými námitkami poradí správní nebo dokonce soudní orgány bude jistě zajímavé sledovat,“ konstatuje právník z renomované advokátní kanceláře Brož& Sokol & Novák.

Diplomatickou rétoriku k pořádání slavnostního večeru, který má proběhnout navzdory sílící koronavirové pandemii, volí šéf pražských strážníků Eduard Šuster, který zůstal v profesionální rovině. „Jistě chápete, že mně, jakožto řediteli Městské policie hlavního města Prahy, v žádném případě nepřísluší komentovat plány nejvyšších ústavních činitelů této země, včetně jejího prezidenta. Z veřejných zdrojů je však zřejmé, že je celá akce velmi pečlivě připravována a konzultována nejen s vládou České republiky, ale také, a to hlavně, v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví a příslušnou hygienickou stanicí,“ praví Šuster.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman státní vyznamenání 28. října - výročí vzniku samostatného československého státu Tomáš Sokol Eduard Šuster Policie ČR Česká advokátní komora

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

Pravda o íránské odvetě. Američané utrpěli škody za stamiliony dolarů

Íránské odvetné útoky na americké vojenské základny na Blízkém východě způsobily škodu za přibližně 800 milionů dolarů, ukazuje zveřejněná analýza. Informovala o tom britská stanice BBC. Americká armáda zároveň přišla o jedenáct vojáků. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy