Na obloze bude k vidění vzácné seskupení planet a Měsíce

Lidé mají v těchto dnech šanci, že spatří takzvaná noční svítící oblaka. Působivý úkaz se každoročně objevuje v týdnech kolem slunovratu, k vidění bývá do počátku srpna. Tři dny po slunovratu, 24. června časně ráno, pak lze pozorovat vzácné seskupení všech pěti očima viditelných planet společně s Měsícem, uvedl astronom Petr Horálek v tiskové zprávě. Jde o Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn, sdělil.

Noční svítící oblaka, která patří k nejhezčím nebeským úkazům, se podle Horálka objevují zejména nad severním obzorem mezi 22:00 a půlnocí nebo mezi 02:00 až 04:00. Ne však každou noc. "Je proto třeba neustále vyhlížet, nebo sledovat webkamery směřující na severní obzor," doporučil astronom, který působí ve Fyzikálním ústavu v Opavě. Lidé se také mohou zaregistrovat k odběru zpráv na webu astro.cz, které je upozorní, že jsou oblaka v danou noc viditelná.

Proti běžné oblačnosti, která se nachází ve výšce maximálně 15 kilometrů, jsou noční svítící oblaka výrazně výš. "V mezosféře, tedy asi 85 kilometrů nad zemským povrchem. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce nebo i průmyslová činnost lidí," uvedl Horálek.

Led v této výšce se podle něj vytváří především reakcí atmosférického kyslíku s vodíkem pod vlivem slunečního záření, fotochemickým rozpadem metanu nebo z vody, která je do těchto výšek vynesena turbulencí.

"Řídké oblaky se vytvářejí pouze tehdy, je-li v mezosféře ustálená teplota okolo minus 130 stupňů Celsia, což se odehrává v období letního slunovratu. Na severní polokouli tedy v týdnech okolo 21. června," dodal astronom. K podobě jevu pak poznamenal, že noční oblaka přímo nesvítí, ale rozptylují záření ze Slunce, které se v té době nachází pod obzorem.

"Na konci června nás čeká opravdu vzácné období, kdy uvidíme všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy a Měsíc v jediný okamžik," upozornil pak astronom. Úkaz nastane, když se planety při pohledu ze Země nacházejí úhlově nepříliš daleko od sebe a obtížně pozorovatelná planeta Merkur je zároveň úhlově dostatečně daleko od Slunce. Díky tomu lze Merkur spatřit na obloze, která ještě zcela nezesvětlala.

"Nejlepší viditelnost nastává okolo 24. června, kdy se na časnou ranní oblohu už do záře rozbřesku 'vyhoupne' i planeta Merkur - ta už ale bude kvůli svítání velmi obtížně k nalezení," popsal Horálek. Doporučil vyhlížet planety z míst s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem, nejlépe v horách a pozorování oblohy zahájit po třetí hodině ranní. S vyhlížením Merkuru pak lidem pomůže malý dalekohled.

"Naposledy se na severní polokouli ukázalo všech pět planet najednou nad obzorem v červenci roku 2020, ale jen krátce. Letos se toho dočkáme ještě v prosinci a znovu se situace nezopakuje až do roku 2036," uzavřel Horálek.

Související

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.
Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

vesmir měsíc

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 1 hodinou

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Spalničky

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let

Spojené státy se připravují na impozantní vojenskou přehlídku, která 14. června projede centrem Washingtonu a oslaví 250. výročí založení americké armády. Událost, jejímž iniciátorem je prezident Donald Trump, má být největší svého druhu za poslední desítky let. Zároveň však budí obavy kvůli potenciálnímu poškození městské infrastruktury a vysokým nákladům.

včera

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

včera

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy