O šikaně při akci StB Asanace mluvili u soudu někdejší disidenti

Vyhození ze zaměstnání, vyhrožování vězením a několikahodinové výslechy byly hlavními příčinami, proč disidenti Jiří Chmel a Jaroslav Neduha opustili v rámci takzvané akce Asanace tehdejší Československo. Muži to dnes uvedli u soudního líčení s pěticí bývalých příslušníků StB, kteří podle obžaloby chartisty a lidi nepohodlné komunistickému režimu na přelomu 70. a 80. let šikanovali a nutili k emigraci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozí až desetileté tresty vězení.

"Rozhodl jsem se odejít, když byla do mého příběhu zatažena širší rodina," řekl Chmel, který na počátku osmdesátých let odjel z donucení se ženou a dvěma malými dětmi do Vídně. O zaměstnání přišli on i jeho manželka, vystupovat v televizi zakázali i jeho tehdejší tchyni Štěpánce Haničincové. Po podpisu Charty 77 byl rok a půl ve vězení, odkud se vrátil s velkými dluhy. "Nevzali mě pak ani do kotelny v Jindřišské ulici," uvedl s odkazem na místo, kde byli zaměstnáni někteří další disidenti.

Kvůli tomu, že neměl zaměstnání, vyhrožovali policisté Chmelovi podle jeho výpovědi vězením. Několikrát ho odvezli na výslech a hrozili i několikaletým trestem za takzvaný paragraf 98 neboli podvracení republiky. "Nikdy jsem ale nebyl vystaven nějakému fyzickému násilí," uvedl disident.

Podobně vypovídal Neduha, kterému podle jeho slov vyhrožovali někdejší příslušníci StB vymyšleným spisem, podle kterého měl sexuální styk s nezletilými děvčaty. "Dali mi na výběr několik let vězení nebo Vídeň a nikdy zpátky," uvedl. Policisté ho na výslechy odváželi několikrát do týdne v časných ranních hodinách, na služebně pak strávil až čtyři hodiny. Bývalý zpěvák skupiny Extempore byl také vyškrtnut ze seznamu výkonných umělců, pracoval poté na stavbě či jako správce hřiště.

Ani jeden z někdejších mužů nedokázal uvést, zda je vyslýchali obžalovaní Zbyněk Dudek, Karel Hájek, Rudolf Peltan, Jaroslav Maryško či Jiří Šimák. "Myslím, že se to vytěsnilo z paměti. Jinak bych se zbláznil," uvedl Neduha. Na příštím jednání chce proto soudkyně vyslechnout i další disidenty, které pětice údajně šikanovala. Je mezi nimi například člen hudební skupiny The Plastic People of The Universe Vratislav Brabenec, který se dnes k soudu nedostavil.

Bývalí příslušníci StB podle obžaloby v rámci Asanace disidenty šikanovali v jejich bydlišti i v zaměstnání, bez důvodu je zadržovali a opakovaně prohledávali jejich byty. Brabenci podle obžaloby vyhrožovali fyzickou likvidací a Šimák ho při výslechu zbil. Pětice vinu odmítá.

Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Pracovníci StB po celé zemi začali předem vytypované odpůrce režimu šikanovat i fyzicky týrat. Dudák a Šimák už byli v souvislosti s Asanací v minulosti odsouzeni, za týrání disidentů jim soudy uložily nepodmíněný trest v délce tři a půl roku.

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Jan Lipavský

Babišova minulost se řešit nepřestává. Lipavský se kvůli ní střetl s Vondráčkem

Otázka evidence expremiéra Andreje Babiš (ANO) u komunistické Státní bezpečnosti byla tématem nedělního vydání Partie. Slovensko v uplynulých dnech uzavřelo smír s Babišem a uznalo, že byl neoprávněně evidován jako agent pod krycím jménem Bureš a že s StB vědomě nespolupracoval. Ministr zahraničí Jan Lipavský ale trvá na tom, že Babiš se v minulosti sám přiznal k působení v "hodné" StB. 

Více souvisejících

StB soudy disidenti Praha

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol, jehož v únoru zákonodárci sesadili prostřednictvím takzvaného impeachmentu, byl opět zatčen kvůli vyšetřování loňského neúspěšného pokusu o upevnění moci. Tehdejší hlava státu v dubnu na šest hodin vyhlásila stanné právo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy