Ombusman vnímá zrušení bezdoplatkových zón jako opožděnou spravedlnost

V tiskové zprávě to dnes oznámila mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková.

"Dnešní nález Ústavního soudu přichází po několika letech nejistoty. Vidím ho jako opožděnou spravedlnost nejen pro ty, na které právě zrušená část zákona nepříznivě dopadla, ale i pro obce. Ty musely dlouho čekat na jasné rozhodnutí," uvedl ombudsman Křeček. "Řešení samotné podstaty problému, tedy existence vyloučených lokalit v obcích, přitom stát i samosprávu teprve čeká," doplnil.

Právní úprava podle ombudsmana dopadala na všechny, kdo se do bezdoplatkové zóny nově přistěhují. Navíc mohla bránit i mobilitě v obci, například přestěhování seniorů či rodičů samoživitelů do menšího bytu s nižšími náklady. Pokud by se takový člověk přestěhoval do bezdoplatkové zóny, o doplatek na bydlení by přišel.

Ve vyjádření pro Ústavní soud uvedla někdejší ombudsmanka Anna Šabatová příklad matky tří dětí ve věku od dvou do 15 let. Kromě příspěvku na živobytí a přídavku na dítě pobírala také příspěvek a doplatek na bydlení. Chtěla se přestěhovat do města, kde měla rodinu i domluvenou práci. Protože ale dostupný nájemní byt spadal právě do bezdoplatkové zóny, přišla nejen o budoucí bydlení, ale také o množnost získat práci v obci, kde by jí širší rodina pomohla s hlídáním dětí. Existence bezdoplatkové zóny tak ženě fakticky znemožnila, zlepšit si životní situaci, přestože se o to sama aktivně snažila.

Předchozí ombudsmanka vedla prošetřování týkající se vyhlášení bezdoplatkových zón v šesti městech. Mluvčí kanceláře ombudsmana uvedla, že na její popud zrušily krajské úřady jako nezákonná opatření v Kladně a Úpici, kde obě města vyhlásila bezdoplatkové zóny na celém svém území.

Ústavní soud dnes zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. K návrhu senátorů se v roce 2018 připojila i předchozí ombudsmanka a jako vedlejší účastnice řízení po Ústavním soudu také požadovala zrušení zmíněné části zákona.

Desítky měst v Česku viděly v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Nevládní organizace praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly. Poukazovaly na to, že se tak problém neřeší, jen se přesouvá.