Policie zasahovala ve Sněmovně a okolí: Anonym nahlásil bombu. Poplach byl i v Brně

Policie dnes prohledala okolí Poslanecké sněmovny a další dvě místa v Praze a jedno v Brně kvůli anonymu, který vyhrožoval uložením nástražného výbušného systému. Policie a pyrotechnici se psy nenašly žádný takový systém a opatření hodinu po poledni ukončili. Na dotaz ČTK to uvedl David Schön z tiskového oddělení Policejního prezidia.

"Výhrůžka hovořila o třech místech v Praze a jednom v Brně. Opatření probíhalo na všech místech a skončilo s negativním výsledkem," sdělil Schön bez dalších podrobností.

Budovu Sněmovny a její okolí začali policisté prohledávat před polednem. Podle zpravodaje ČTK na místě uzavřeli Sněmovní ulici, Valdštejnskou od Malostranské a Tomášskou ulici. K hlavnímu vchodu Sněmovny nikdo nesměl, vstup byl možný jen z Malostranského náměstí.

Anonymní výhrůžku uložení nástražného výbušného systému přijali hasiči a předali ji policistům. Sami na místě nezasahovali, řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Anonym vyhrožoval explozí v pražských sídlech Parlamentu ČR, radnice Prahy 6, Exekutorské komory a také na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně.

Sněmovna by dnes měla rozhodnout o krácení odměn placených obecních zastupitelů, kteří jsou zároveň členy Parlamentu. Senát dolní komoře vrátil také úpravu zavírání některých obchodů o vybraných svátcích. Poslanci by mohli hlasovat také o tom, zda navrhovanou mírnou toleranci alkoholu u vodáků rozšíří z podnětu senátorů také na cyklisty.

Schůze Sněmovny pokračuje od odpoledne. Hned v úvodu čeká poslance z iniciativy opoziční ODS diskuse o možném unijním zákazu olověných střel a rybářských olůvek. Zástupci držitelů zbrojních průkazů, myslivců a rybářů předali vládě a Parlamentu protestní výzvu už počátkem roku.

Poslanci by se měli vypořádat ještě z osmi ze 13 předloh, které jim vrátil Senát. Například krácení odměn placených obecních zastupitelů, kteří jsou zároveň členy Parlamentu, odmítl. Zákon o regulaci prodejní doby ve větších obchodech chce Senát úplně zrušit. Sněmovna navrhla, aby se omezení nevztahovalo na velkoobchod.

Senát chce zrušit také daň z nabytí nemovitých věcí. Navrhl to v novele, která ve sněmovním znění osvobozuje od daně první prodej bytů i v rodinných domech. V lékové novele, která mimo jiné umožní úhradu léčebného konopí z pojištění, Senát odmítl snahu poslanců změnit systém distribuce léčiv do lékáren.

Související

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Praha Brno krimi bomby

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy