ROZHOVOR | Posun času stojí za podrážděností i nechutí. Psycholog Lašek radí, jak se s ním vypořádat

Čeká nás o hodinu kratší noc, a proto ráno může mít člověk sklon k podrážděnosti, anebo pociťovat nechuť k jídlu. Psycholog Jan Lašek proto lidem, kteří v minulosti s přechodem času na sobě zaznamenali nepříznivé vlivy, doporučuje, aby se několik dní na posun adaptovali. „Vhodný je i postupný posun nástupu spánku o onu hodinu dříve.“ Pedagog vyučující na Katedře pedagogiky a psychologie Fakulty Univerzity Hradec Králové radí, abychom se v neděli ráno po posunutí hodinových ručiček řídili biologickými hodinami. „Asi bude nejjednodušší nechat působit přírodu, a pokud je to možné, spát až do obvyklého probuzení, tedy nechat působit spíše biologické hodiny,“ míní odborník o změně času, která měla letos proběhnout naposledy. Koronavirová pandemie ale veškerá jednání v Evropském parlamentu o tom, podle jakého času se členské země budou řídit, odsunula na neurčito. Posun času je podle soudního znalce nejvíce patrný na řidičích. „V obecné rovině problémy s ranní koncentrací, především v první hodině po změně času bývají častější a u řidičů za volantem mohou mít i horší následky. Ve výše zmíněné době jsou řidiči na silnicích neklidnější, méně koncentrovaní, podrážděnější i agresivnější, a to dosti výrazně oproti jiným denním dobám,“ praví v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Lašek.

V NEDĚLI RÁNO VSTÁVEJME PODLE BIOLOGICKÝCH HODIN

Pane docente Lašku, jaký vliv má změna času na lidskou psychiku?

Měření času je sice lidským výtvorem, ale skutečnost, že lidský organismus, jako součást přírody, se řídí ve svých aktivitách i obdobími roku a především změnami mezi dnem a nocí-světlem a tmou, je dosti jednoznačné. Postupný návrat ranního světla „startuje“ i lidskou psychiku, násilný návrat zmíněného startu zpět do období tmy působí velmi neorganicky a u citlivějších jedinců může vyvolat i zřetelné problémy v psychických procesech a stavech, způsobovat psychickou nepohodu a dysbalance. 

Který přechod času snáší lidský organismus lépe, středoevropský, anebo letní?

Lidská psychika se lépe adaptuje na „ubývání“ světla s nástupem podzimu, protože přichází organicky v souladu s ročním cyklem. Proto je podzimní návrat ke středoevropskému času podstatně méně zátěžový. 

Co vše může posun času u člověka způsobit? Někteří odborníci varují před depresemi, nervozitou infarkty či dokonce potraty. Souhlasíte s nimi?

Pokud zůstaneme v rovině psychologie, objevují se jevy psychosomatického charakteru: jedná se o nespecifické ranní rozlady, často doprovázené nebo vyvolané somatickým dyskomfortem Mezi ně patří častá nechuť k jídlu, respektive narušení ranních snídacích rituálů, bolesti břicha, problémy s trávením i příjmem potravy obecně, ale i potíže s usínáním a spánkem. Zvyšuje se významně i podrážděnost, zvláště hned po ránu, která se pak velmi snadno přenese na sociální okolí jedince.

Část profesionálních řidičů si stěžuje, že po přeřízení hodin mají problémy s koncentrací. Zaregistroval jste jako psycholog, že by po změně času docházelo k více dopravním nehodám, anebo úrazům v zaměstnání ohledně absence ztráty soustředěnosti?

V obecné rovině problémy s ranní koncentrací, především v první hodině po změně času bývají častější a u řidičů za volantem mohou mít i horší následky. Ve výše zmíněné době jsou řidiči na silnicích neklidnější, méně koncentrovaní, podrážděnější i agresivnější, a to dosti výrazně oproti jiným denním dobám. 

Měli bychom se v tomto období vyvarovat cestování či si na inkriminovaný víkend nic neplánovat?

Asi nebude potřeba dramaticky omezit činnosti, ale spíše si uvědomit, že ke změně času došlo a počítat s tím i třeba posunem denního plánu o hodinu.

Doporučoval byste lidem, aby týden před změnou najeli na režim, který by je pozvolna připravil k posunu o jednu hodinu?

To je velmi individuální, kdo má jisté zkušenosti z minulých let a pozoroval na sobě nepříjemné změny, způsobené změnou času, měl by s tím i počítat a třeba se na  posun několik dní před změnou psychicky připravit.

Měli bychom v neděli spát podle biologických hodin či se řídit novým časem?

Asi bude nejjednodušší nechat působit přírodu, a pokud je to možné, spát až do obvyklého probuzení, tedy nechat působit spíše biologické hodiny. Vhodný je i postupný posun nástupu spánku o onu hodinu dříve.

ZVÍŘATA SE ŘÍDÍ PŘÍRODNÍMI CYKLY, NIKOLI LIDSKÝM ČASEM

Za jak dlouho se naše psychika srovná s posunem?

Jedná se obvykle o týden až čtrnáct dní.

Je například vhodné, aby si lidé v prvním týdnu dopřávali více odpočinku či spánku?

Jestli je to možné z hlediska jejich denních činností určitě, odpočinek si organismus často vynutí sám a to ve chvílích, kdy jsme do té doby obvykle neodpočívali. Je dobře poslechnout tělo.

I když nejste veterinářem, ale lidským psychologem, chci se zeptat, zda i někteří živočichové mají s přechodem problémy? Například, že hospodářská zvířata o hodinu dříve, anebo o hodinu později dostanou krmivo.

Zvířata se řídí instinktivně pravidelně se opakujícími denními a obecně přírodními cykly, nikoli lidským časem. Změny zvenčí na ně mohou působit, ostatně, jako i na jiné živé přírodniny, tedy nás.

Nepřeceňujeme někdy až moc změnu času o jednu hodinu? Vždyť když člověk letí do USA anebo do Austrálie, musí se vyrovnat s mnohem větším posunem?

Pomineme-li současná drastická omezení cestování jakkoli a kamkoli, pak, v normálních podmínkách až na výjimky, lidé nepřekračují časová pásma denně. Na druhé straně právě důsledky zmíněných přechodů (jet lag) na lidskou psychiku silně připomínají právě důsledky změny času.

Letos se měl čas měnit naposledy, ale koronavirová pandemie veškerá jednání v Evropském parlamentu o tom, podle jakého času se členské země budou  řídit, odsunula na neurčito. Byl byste pro zrušení střídání času, a pokud ano, pro jaký byste se z hlediska psychiky vyslovil?

Rozhodně jako psycholog i jako člověk, pravidelně zjara pociťující nepříjemně změnu času, bych byl pro okamžitý návrat ke středoevropskému času.