Před 77 lety byla vypálena Ploština, zemřelo téměř 50 obyvatel pasekářských osad na Valašsku

Nešťastný osud Lidic a Ležáků je všeobecně známý. Během druhé světové války to ale nebyly jediné obce, které lehly popelem. Na jaro tehdy posledního válečného roku došlo k vypálení několika osad na Valašsku, kde žili takzvaní pasekáři. Za podporu partyzánů zde tragickou smrtí zemřelo na 50 obyvatelů Ploštiny, Prlova a Vařákových pasek.

Ve valašských osadách Ploština, Prlov a Vařákovy paseky se chvíli před koncem druhé světové války odehrála tragédie nevšedních rozměrů. Na přelomu dubna a května 1945 sem vtrhli nacisté, kteří místní obyvatele nařkli z podpory partyzánů, zabili je a vypálili jim domy.

Partyzánské jednotky se v oblastech ukrývaly už od konce roku 1944. Pasekáři jim údajně poskytovali stravu, zdravotní péči i přístřeší, několik z nich jim také pomáhalo při akcích. Dva z českých partyzánů ale měli jejich oddíl zradit a příslušníkům německé armády nahlásit jejich pozici.

Před 77 lety, 19. dubna 1945, proto na Ploštinu vyrazila speciální jednotka SS. „Po obědě k nám přiběhla spojka, Anastázie Kuníčková z Vysokého Pole, že jde na Ploštinu spousta vojáků. Všech 15 partyzánů odešlo, mysleli si, že je to běžná kontrola, a když nic nenajdou, odejdou, to se stávalo i předtím,“ popsala před třemi lety situaci pamětnice Božena Húšťová pro server Paměť národa.

Vojáci podle svědectví začali místo rabovat, stříleli po zvířatech a zapálili několik domů. Pasekáře při výsleších bili, jiné naháněli do hořících budov a ty, kteří se pokoušeli dostat ven, zastřelili. Ten den na Ploštině tragicky zahynulo 23 osob.

Podobný počet obětí si vyžádal zásah o čtyři dny později, kdy byla vypálena osada Prlov. 23. dubna zde o život přišlo 21 místních, nacisté vypálili osm domů.

Pouhé dva dny před osvobozením Zlínska, v noci na 3. května 1945, němečtí vojáci vypálili také osadu Vařákovy paseky. Skupinu místních poté vyhnali do nedaleké Valašské Polanky, kde ji vyslýchali, bili a odsoudili k popravě následující den. Tehdy se ale pasekářů zastal místní farář i jeho hospodyně a vojáci propustili alespoň matky s dětmi. Zemřely zde čtyři osoby a k zemi padlo osm budov z deseti.

Masakr na Valašsku vstoupil nejen do české historie, také do české kultury. V partyzánském oddílu na Ploštině byl později i spisovatel Ladislav Mňačko, který události věnoval román Smrt si říká Engelchen. Kniha byla v 60. letech zfilmována.

Na Ploštině vznikl v 70. letech minulého století památník, který tragickou událost připomíná. Na místě také v jednom z původních zachovalých stavení vznikla expozice věnovaná historii protifašistického odboje a také výstava dobových fotografií a předmětů. V letošním roce má být také dokončena rekonstrukce pasekářské osady s cílem ukázat, jak místo vypadalo před válkou a naplněním jeho tragického osudu.

Související

vypálení osady Ploština

Nacistického kata z valašské Ploštiny léta kryla komunistická StB

Některé pasekářské osady na Valašsku se v posledních letech druhé světové války staly útočištěm partyzánského hnutí. Mezi partyzány u Vizovic se však přidali zrádci a konfidenti gestapa, kteří vše vyzradili. Nacisté se pak osadníkům krutě pomstili, když před 75 lety, 19. dubna 1945, zastřelili či zahnali do plamenů v osadě Ploština 24 lidí. Další tři osoby poté popravili, jeden člověk byl umučen při výslechu. Zapáleno bylo deset z celkem 12 domů osady.

Více souvisejících

vypálení osady Ploština historie

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy