Desítka romských žen dnes poklidným shromážděním před Městskou nemocnicí Ostrava upozornila na problematiku protiprávní sterilizace. Ženy chtěly setkáním vyjádřit naléhavost schválení zákona, který by měl neoprávněně sterilizované odškodnit. ČTK to za pořadatele akce řekla Elena Gorolová.
Připomněla, že za svá práva ženy bojují už téměř dvě desítky let. "Hlavním důvodem dnešního setkání je, aby zákon, který měl být už dávno projednán, šel do Sněmovny. Chceme, aby poslanci už něco dělali a abychom k tomu odškodnění jednou došly, protože je to už mnoho let, co ženy takto bojují a pořád se nic neděje," uvedla Gorolová. Připomněla, že zákon byl předložen už loni, a na další vývoj tak ženy čekají zhruba rok.
Gorolová dlouhodobě sdružuje ženy postižené protiprávní sterilizací. Sama je rovněž obětí tohoto nechtěného zákroku. V roce 1988 porodila císařským řezem prvního chlapce, následoval druhý syn a komplikovaný porod, který opět skončil císařským řezem. "V té chvíli mi donesli dva papíry. Vůbec jsem to nečetla, podepsala jsem to a neřešila, protože jsem měla velké bolesti, bylo to na porodním sále, chtěla jsem to mít rychle za sebou," vzpomínala Gorolová. Až později se dozvěděla, že podepsala souhlas se sterilizací.
Dodnes se se zákrokem nevyrovnala. Má sice dva syny, ale velmi toužila po dceři. "Chtěla jsem hodně holčičku a v té době, když jsem měla dva syny, tak jsem bydlela u maminky a já jsem si chtěla přivést dítě do svého bytu, do své postýlky, kde budu maminkou já. Trápím se tím dodnes, proto bojuji i za všechny ostatní ženy," řekla Gorolová.
V roce 2003 se ženy prostřednictvím nevládních organizací obrátily na úřad ombudsmana, který vydal v roce 2005 stanovisko, že většina případů sterilizace, které on sám zkoumal, byly protizákonné. V roce 2009 se ženy dočkaly omluvy z úst tehdejšího premiéra Jana Fischera a ministra pro lidská práva Michaela Kocába.
"Omluvil se nám, ale není to dostačující. Ženy si to odškodnění zaslouží a myslím si, že to je vhodné," uvedla Gorolová. Podle ní ženy vědí, že děti už nikdy mít nebudou a ani peníze tuto situaci nezmění, nicméně mnoho žen už zestárlo a jsou nemocné. "Tyto finance nám mohou pomoc k léčení. Omluvili se nám, ale i to finanční odškodnění těm ženám patří," soudí Gorolová, která je v kontaktu zhruba se dvěma stovkami obdobně postižených žen.
Související
Romové nesouhlasí se zproštěním Ukrajince v případu tragédie u brněnské přehrady
Policie řeší VIDEA nejen z Brna, Romové vykřikovali protiukrajinská hesla
Romové , Ostrava , ženy , odškodnění , život , zákony
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek