Rada mládeže nesouhlasí s tábory až od srpna

Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) nesouhlasí s tím, že by letní tábory mohly být až v druhé polovině prázdnin. Tuto možnost dnes zmínili ministr školství Robert Plaga (ANO) s epidemiologem Rastislavem Maďarem. Rada chce proto jednat se zástupci vlády o tom, za jakých podmínek by mohly být tábory už od července. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí ČRDM Soňa Polak.

Česká rada dětí a mládeže sdružuje mládežnické organizace, které jsou dlouhodobě největšími pořadateli táborů v Česku. Patří mezi ně například skauti nebo pionýři.

Podle Maďara je třeba s rozhodnutím o otevření táborů počkat na výsledky první vlny otevírání veřejného života v Česku. Pokud by stát organizaci táborů povolil, znamenalo by to podle Maďara, že by táborníci museli dodat čestná prohlášení o tom, že nepatří k rizikovým skupinám ani s nikým takovým nesdílejí domácnost. Při dobrém vývoji epidemie koronaviru nového typu by podle něj mohly být tábory v srpnu.

Podle Polak by ale neměl být problém, aby se některé typy táborů konaly již od začátku letních prázdnin. Jen je třeba rozlišovat mezi různými druhy táborů, což podle ní současné stanovisko ministra a epidemiologa nedělá. Zástupci ČRDM se proto chystají dopisem vyzvat zástupce vlády k odborné debatě na téma táborů v době epidemie koronaviru. Dopis chtějí poslat hlavní hygieničce Jarmile Rážové, náměstku ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi a ministru Plagovi.

"Není jeden typ tábora. Jsou tábory s malým počtem dětí či s velkým počtem dětí, tábory v uzavřeném prostředí nebo tábory s aktivitami v méně či více vzdáleném okolí tábora, tábory jako vrchol celoroční činnosti, kde se dětí stýkají pravidelně a znají se či tábory, kde se dětí seznamují teprve na nich, tábory v lese nebo v ubytovnách, tábory pobytové či tábory příměstské a tak dále," uvedla.

Zástupci rady se podle Polak domnívají, že u některých druhů táborů lze minimalizovat rizika šíření nákazy. Mohlo by se to týkat zejména menších táborů pro maximálně 50 dětí, které se znají z celoroční oddílové činnosti, řekla. Realizovatelné by podle ní měly být zejména tábory v přírodě, kterých se účastní mladší děti.

Podle Polak chtějí zástupci mládežnických organizací diskutovat s vládou také o tom, aby opatření, která budou podmínkou pro konání táborů, byla efektivní a děti je byly schopné dodržovat. Nereálně vidí ČRDM možnost, že by měly rodiče povinnost dodat před táborem negativní výsledek testu na covid-19. "Testy nejsou levná záležitost, rodiče by tato povinnost finančně značně zatížila. Budeme doporučovat čestné prohlášení rodiče," řekla mluvčí.

V uplynulých letech se v Česku konalo každoročně kolem 3000 nekomerčních táborů, které dotovalo ministerstvo školství. Pro letošek očekávala ČRDM nárůst akcí. Táborů mělo být dle jejích předpokladů kolem 4900, dodala Polak.

Související

Ilustrační fotografie.

Švédsko zkouší nemožné? Školy dostanou úkol, jde o zdraví

Švédská vláda tvrdí, že nadměrný čas strávený u obrazovky způsobuje vážnou zdravotní krizi u mládeže, a to jak psychicky, tak fyzicky. Tamní vláda proto připravuje legislativu, ve které požaduje po školách, aby zakázaly přístup k digitálním zařízením. 

Více souvisejících

děti Tábory

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy