Statistici loni zaznamenali 1224 sebevražd, druhý nejnižší počet za 144 let

"Počet sebevražd v poslední dekádě klesl. Mezi roky 2019 a 2020 byl sice zaznamenán nárůst, ale jen o necelá tři procenta v porovnání s nárůstem počtu všech úmrtí o 15 procent. Předběžné údaje o počtu sebevražd v prvním letošním pololetí ukazují mírný meziroční pokles v řádu jednotek procent," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

ČSÚ má údaje o počtech sebevražd od roku 1876. Z let světových válek ale nejsou data úplná. Nejvíc Čechů a Češek si sáhlo na život podle statistik v roce 1934, kdy zemi svírala hospodářská krize. Bylo jich 4007. Dalším vrcholem se stalo období po roce 1968 a doba normalizace. V roce 1970 spáchalo sebevraždu 2824 mužů a žen. "Od roku 1970 nastupuje nepřerušovaný trend poklesu počtu sebevražd z dlouhodobého hlediska s určitými meziročními výkyvy," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

V tomto století byl počet nejvyšší v roce 2012, kdy úmyslně ukončilo svůj život 1658 lidí. Nejméně sebevražd bylo v roce 2019 na vrcholu ekonomické konjunktury, a to 1191. "Bylo to vlastně nejnižší číslo za celou historii, kdy můžeme sebevraždy dohledat," dodala Šafusová.

Víc než čtyři pětiny sebevrahů tvoří muži a méně než pětinu ženy. Nejčastějším způsobem odchodu ze světa je oběšení. Lidé si nejčastěji berou život od března do července, nejméně pak v prosinci. Nejvíc případů bývá v pondělí.

Podle údajů z let 2011 až 2018 připadalo v EU na 100.000 obyvatel 11 sebevražd. V Česku to bylo 14 případů. Nejvyšší byla sebevražednost v Litvě, a to 30 ukončení života na 100.000 lidí. Nejnižší byla naopak v jižních státech - na Kypru, v Řecku, na Maltě a v Itálii. Na 100.000 obyvatel tam připadaly čtyři až šest sebevražd. Ve spodní části evropského žebříčku bylo spolu s jihem ale i Slovensko s desítkou odchodů ze světa na 100.000 obyvatel.