Střídání času by mohlo do roku 2030 skončit. Pokud se jednání o něm obnoví

O víkendu se změnil čas ze zimního na letní, ručičky na hodinách ukazují o hodinu více. Změna času dvakrát za rok byla poprvé zavedena více než před sto lety, aby lidé lépe využívali denní světlo. Podle některých odborníků je ale změna v současnosti už zbytečná a lidem komplikuje život nejen zdravotními problémy. V posledních letech se proto uvažovalo o jejím zrušení, řešení je ale v nedohlednu.

Ze soboty na neděli přibylo na hodinách o hodinu více. Změna času, kterou vůbec poprvé zavedlo Německo a Rakousko-Uhersko při první světové válce v roce 1916, sloužila původně k lepšímu využití denního světla a úsporám elektřiny potřebné k večernímu osvětlení. V současné době ale podle odborníků už postrádá smysl.

Názory na střídání letního a zimního času se přitom různí. Podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 uvedly dvě třetiny dotázaných, že jim změna času nevyhovuje, sedm lidí z deseti by bylo pro její zrušení.

Ve stejném roce přitom vznikla první iniciativa střídání času zrušit a ponechat pouze jeden z nich. V únoru 2018 se o ni pokusila skupina poslanců Evropského parlamentu. Ten ale nakonec schválil pouze výzvu, která Evropské komisi uložila prozkoumání výhod a nevýhod střídání času a návrh řešení.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského si lidé v Evropské unii zrušení střídání času stále přejí. „Bohužel však nepanuje shoda napříč státy na tom, který čas by měl být ponechán. Převládá názor, že ten standardní, tedy zimní,“ uvedl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a dodal, že změna času je v současné době už zbytečná. „Řada studií dokládá, že úspory energie jsou minimální. Ekonomové z České spořitelny spočítali, že se úspora rovná pouhé jedné minutě práce průměrného Čecha,“ tvrdí Zdechovský.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podalo Návrh nařízení vlády o zavedení jednotného času v letech 2022 až 2026. Podle něj je ale Česká republika v otázce úpravy střídání času vázána Evropskou legislativou, poslední jednání navíc proběhlo v prosinci 2019 a od té doby se situace neřešila. „Z dosavadního vývoje nelze ani předvídat, kdy a zda vůbec budou jednání obnovena,“ uvedla pro server EuroZprávy.cz Jaroslava Sladká z tiskového oddělení.

Česká republika na dosavadních jednáních Rady Evropské unie návrh na zrušení střídání letního a zimního času během roku podpořila. „Zároveň ale uvedla svůj postoj, že v rámci unie by měla být nastavena jednotná pravidla v používání času, například celoroční letní, zimní, popřípadě jinak stanovený, a to kvůli bezproblémovému fungování dopravy nebo vnitřního trhu Evropské unie,“ dodala Sladká.

Europoslanec Tomáš Zdechovský se zrušením střídání času souhlasí. „Věřím, že i přes aktuální průtahy ze strany některých členských státu k tomuto kroku do konce roku 2030 dojde," uvedl. Zda střídání letního a zimní času zůstane zachované, nebo se zruší, zatím však nelze určit.

Čas se mění dvakrát do roka. Ve státech Evropské unie byl v roce 1996 sjednocen začátek letního času, ten začíná vždy v noci na neděli o posledním březnovém víkendu a končí v noci na poslední říjnovou neděli. Lidé si tedy na hodinách letos posunou ručičku zase o hodinu zpět 30. října.

Související

Změna času

V noci na neděli začíná zimní čas. Noc se nám protáhne

Zejména děti jsou u vytržení, protože tradiční dvoudenní víkendové volno se jim tentokrát pořádně protáhne. Konkrétně o tři dny a ještě hodinu k tomu. Na víkend totiž navazuje státní svátek 28. října a dva dny podzimních prázdnin. V noci na zítra se navíc "příznivě" mění čas. Noc bude o hodinu delší. 

Více souvisejících

Změna času Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 4 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 4 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové

Moravané a Slezané se v pátek ráno mohou těšit na sněhovou nadílku, avizují meteorologové. Od středečního dopoledne platí příslušná výstraha, která však nejde úplně do detailu. Podle expertů sice nepůjde o extrémní situaci, ale zejména řidiči by si měli dávat pozor. 

včera

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy